Ceratizit SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Dům, kde bydlí spokojená kola…

Ve východočeské metropoli funguje od loňského roku unikátní projekt, který je nejen českou, ale i evropskou raritou: automatický parkovací dům, který je obdobou podobných zařízení, jako jsou automatické garáže pro auta, ovšem ten v Hradci Králové slouží cyklistům. Na podrobnosti tohoto pozoruhodného zařízení jsme se zeptali jednoho z autorů projektu Rudolfa Bernata.

 

Parkovací domy pro auta se už budují, pro kola je takovýto projekt ale výjimečný, kdy a kde se vyplatí?
V dnešní době, kdy je cyklistika a cykloturistika jako zdravý a ekologický způsob dopravy, podporována velkými investicemi např. do cyklistických stezek, je třeba se zabývat i neméně důležitým bodem, jako je bezpečné parkování jízdních kol. Bez toho totiž budou lidé ve využití kola jako dopravního prostředku stále omezeni. I proto je potřeba se na tento projekt podívat ze dvou stran. První pohled je právě podpora cyklistiky a snaha např. omezit auta v centrech měst. V tomto případě by si měl systém vydělat na svůj provoz a údržbu, a počáteční investice by mohla vzejít ze stejných zdrojů, ze kterých se financují např. právě cyklistické stezky. Tedy z fondů na podporu cyklistiky nebo z rozpočtů měst a obcí. Případně spojením těchto dvou nebo i více zdrojů.
Ve druhém případě, kdy bude tento nový způsob parkování jízdních kol postaven do reality běžné návratnosti vložené vstupní investice, nabízí se jeho další využití. Pokud budeme předpokládat, že si systém výběrem parkovacího poplatku vydělá na provozní režii, bude třeba zajistit financování vstupní investice například i z marketingového využití obvodového pláště „kolárny“. Ten v případě pilotního modulu v Hradci Králové nabízí reklamní plochu až 280 m2. Dále se dá k reklamě využít velký monitor ve vstupu, který přenáší záběry z kamer, plocha žetonu, který dostane cyklista jako doklad o zaparkování svého kola atd. Podle orientačních ceníků např. billboardových ploch by se touto aktivitou návratnost investice pohybovala zhruba kolem pěti let. Vše samozřejmě ale ukáže budoucnost.
Odpověď na položenou otázku tedy zní asi takto, tento způsob parkování jízdních kol se dá využít například před nádražím v každém větším městě a kromě nádraží nebo ostatních dopravních terminálů mohou být další zajímavou lokalitou pro umístění „kolárny“ školní a sportovní komplexy, nemocnice, ale i bytová zástavba. A podle přístupu zastupitelů ke vstupní investici v daném místě, se pak vyplatí všude tam, kde to podpoří jízdu na kole na úkor automobilů, nebo kde velká průchodnost lidí v místě je zajímavá například pro ty reklamní agentury, které by chtěli provozovat tento moderní víceúčelový reklamní nosič. Víme třeba, že prostorem Riegrova náměstí v Hradci Králové projde nebo projede denně až 33 000 lidí, nebo prostorem před nádražní budovou v Kolíně 11 000 lidí denně. Víme také, že před nádražím v Pardubicích parkuje v současných stojanech přes 200 ks jízdních kol i například v lednu, v sobotu odpoledne a při teplotě -15 °C. To jsou všechno informace, které vedou k prosazování tohoto projektu. Jak z hlediska podpory cyklistiky, tak i z hlediska reklamního oslovení právě této klientely.

