Francie - USA: spolupráce na reaktorech 4. generace
Obě země hodlají posílit spolupráci ve vývoji rychlých sodíkem chlazených reaktorů. Dohodu o spolupráci podepsali v dubnu zástupci amerického ministerstva energetiky (Department of Energy - DOE) a francouzské Komise pro alternativní a atomovou energii (Alternative Energies and Atomic Energy Commission - CEA).
Uzavřená dohoda, která navazuje na půl století trvající spolupráci, se týká vývoje rychlého sodíkem chlazeného reaktoru (SFR - Sodium-cooled Fast Reactor). DOE a CEA prozkoumají možné směry spolupráce v oblasti vývoje tohoto typu, přičemž hlavní pozornost bude věnována modelování, simulacím, ověřování návrhů, testování technologií, návrhu experimentálních zařízení a vývoji moderních materiálů. Obě strany se dále dohodly na spolupráci v oblasti umělé inteligence, která má pomoci všechny tyto údaje zpracovat a podpořit dosažení zmíněných cílů.
Jak uvedl ministr energetiky USA Rick Perry, uzavřená spolupráce demonstruje společný závazek Francie a USA v oblasti jaderné energie jako cenově dostupné, bezpečné a čisté energie, která hraje klíčovou roli při zachování nákladové konkurenceschopnosti a spolehlivosti v rámci celého energetického mixu. Zdůraznil, že tato výzkumná spolupráce v oblasti umělé inteligence, civilní jaderné energetiky a jaderné bezpečnosti slouží jako důležité pilíře inovací v dnešním světě.
Francie již vyvíjí rychlý, sodíkem chlazený reaktor ASTRID (Advanced Sodium Technical Reactor for Industrial Demonstration), který představuje technologickou platformu, již by chtěla mít Francie k dispozici do roku 2040. Prototyp reaktoru 4. generace o výkonu 600 MWe by měl být v provozu od roku 2025. Jako další vývojový stupeň by měl následovat větší reaktor o výkonu 1500 MWe. Palivem by měly být směsné oxidy MOX tvořené ochuzeným uranem a plutoniem. Tento rychlý neutronový sodíkem chlazený reaktor přemění více než 80 % přírodního uranu na energii, přičemž umožňuje současně spalovat použité palivo. Práce v USA se zatím soustředí na vyhodnocovací systémy, vývoj materiálů, bezpečnostní analýzy a zpracovávání použitého jaderného paliva.
Rychlé neutrony pod křídly galského kohouta
Francie patří k průkopníkům v technologii rychlých neutronů. Výzkum reaktorů, které využívají tento princip, odstartoval v roce 1959, kdy CEA zahájila výstavbu prototypového rychlého neutronového reaktoru Rhapsody 40 MWh. Uveden do provozu byl v roce 1967 a uzavřen v dubnu 1983. Další prototypový průmyslový reaktor Phénix 250 MWe byl v provozu od prosince 1973 do února 2010. V roce 1986 byl uveden do provozu jaderný reaktor Superphénix 1240 MW, který fungoval 11 let a sloužil jako první testovací projekt pro použití sodíku jako chladiva. Byl ale provázen řadou technických problémů a v důsledku silné opozice vůči jaderné energii koncem roku 1989 uzavřen. Jeho provoz však poskytl cenné poznatky, na něž navazují další výzkumné práce. Neutrony ztrácejí méně energie při srážkách s atomy sodíku, což snižuje množství radioaktivního odpadu. Tato technologie také výrazně zvyšuje bezpečnost, zejména v případě nehody s výpadkem tepla. Nevýhodou je, že sodík je vysoce reaktivní prvek s vodou a vzduchem.
333
