Ceratizit AMPER 2019

Společnými silami lze zvládnout větší cíle - i konkurenti mohou být spojenci

Strojírenství má v ČR letitou tradici už z dob, kdy Čechy a Morava byly součástí rakousko-uherské monarchie. V meziválečném období prvních let samostatné republiky patřilo mezi evropskou a dokonce i světovou špičku, a na tuto tradici se snažilo navázat i v poválečném období. V současné době však musí čelit silné zahraniční konkurenci a pomoci odolat jí by mělo i sdružení hlavních výrobců do strojírenského klastru - čeští strojaři spojují své síly, aby mohli společně lépe čelit novým výzvám trhu a využít příležitostí, které se nabízejí. Na aktuální situaci jsme se zeptali manažera Národního strojírenského klastru (NSK) Ing. Lubomíra Gogely. 

 

NSK si letos na jaře připomíná 10 let od svého vzniku. Jak byste zhodnotil jeho dosavadní působení, co se vám ze zamýšlených cílů podařilo, s čím naopak třeba zase příliš spokojeni nejste?

Národní strojírenský klastr byl založen 20. 03. 2003 jako první klastr v České republice. Za tu dobu prošel různými obdobími, od prvotního nadšení a možná i někdy nereálnými očekáváními některých členů, až po v současné době stabilní uskupení 65 organizací, a to včetně dvou vysokých škol, třech středních škol a třech výzkumných organizací. Za tu dobu se určitě podařilo vybudovat dodavatelské řetězce v oboru jaderné a klasické energetiky, navázat významné obchodní kontakty doma i v zahraničí, a to jak na úrovni obchodních partnerů, tak na úrovni klastrů. 

K hlavním prioritám NSK patří mj. i nákupní aliance, lze vůbec takovéto projekty realizovat v prostředí, kde jsou si jednotliví členové nezřídka konkurenty? Funguje to?
Co se týče nákupních aliancí, tak toto realizujeme např. v oblasti společných nákupů energií, materiálů, vozidel na CNG a dalších služeb. Myslím si, že v této oblasti se v rámci klastru nejedná o konkurenci. Co se týče vzájemné konkurence v rámci klastru, tak je pravda, že například v oblasti armatur, ale i jiných výrobků máme více dodavatelů, ale pokud jde o zdravou konkurenci, tak to není na škodu, je spíše ku prospěchu věci.

Významnou roli v aktivitách klastru hraje vzdělávání a inovace. To je ale právě sféra, k níž mají české firmy časté výhrady a poukazují na nedostatek nových technických specialistů v českém technickém školství, což je ovšem problém i řady vyspělých zemí. Jaké vidíte možnosti řešení této situace? Jak funguje spolupráce NSK se školami, kterou má klastr rovněž mezi svými stěžejními úkoly?
Je pravda, že v současné době pociťuje nejen české strojírenství, ale celý český průmysl nedostatek kvalifikovaných techniků. Jsme si toho vědomi a snažíme se přispět k řešení této problematiky. NSK je nositelem vzdělávacího projektu „Zvyšování kvalifikace zaměstnanců členů Národního strojírenského klastru“, kde vzděláváme cca 3000 zaměstnanců 12 členů klastru, a to jak svářeče, operátory, technology, konstruktéry, obchodníky, tak i vrcholové managementy firem. Finanční objem projektu, realizovaného v rámci OP LZZ  je 53 mil. Kč.
Další významnou aktivitou v této oblasti bude  konference Strojírenství Ostrava 2013 na téma „Špičkoví technici - nezbytná podmínka konkurenceschopnosti českého průmyslu“, která se bude konat 23. 04. 2013 v multifunkční hale Gong v Dolní oblasti Vítkovic pod patronací ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva průmyslu a obchodu.

Jako zastřešující organizace musíte pečlivě sledovat i vývoj a dění v oboru. Které hlavní trendy lze vysledovat ve strojírenských oborech a setkali jste se např. na veletrzích v uplynulém období s nějakými skutečně zásadními novinkami, které budou udávat ráz oboru do budoucna?
Samozřejmě sledujeme současné trendy. Členové NSK realizují své dodávky v oblasti energetiky, jaderné energetiky, chemického a petrochemického průmyslu, metalurgie a ekologického strojírenství. Je nutno si uvědomit, že v těchto oborech jde zejména o export. Máme vytipovaná prioritní teritoria, kde soustřeďujeme svoji pozornost a kde také rozvíjíme své aktivity, jako je např. Indie, Turecko, Rusko.
Velmi intenzívně se také angažujeme v možné dostavbě jaderné elektrárny v Temelíně, která by byla, a my věříme, že bude nejvýznamnější a největší investicí v České republice.

Jak vidíte současnou situaci a výhled českého strojírenství? Domácí trh je omezený, jaké šance má dnešní český strojírenský průmysl ve světě?
Toto souvisí s mou předešlou odpovědí. České strojírenství má určitě co nabídnout, ale je nutno si uvědomit, kde jsou trhy pro naše výrobky. A nám se potvrzuje, že trhy jsou, o naše výrobky je tam zájem, jak už jsem zmínil, jedná se např. o Indii, Turecko, Rusko, ale i další země.

K tradičním strojírenským velmocem, jako jsou USA, Německo, Itálie či asijští výrobci (Japonsko nebo Korea), přibyla během posledních dekád další dravá konkurence z Východu - Čína, která má značné ambice a snaží se prosadit i cenou. Budou naši výrobci schopni takovéto konkurenci čelit?
Myslím si, že tomuto tlaku můžeme čelit, ale je nutno pečlivě zvážit komodity, ve kterých jsme konkurenceschopní. Ještě pořád máme v některých oborech náskok.

Jádro NSK tvoří hlavně firmy Moravskoslezského regionu, tradiční české průmyslové aglomerace, a Vysočiny. To ale není celé spektrum českého strojírenského průmyslu. Jaké vztahy máte s ostatními významnými hráči, jako je např. plzeňská Škoda apod.? Nemají snad zájem o spolupráci, nebo berou NSK spíše jako konkurenci?
Máte pravdu, jádro NSK tvoří společnosti a organizace z Moravskoslezského kraje. NSK také původně vznikl jako Moravskoslezský strojírenský klastr. Po nástupu Jana Světlíka, jako prezidenta klastru, byl tento přejmenován na Národní strojírenský klastr s cílem působit na celém území ČR v oblasti strojírenství. Myslím si, že se to postupně daří. Jako příklad mohu uvést jednoho z lídrů klastru, a to společnost ŽĎAS, také společnost SANDVIK z Chomutova, ZAT z Plzně a další. Dle mého názoru máme dobré vztahy se všemi strojírenskými firmami. Toto dle mého názoru platí i o společnosti ŠKODA JS, kteří se zúčastnili např. naší konference k jaderné energetice a také několika workshopů, kde prezentovali projekt konsorcia MIR 1200. Navíc naši členové se podílejí na zpracování nabídky konsorcia MIR 1200 pro JE Temelín. Dále máme také velmi dobrou spolupráci s ZČU Plzeň, jejichž studenti a pedagogové se pravidelně zúčastňují našich konferencí a s nimiž jsme řešili i společný projekt z oblasti vzdělávání a to i přesto, že nejsou našimi členy. Chci zdůraznit, že našim posláním je spolupráce a podpora strojírenství v České republice.
 

 
Publikováno: 4. 6. 2013 | Počet zobrazení: 1992 článek mě zaujal 302
Zaujal Vás tento článek?
Ano