Myšlenka je chráněna patentem, resp. ochrannými známkami, je to originální český projekt?
Myšlenka na tento způsob parkování jízdních kol vznikla v hlavách inženýrů firmy na skladové zakladače na Taiwanu, kde jsem se s tímto nápadem seznámil. Tam šlo však o poloautomatickou verzi, navíc zkonstruovanou lidmi bez zkušeností z cyklistiky. Výsledkem nebo jakýmsi polotovarem byla tedy parkovací věž, kde za klávesnicí počítače byla obsluha. Navíc uchopovací mechanismus byl vyvinut pouze pro jediný rozměr jízdního kola a tím byl rozměr kol MTB. Proto, aby se jednalo o plně automatický výrobek a provoz mohl být nonstop, bylo zapotřebí systém doplnit o celou řadu senzorů, kamer a čidel a naučit to všechno dohromady spolu komunikovat. A využít znalost a zkušenosti z cyklistiky. V praxi to znamenalo počítat s tím, že na kole mohou být brašny, nástavce řidítek, nákupní košíky, stojánky a další příslušenství. Že kola jsou i dětská a nejen dospělá, nebo že jsou nejen horská, ale i crossová, trekingová nebo silniční. Pláště široké, ale i velmi úzké. Všechny tyto informace bylo potřeba do systému doplnit a celý systém pak naučit je rozpoznávat. Celkem zhruba 1,5 roku dalšího vývoje, spoustu konzultací a někdy i konfrontací. Výsledkem je plně automatické parkovací zařízení pro cyklisty, na které vlastní průmyslové a užitné vzory pro země EU společnost Systematica s.r.o. V případě zájmu o další takovéto zařízení počítáme s tím, že budeme již vše vyrábět v České republice. Státní zkušebna měla určité výhrady k některým nestandardním řešením z hlediska EU a certifikace takovéhoto zařízení byla tím pádem složitější a časově i finančně nákladnější právě proto, že byla vyrobena mimo EU.

Na webu se zmiňuje první instalace v Evropě, máte v úmyslu rozšířit ji i do jiných zemí, případně do mimoevropského zahraničí? Např. v Asii jsou kola velmi rozšířený dopravní prostředek a bezpečný systém jejich parkování by tam zřejmě našel uplatnění...
Osobně si myslím, že tento projekt má velkou naději na větší prosazení se všude tam, kde je cyklistika oblíbených pohybem, sportem nebo dopravním prostředkem. A v případě zájmu jsme samozřejmě připraveni dodávat všem zájemcům.

V čem vidíte výhody oproti běžným parkovacím místům pro kola? Investoři budou argumentovat určitě hlavně tím, že klasická místa jsou levnější, čím je chcete přesvědčit?
Myslím, že výhoda tohoto způsobu parkování je viditelná na první pohled. V našem prvním modelu je na ploše 64 m2 možné zaparkovat 116 jízdních kol. Na venkovním prostoru při využití klasických stojanů potřebujete ke stejnému počtu kol více jak trojnásobek plochy, kterou lze vždy využít i jinak. Buď pronájmem plochy pro další aktivitu, ze které potečou finance do městského rozpočtu nebo například k rozšíření městské zeleně nebo parkových úprav. V Hradci Králové před budovou nádraží je 84 jízdních kol zaparkováno v běžných stojanech na ploše 360 m2. Na tato kola může pršet, sněžit a hlavně si na něm nemůžete nechat žádné příslušenství, jako jsou třeba cyklocomputery, blikačky, lampy, brašny atd. A že byste zanechali na řidítkách svého kola pověšenou přilbu, u běžných stojanů nepřichází v úvahu. Toto všechno však nový způsob parkování umožňuje. Umožňuje pronajmout ušetřenou plochu, kterou by zabraly běžné stojany a také ponechat na kole veškeré příslušenství. Na kolo neprší ani nechumelí, ani vám ho nikdo nemůže poškodit neopatrností při parkování na vedlejší pozici.
Pro investory z toho tedy plynou tyto informace: Jedná se o víceúčelové zařízení, které si při správném využití vydělá na provoz i pořizovací investici. Přispívá ke zlepšení vzhledu prostoru určenému k parkování a odkládání jízdních kol. Zařízení je možné využít pro reklamní účely. Věřím, že se dá také prosadit do připravovaných projektů bytové zástavby. V dnešní době z hlediska úspor a co nejnižších nákladů na pořízení bytu, nejsou nabízeny žádné sklepní prostory a v menších bytech je uskladnění kol velmi obtížné. Proto možnost nabídnout parkovací místo, nebo místa pro jízdní kola, v pojištěném a bezpečném prostředí by jistě byla ze strany zájemců o byty uvítána.

