Stodvacetileté plexisklo
Jeden z nejpoužívanějších současných plastů oslaví letos 120 let od doby, kdy vstoupil do našich životů. Na svém významu rozhodně nic neztratil a je tu s námi dodnes.
Na počátku jeho historie stál německý chemik Otto Röhm, který v roce 1901 úspěšně obhájil na univerzitě v Tübingenu svou dizertační práci „O produktech polymerizace kyseliny akrylátové“. Právě ta vedla k vyvinutí procesu a zavedení průmyslové výroby akrylátu, jak zní oficiální název populárního průhledného plastu, který odstartoval svou kariéru v nejrůznějších provedeních a který dnes patří k nezbytným pro celou řadu oborů. 
Materiál samotný byl vyvinut v několika laboratořích roku 1928 různými chemiky, ale jako první ho uvedla na trh firma Röhm & Haas v roce 1933, kdy si rovněž Otto Röhm nechal patentovat i komerční název plexisklo, resp. Plexiglas, pod nímž získal průhledný polymethylmethakrylát svou celosvětovou proslulost – a o čtyři roky později si za něj ze Světové výstavy v Paříži v roce 1937 odvezl zlatou medaili.
Historie uvádí, že výzkumníkům pomohla náhoda: vzorek monomeru methylmethakrylátu (MMA) byl uložen do láhve umístěné za oknem, a poté, co na ní dopadlo denní světlo, začala polymerační reakce, která sice láhev zničila, ale zanechala po sobě blok vyrobený z polymethylmethakrylátu (PMMA). Během dalších experimentů byl tým úspěšný při kontrolované polymerizaci suroviny mezi běžnými skleněnými tabulemi, čímž se vyráběly tenké průhledné plastové panely.
Díky lehkosti, pevnosti a dobré tvarovatelnosti se materiál (chemicky jde konkrétně o syntetický polymer methylmethakrylátu) začal používat jako náhrada skla. O masové rozšíření výroby plexiskla se zasloužila zejména armáda, která rychle objevila možnosti jeho využití pro čelní skla kabiny a střelecké věže v letadlech, periskopy ponorek apod. Ve 20. století se plexisklo stalo doslova módní záležitostí v nejrůznějších aplikacích – od akvárií, přes světlomety aut až po nádobí či designový nábytek.
Akrylát je hygienický, dobře se tepelně tvaruje a lze ho zpracovávat pomocí všech běžných technologií. Na rozdíl od skla se dá i lehce řezat, brousit nebo vrtat Odolností proti povětrnostním vlivům předčí plexisklo běžné termoplasty a jeho čirost a naprostá bezbarvost i v silných vrstvách umožňuje nejen jeho dokonalou průhlednost, ale i snadné zabarvování. Vývoj jde nicméně dál a kromě akrylátu se na výsluní dostávají i další alternativy s ještě zajímavějšími vlastnostmi a parametry, jako např. vysoce odolný a téměř nerozbitný plný polykarbonát.
Na trhu se navíc objevily i další materiály vyrobené na bázi procesu polymerizace, tak postupně vznikla celá řada nových produktů a mnohé z nich patří dodnes k široce používaným a nyní zažívají svou renesanci i díky koronavirové pandemii, kde se využívají např. pro výrobu průhledných ochranných štítů a přepážek.
Foto: Maxpark, G.K. Biel, BMW
139
