Ceratizit AMPER 2019

Kurzarbeit odstartoval také v Česku – nese název „Vzdělávejte se pro stabilitu“

Od září odstartoval i v ČR tzv. kurzarbeit (z německého označení zkrácené pracovní doby, kde bylo toto řešení již nasazeno) - jedno z opatření na podporu udržení zaměstnanosti v období hospodářských potíží. Stát pomůže firmám, které se dostanou do problémů, udržet si v těžkých časech kvalifikované pracovníky. 

 

Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu", který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), má pomoci udržet zaměstnanost v podnicích a posílit odborné znalosti zaměstnanců v období od poloviny září 2012 (odkdy také mohou firmy, které mají zájem o zařazení do programu, podávat své žádosti) do konce srpna 2015. Na projekt je určeno 400 mil. Kč z evropských fondů (po vyhodnocení výsledků předpokládá plán MPSV uvolnění dalších až 400 milionů, ale realita bude záviset na aktuální situaci a možnostech v dané době).
Projekt už dříve podporoval hlavně Svaz průmyslu a dopravy, jeho zavedení v ČR však bránily hlavně nevyjasněné možnosti financování – nesouhlasilo s ním ministerstvo financí, protože by zatížilo státní rozpočet. Poté, co se podařilo překonat tuto překážku, odstartoval od září letošního roku, pro zavedení programu byly využity peníze z evropského sociálního fondu. Státu se však navíc peníze vynaložené na podporu firem v potížích v podstatě vrátí – státní kasa totiž ušetří na podporách v nezaměstnanosti, které by jinak bylo nutno vynakládat na pracovníky, které by firmy byly nuceny propustit, a zaměstnaní budou naopak i nadále přispívat do státní kasy na daních. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadlo, že by si opatření na podporu zaměstnanosti vyžádala náklady za jednu miliardu až 6,22 mld. Kč (v nejkritičtějším případě, když by se opakovala hospodářská krize z roku 2009).
Ne kopie zahraničních receptů, ale vlastní alternativa
Jak uvedl mluvčí svazu Průmyslu a dopravy Milan Mostýn, nejde o kopii klasického kurzarbeitu v pravém slova smyslu tak, jak byl aplikován v Německu, kdy lidé zůstávají doma, ale program pouze jím inspirovaný. Model uplatněný v Česku je založen na vzdělávání pracovníků (zejména v oblasti podpory jejich technických dovedností) po určitou dobu, kdy firma musí čelit jasně definovaným ekonomickým potížím. Jde v podstatě o analogií již dřívějších projektů typu Vzdělávejte se, Vzdělávejte se pro růst či Školení je šance.
Řešení použité v některých zemích na záchranu pracovních míst v době nedávné hospodářské krize se v ČR  uplatnilo v odlišné podobě. Jeho princip spočívá v tom, že firmy, které dočasně přijdou o více než pětinu tržeb, ale nebudou se chtít zbavit zaměstnanců, mohou požádat o pomoc stát. Program „Vzdělávejte se pro stabilitu", který spustilo v polovině září Ministerstvo práce a sociálních věcí, jim může krátkodobě ulehčit od fixních nákladů.
Stát firmě doplatí část mzdy za dobu, kdy se zaměstnanec vzdělával, a to v objemu až 31 000 Kč měsíčně a uhradí i náklady na školení po dobu až půl roku (ve zdůvodněných výjimečných případech to může být dokonce až jeden rok). Vzhledem k tomu, že projekt je financován z evropských peněz, nevztahuje se tato možnost na subjekty v pražském regionu, protože ty nemohou pobírat peníze z fondů EU.
Pozdě, ale přece…
„Tento projekt, který se podobá německému kurzarbeitu, přichází pozdě, nicméně je to lepší než nic,“ konstatovala ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová s tím, že firmy postižené krizí mohly už v letech 2009 a 2010 získat podobné dotace v rámci projektu „Vzdělávejte se". Jak uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka, z dosavadních zkušeností malých a středních podniků vyplývá, že dotace čerpaly především na rozvoj měkkých dovedností a nikoli na odborný rozvoj - největší zájem byl o jazykové kurzy, dále logistiku a skladování, strojírenské kurzy a kurzy IT.
Nyní firmy nebudou na rozdíl od některých předchozích programů tak striktně omezeny v tom, jaké kurzy mohou svým zaměstnancům nabídnout, takže projekt zahrnuje jak specifické odborné vzdělávání, tak obecněji pojaté kurzy, ovšem musejí splňovat jednu základní podmínku: být vždy zaměřeny na zvyšování kvalifikace, což vylučuje např. školení základních počítačových dovedností apod. Zaměstnanci se budou moci vzdělávat jak mimo firmu, tak přímo na pracovišti. Účast zaměstnanců v projektu bude dobrovolná, o konkrétních podmínkách účasti na odborném rozvoji uzavře zaměstnavatel s pracovníkem kvalifikační dohodu, která se bude řídit současným zákoníkem práce a pro zaměstnance z ní zároveň vyplývá i závazek u zaměstnavatele po určitou dobu zůstat.
Ne všichni jsou však programem nadšeni a objevují se i výhrady k tomu, jak je organizován s tím, že takto koncipovaný projekt bude přínosem pouze pro vybrané firmy, které předloží reálný plán budoucího vývoje, jež zhodnotí Úřad práce a ten vybere ty, kteří peníze dostanou podle vlastních představ. Takže hrozí, že program, který má pomoci udržet si potřebné pracovníky firmám ohroženým krizí, pomůže k evropským penězům hlavně těm, které se umí dobře zorientovat v dotačních programech a budou nabízet zpracování dokumentace pro tento projekt, školicím firmám a střediskům, a místním bossům, jimž Úřad práce „přihraje“ peníze do jejich firem.
 

 
Publikováno: 29. 11. 2012 | Počet zobrazení: 1562 článek mě zaujal 280
Zaujal Vás tento článek?
Ano