Proč byl pro realizaci parkovacího domu vybrán právě Hradec Králové, za jak dlouho se dá projekt zrealizovat a jaká investice je k tomu zapotřebí?
V Hradci Králové žiji a pracuji, a protože jsem se setkal i s podporou zastupitelů města, bylo o umístění pilotního modulu rychle rozhodnuto. Realizace tohoto prvního zařízení trvá v současné době čtyři měsíce, ale jenom certifikace a odstraňování připomínek Státní zkušebny je více než polovina uvedené doby. Věřím, že při další realizaci se i se základovou deskou vejdeme do tří měsíců. Výška investice se pohybuje kolem 7 mil. Kč, ale vše se ještě přepočítává a dolaďuje, protože předpokládáme českou výrobu a dáváme dohromady nabídky jednotlivých dodavatelských firem.

Kola se hodně kradou, tzn., že uživatelé k parkování mimo svůj dozor musejí mít důvěru. Jak je řešen systém zabezpečení?
Bezpečnost uložených kol je zajištěna samotným způsobem provozu. Tedy tím, že cyklista zůstává se svým kolem do doby, než se za kolem zavřou dveře zařízení. Následně je mu vydán žeton s čipem, který nese informaci o parkovací pozici a čase zaparkování. Vše je přenášeno kamerami do vstupního modulu na monitor, takže cyklista přesně vidí, co se s jeho kolem za zavřenými dveřmi děje. Totéž je při odebírání kola. Cyklista vhodí žeton, systém spočítá parkovací poplatek a vydá kolo zpět do vstupního modulu. Kamerový systém se záznamovým zařízením vše monitoruje a celý objekt je napojen na PCO. Svůj díl bezpečnosti nese i smlouva s pojišťovnou.

Podstatná je i ekonomická stránka projektu, na kolik přijde např. uživatele možnost dlouhodobého parkování, jak vypadá obchodní model projektu?
Jak jsem již uvedl, je důležité, jak se celý projekt uchopí. Bude-li vnímán jako podpora cyklistiky, zdravého způsobu života, jako podpora akcí typu „Město bez aut“ nebo „ Do práce na kole“, mělo by si parkovací zařízení vydělat na svůj provoz a údržbu a výška vstupní investice by neměla ovlivňovat parkovací poplatek. Vždyť například vodotrysk nebo fontána zkrášlující vzhled města, má nemalou provozní režii, na kterou si nikdy nevydělá, protože se žádné poplatky nevybírají. V případě „kolárny“ jde navíc o službu obyvatelstvu.
V případě, že se bude jednat o čistě podnikatelský záměr, může se to samozřejmě odrazit i na výši parkovného, ale ještě bude velmi záležet, jako to případný investor pojme. Pokud to bude pořizováno za reklamní nosič a úschovna jízdních kol bude pouze vedlejší produkt, pořád by to nemuselo znamenat „sedřít cyklistu z kůže“ vysokým parkovacím poplatkem. V Hradci Králové proto začínáme na částce 5,- Kč za den. Budeme sledovat zájem cyklistů a dobu využívání. Během zkušebního provozu se bude nadále vyjasňovat situace kolem umístění reklamy na plášť objektu a projekt se marketingově určitě někam posune. Zkusíme umístit naše novodobé parkovací zařízení do projektů EU nebo MMR, protože budováním cyklostezek jsme v České republice podpořili cyklisty jenom částečně. Ještě je potřeba je zbavit obav o své kolo, když už na něm po cyklostezkách pojedou do zaměstnání, do školy, za sportem nebo zábavou.

 

 
Publikováno: 2. 4. 2013 | Počet zobrazení: 2333 článek mě zaujal 348
Zaujal Vás tento článek?
Ano