EuroBlech Murrelektronik

Vize nezná hranic – tak to vidí VÚTS

Změna Liberce z města „textiláků“ na město plné vědy už začíná být vidět. Velkou měrou k tomu přispěl i prof. Miroslav Václavík, generální ředitel VÚTS, a.s., a zároveň člen mnoha vědeckých organizací a vedoucí Katedry mechaniky, pružnosti a pevnosti na Technické univerzitě v Liberci. Právě jeho jsme se zeptali, jak tuto proměnu vnímá.  

 

Co vy a věda?
Věda, abych byl přesný, aplikovaný výzkum, je můj život. Vždyť mým učitelem byl vynálezce unikátního tryskového způsobu tkaní Václav Svatý a prof. Höschl, uznávaný odborník na vyšetřování příčin poruch strojů a jejich odstraňování. Svůj pracovní život mám úzce spojen s VÚTS (Výzkumný ústav textilních strojů, pozn. redakce). Za dobu své existence se firma VÚTS zapsala do povědomí světového textilního strojírenství zejména díky již zmíněnému unikátnímu vynálezu a také mnoha patenty na bezvřetenové předení, technologií výroby netkaných textilií a řadou textilních strojů a dalších zařízení. Nedávno jsme získali status výzkumné organizace, což nás posouvá do první výzkumné ligy. Máme nyní obdobný status jako ústavy Akademie věd.

Jaká je současnost VÚTS?
Nyní se VÚTS zaměřuje na výzkum, vývoj a výrobu strojů a zařízení pro zpracovatelský průmysl, a to především v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí a zdravotnické techniky. Jedním z nejúspěšnějších našich strojů jsou vzduchové a vodní tryskové stavy, které jsou určeny pro tkaní technických tkanin, zejména skelných vláken. Tryskové stavy CAMEL na tkaní tzv. perlinkové vazby patří dlouhodobě ke světové špičce. Je pro mě velmi potěšující, že se nám úspěšně daří převádět výsledky výzkumu a vývoje do praxe.

Jak jste přispěli k tomu, že se Liberec stává centrem české vědy?
Vzhledem k tomu, že textilní průmysl zaznamenal v devadesátých letech značný pokles, bylo nutné hledat nové příležitosti. U nás ve VÚTS jsme se zaměřili na nová technologická řešení, modernizaci a optimalizaci starších strojů. Nabízíme zákazníkům řešení na míru. Abychom to mohli dělat v ještě lepší kvalitě, rozhodli jsme se vybudovat Centrum rozvoje strojírenského výzkumu, které se zaměří na zvyšování výkonu a snižování energetické náročnosti strojů, snížení jejich hluku a vibrací, dále na aplikaci nových materiálů a na spojení mechaniky s elektronikou. Vybudování takového centra určitě zapadá do celkové strategie regionu zaměřit se na vědu a výzkum. Naplňujeme tak tvrzení, že Liberec je baštou českého výzkumu. Doplňujeme také plány Technické univerzity Liberec postavit Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace.

Výzkumné centrum, to je velký projekt; jak to je s jeho financováním?
Samozřejmě, že je to velký projekt za velké peníze. Pracujeme na tom již od roku 2007. Tehdy jsme začali usilovat o dotace ze strukturálních fondů EU v rámci programu „Výzkum a vývoj pro inovace“. Jedná se o investici ve výši téměř 800 mil. Kč. Kromě peněz z dotací jsme využili i dlouholeté spolupráce s Komerční bankou, která nám pomáhá spolufinancovat návazné projekty, jako je komerční část výroby a laserové centrum. Banka nám vyšla vstříc a poskytla nám zázemí i pro finanční toky všech zdrojů, které souvisí s naším výzkumným centrem. Vážím si profesionality ze strany Komerční banky. 

Jaká jsou vaše očekávání do budoucna?
Věřím, že se nám pro vědu a výzkum podaří nadchnout i mladé lidi, spojení zdejší Technické univerzity s komerčními vědeckými centry nám k tomu nahrává a vytváří výborné podmínky. A pokud se bavíme o VÚTS, tak zde očekávám hodně zajímavých projektů, kterými naplníme naše Centrum rozvoje strojírenského výzkumu, a doufám, že tak posuneme strojírenskou techniku kupředu.
ch zemích. 

 
Publikováno: 17. 11. 2012 | Počet zobrazení: 1717 článek mě zaujal 282
Zaujal Vás tento článek?
Ano