SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

I české firmy se mohou zapojit do projektů za 300 miliard dolarů

Pro české firmy v oblasti jaderného průmyslu bylo pražské říjnové symposium Atomex Europe příležitostí pro rozvoj spolupráce s ruským nukleárním sektorem. Pro TechMagazín jako mediálního partnera této prestižní akce zase šancí zeptat se na aktuální situaci těch, kteří o tom rozhodují, jako je např. viceprezident společnosti Rusatom Overseas Ivo Kouklík.

 

Jak si Češi stojí v dodávkách pro jaderné elektrárny postavených na technologii VVER?
Česká republika má vcelku unikátní postavení, protože je jedinou zemí - kromě těch s vlastním projektem jaderných elektráren, tedy Ruska, Francie, USA, Japonska, Koreje a Číny - která má jaderný průmysl na tak vysoké úrovni, že je schopen vyrobit a postavit prakticky celou jadernou elektrárnu. České firmy jsou vybaveny a technologicky připraveny na výrobu a montáž různých typů zařízení pro jadernou elektrárnu na základě technologie VVER. Český průmysl se perfektně vyzná nejen ve výrobě těchto zařízení - mimochodem zde bylo vyrobeno už 24 reaktorů - ale také v jejich provozu a údržbě. Většina českých firem, které se jadernému průmyslu věnují, nepotřebuje zvláštní investice do nového strojního vybavení, technických řešení či do vzdělávání lidí. Některé se podílejí na výstavbě 3. a 4. bloku slovenské jaderné elektrárny v Mochovcích, řada jich zařízení pro elektrárny využívající technologii VVER, tedy pro Rosatom, velmi úspěšně dodává. Pokud mám vyčíslit celkový objem dosud již dodaných výrobků nebo podepsaných kontraktů, jsme aktuálně zhruba na 4,5 miliardách korun.

Jak reálné je zvyšování objemu zapojování českých firem do tohoto dodavatelského řetězce? Bude mít Rosatom vůbec potřebu objednávat u firem z Česka a ze Slovenska, když podobné komponenty vyrábějí i ruské firmy?
Rosatom má v různém stádiu výstavby skoro tři desítky jaderných bloků po celém světě. Staví elektrárny v Evropě a v Asii a zajímá se o projekty na dalších kontinentech. Často se jedná o země, ve kterých také česká vláda vidí budoucnost pro české exportéry. Ve výhledu do roku 2030 plánuje společnost nákup zařízení a služeb pro budované jaderné objekty v celkové hodnotě přes 300 miliard dolarů, tedy při současném kurzu přibližně 6 bilionů korun. České a slovenské firmy mají právě kvůli své profesionalitě a vysoké kvalitě příležitost získat podíl z této částky a vedle toho ještě diverzifikovat své teritoriální rozvrstvení exportu.

Není to jen kalkul, jak získat zakázku na dostavbu Temelína?
Je to velmi pečlivě rozmyšlené obchodní rozhodnutí, Rosatom potřebuje diverzifikovat svoji výrobu zařízení pro existující a plánovaný široký program výstavby. Společnost ve svých strategických plánech počítá až s 80 bloky v různých fázích výstavby do roku 2030.
Potenciální dodavatelé samozřejmě musí splňovat velmi přísná kritéria. Musí projít certifikací a uspět v tendrech, zaručit špičkovou kvalitu a spolehlivost, nabídnout konkurenceschopnou cenu a garantovat termíny dodávek. To platí i pro Temelín, u kterého je preference lokálních dodavatelů v nabídce Konsorcia MIR.1200 jednoznačná.

Ale o vysoké míře lokalizace okolo 70 % hovoří všichni tři zájemci…
Rosatom byl první, kdo s tak vysokým podílem přišel. Už loni v říjnu na veletrhu Atomex Europe v Praze toto číslo uvedl generální ředitel Rosatomu Sergej Kirijenko. Nabídka Konsorcia MIR.1200 vedená plzeňskou Škodou Jaderné Strojírenství, kterou doplňují dvě společnosti ze skupiny Rosatom, Atomstrojexport jako inženýringová společnosti a OKB Gidropess jako hlavní konstruktér a nositel know-how pak potvrzuje, že pokud zadavatel tendru vybere právě ji, více než 70 % dodávek zařízení, prací a služeb připadne na české firmy. Nechci hovořit ani za ostatní uchazeče, ani o nich, nicméně chci říct, že nabídka Konsorcia MIR.1200 je reálně podložená . Ostatně stačí se podívat na schéma dodavatelského řetězce firem, který samozřejmě i ve formě subdodávek zahrnuje více než 250 společností z ČR.

