Pracovní neschopnost a nemocenská v roce 2013
V příštím roce sice nečekají na pracovníky z hlediska zákona v případě onemocnění či úrazu a s tím související pracovní neschopnosti žádné zásadní legislativní skoky, nicméně pravidla pro vyplácení peněžních dávek místo obvyklé mzdy se trochu mění – přesněji řečeno výše částek, kterou od příštího roku pracovník „na nemocenské“ nebo jako náhradu mzdy obdrží.
Zásada č. 1, která se nemění ani příští rok zní, že nárok na nemocenskou vzniká pouze v případě, že zaměstnavatel za pracovníka regulérně platí nemocenské pojištění (nebo si ho živnostníci či podnikatelé dobrovolně platí sami), a pokud si zaměstnanec pracovní neschopnost nepřivodil úmyslně (např. nedodržováním bezpečnostních předpisů). Při zranění v opilosti či pod vlivem omamných látek, při rvačce nebo páchání úmyslného trestného činu apod., sice nemocenskou dostane také, ale jen v poloviční výši.
Kolik dostanete?
Za první tři pracovní dny (tzv. karenční dobu) nedostane stejně jako dosud pracovník nic, poté mu zaměstnavatel začne vyplácet náhradu mzdy, na níž je nárok od 4. do 21. dne nemoci. Její výše činí 60 % průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí, sníženého nejprve pomocí tzv. redukčních hranic.
Při nemoci (pracovní neschopnosti) trvající déle než tři týdny, přebírá vyplácení souvisejících peněžních dávek místo zaměstnavatele štafetu stát a od 22. kalendářního dne nemoci má pracovník nárok na dávky nemocenského pojištění – tzv. nemocenskou. Nemocenská je - na rozdíl od náhrady mzdy - vyplácena za každý kalendářní den, ovšem je o něco nižší. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské je odvozen od průměru hrubých příjmů pracovníka za poslední rok, přičemž nemocenská dosahuje jeho 60 %. Na vyměřovací základ se však (stejně jako u náhrady mzdy) nejprve uplatňují redukční hranice, které se od příštího roku částečně mění (viz přehled).
Tyto peníze je však možné pobírat maximálně 380 dnů od počátku pracovní neschopnosti, přičemž navíc už po 180 dnech, má ošetřující lékař povinnost neschopnost ukončit, pokud je stav osoby pobírající tyto dávky stabilizovaný – i když nemusí být zcela vyléčen.
Příklad pro ilustraci situace: Např. při dvouměsíční pracovní neschopnosti dostane zaměstnanec s (průměrným českým) platem ca 25 000 Kč o něco méně než polovinu své běžné mzdy.
Pozor na dodržování pravidel - hrozí přísné sankce!
Nárok na zmíněné dávky má však zaměstnanec (či živnostník nebo podnikatel řádně platící své pojištění) jen pokud bude poctivě dodržovat všechna přísně stanovená pravidla.
Právě v tom je úskalí, které číhá na všechny, kteří uvažují o tom, zda by nestálo za to systém nějak obejít. Proti tomu je zaměřen systém kontrol, kterým je zaměstnanec na nemocenské povinen se podřídit a umožnit jim ověřit, zda skutečně dodržuje předepsaný léčebný režim, jak ukládá zákon.
I pro rok 2013 tedy platí, že pracovníky může v průběhu pracovní neschopnosti přijít kdykoli zkontrolovat sociálka, a v prvních třech týdnech nemoci případně i zaměstnavatel. Za porušení hrozí poměrně nepříjemné a velmi citelné sankce – v krajním případě až mnohatisícová pokuta nebo dokonce výpověď bez nároku na odstupné.
Ti, kdo čerpají nemocenskou, jsou proto povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době pracovní neschopnosti, označit byt a zvonek jmenovkou. Ošetřující lékař povoluje vycházky nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, v době od 7 do 19 hodin. Umožnit nemocnému zvolit si dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu může povolit jen výjimečně a pouze u vážně nemocných, a musí k tomu získat předchozí písemný souhlas Okresní správy sociálního zabezpečení.
Zaměstnanec na nemocenské, který by stanovené podmínky nerespektoval, riskuje úplnou ztrátu nemocenských dávek a hrozbu pokuty ve výši až 20 000 Kč (v lepším případě) ale i (v tom horším) třeba vyhazov ze zaměstnání, což zaměstnavateli nyní umožňuje od letošního roku platný zákoník práce, kde je takovýto případ možné posuzovat jako porušení pracovní smlouvy.
ejvíce společností za poslední tři roky. Počet
765