A nemůže to být jen taková vějička pro českou veřejnost, firmy, ČEZ, vládu?
Rozhodně ne, ale dovolte mi to rozvést, protože tuto otázku považuji za velmi důležitou. Skutečností je, že takováto míra lokalizace je obsažena v závazné nabídce, kterou jsme na začátku července předali ČEZu. Tam je dodavatelský systém detailně rozepsán. V souvislosti s tím podepsal Rosatom v rámci příprav na výběrové řízení 39 Memorand o porozumění s českými a slovenskými podniky, tedy v podstatě dohody o tom, že obě strany chtějí spolupracovat. Ta se však nevztahují pouze na projekt výstavby třetího a čtvrtého bloku JE Temelín, týkají se celého programu výstavby jaderných elektráren Rosatomu na území Ruska a dalších zemí světa. České firmy se dlouhodobě orientují právě na technologii VVER, a proto jsou pro nás tím nejpřirozenějším partnerem.
Jsem přesvědčen, že nabídka Konsorcia je pro český průmysl s přehledem nejlepší. Jednak přinese značný technologický a ekonomický rozvoj dodavatelů a jejich subdodavatelů, dále bude mít značný pozitivní dopad na zaměstnanost a úroveň kvalifikace odborného personálu, a v neposlední řadě podstatně zvýší šance firem podnikajících v ČR zúčastnit se nových projektů ve třetích zemích. Ostatně letos v létě začala v rámci Rosatomu pracovat skupina pro lokalizaci, která se právě tomuto věnuje. Své sliby tedy plníme.

Které konkrétní komponenty dodávají české firmy do elektráren, které Rosatom staví?
Rosatom pravidelně od českých firem nakupuje desítky typů armatur a čerpadel. Na projektech přímo v Ruské federaci se uplatnily již i ohříváky sekundárního okruhu, z ČR byly vyexpedovány stovky kamionů kabelů na různé stavby jaderných bloků. Jsou připraveny kontrakty na dodávky komponent chladicích věží. Příležitost mají české firmy i při dodávkách největších zařízení pro jadernou elektrárnu jako je vlastní reaktor nebo parogenerátory. V tomto případě to ale nejde takříkajíc ze dne na den, protože je potřeba převést patenty, licence, technologické postupy a dokumentaci. Jednání s českými dodavateli jsme už zahájili, ale jde opravdu o náročný a rozsáhlý proces.   

Česko-ruský projekt nabízí reaktor vycházející z technologie VVER. V čem se VVER 1200 liší od starších modelů, které fungují v Temelíně a v Dukovanech?
Technologie VVER znamená, že se jedná o tlakovodní lehkovodní reaktor a „dvanáctistovka“ je evolucí této technologie s vyšším výkonem a s vyšší úrovní bezpečnosti. Jde o „tříapůltou“ generaci reaktorů, navazující právě na osvědčené bloky, s efektivnějším provozem a uplatněním nových projektových řešení, která zvyšují jeho bezpečnost. Reaktor VVER-1200 má dvojitý kontejnment, který ho chrání před vnějšími riziky jako je pád letadla, tlaková vlna způsobená výbuchem, extrémní větrné smrště a podobně. Využívá kombinaci aktivních i pasivních bezpečnostních systémů, je vybaven lapačem koria, tedy taveniny aktivní zóny. Reaktorů VVER se za posledních 50 let postavilo téměř 70 a provoz těchto reaktorů dohromady představuje více než 1500 „reaktorových let“ bezpečného provozu, aktuálně je pak v různé fázi výstavby několik desítek reaktorů. Vývoj a výstavba elektráren typu VVER nebyla na rozdíl od jiných technologií v minulých desetiletích přerušena, a jak výše uvedená čísla ukazují, má před sebou dlouhou perspektivu.
 

 
Publikováno: 17. 11. 2012 | Počet zobrazení: 1766 článek mě zaujal 276
Zaujal Vás tento článek?
Ano