Schunk

EU ruší offsety

Od 21. srpna 2012 začala platit ve všech členských zemích Evropské unie norma o zboží tzv. dvojího použití - nová směrnice týkající se offsetů neboli kompenzačních programů doprovázejících zbrojní zakázky. Nová úprava prakticky ruší offsety v podobě jaké fungovaly dosud a vymezuje možnost jejich použití pouze ve výjimečných případech. 

 

Státy EU by tak měly zrušit nepřímé offsety a přímé používat ne jako hospodářský nástroj, ale jen pokud to bude z pohledu dané země vyžadovat obranně-bezpečnostní hledisko. Tedy např. kdy si stát v rámci národní bezpečnosti vymíní u dodavatele, že určité komponenty bude vyrábět domácí výrobce a že servis a provoz dodávky daného systému bude zabezpečovat domácí firma.

Zbrojařské koncerny versus menší státy?
Změnu legislativy iniciovaly hlavní evropští zbrojařští lídři - Francie a Německo, jež společně s USA, Ruskem a Velkou Británii tvoří pětici zbrojařských velmocí generujících 90 % veškeré světové produkce. Z pohledu českých zbrojařů je směrnice namířena hlavně proti malým zemím.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) sice souhlasí se zrušením tzv. nepřímých offsetů, ale má výhrady k výkladu směrnice. „Samotná směrnice ještě není takovým zlem, kromě toho, že jsou v ní chyby a určité nelogičnosti. Vadí nám však její interpretace Evropskou komisí,“ uvedl pro deník E15 prezident AOBP Jiří Hynek. Poukazuje na to, že Evropská komise bojuje pouze proti offsetům a naprosto pomíjí jiné formy státní pomoci v oblasti obranného průmyslu. Neruší nástroje tzv. tržní distorze – jako je např. masivní podpora výzkumu a vývoje tuzemských firem dotacemi, či zvýhodňování státem vlastněných firem.
K omezení offsetů přistoupila EU už vloni a na nátlak Bruselu k němu do značné míry přistoupil již kabinet Jana Fischera. Dosavadní offsetová praxe přinášela českému průmyslu ročně zakázky zhruba za 3,5 miliardy Kč. Např. v souvislosti se stíhačkami Gripen či transportéry Pandur mohla Česká republika požadovat doprovodné zakázky v hodnotě až 150 % objemu kontraktu, (v případě Gripenů pronajatých za 19,6 mld. Kč činí hodnota offsetového programu, který skončí v roce 2014, celkem 25,5 mld. Kč, u nákupu transportérů Pandur II za 14,4 mld. Kč běží do roku 2015 offsetový program za 18,1 mld. Kč). Podle inovovaných předpisů už byl rozsah offsetových programů omezen nejvýše na 100 % hodnoty zakázky, a dřívější vyhláškou stanovená spodní hranice půl miliardy korun, zvýšena na miliardu. Od nynějška však už mizí z evropské praxe u zbrojních zakázek možnost samotného offsetu jako takového.

Kontroverzní role offsetů
Ne všichni čeští zbrojaři jsou však proti zrušení offsetů. Jak uvedl v rozhovoru pro deník E15 prezident Aera Vodochody Ladislav Šimek, pro vývozce jsou tyto kompenzační programy spíše překážkou a např. v úsilí  českých podniků získat v členských zemích Evropské unie zakázky mohou hrát offsety negativní úlohu, takže jejich zrušení českým firmám ucházejícím se o zbrojní zakázky v unii může prospět. Nemají jen pozitivní, ale i negativní dopady. Ty se ukazují u zakázek v zahraničí, které českým firmám utečou, protože konkurence ze zemí se silným offsetovým potenciálem je oproti nim zvýhodněna. ČR má podobně jako menší unijní státy nízký offsetový potenciál. Offsety menší země znevýhodňují, zatímco silnější ekonomiky z nich naopak  profitují. Podle Šimka tak Offsety nemají jen pozitivní roli, na kterou se v souvislosti s nimi obvykle poukazuje jako podpora českého průmyslu, ale i negativní dopady, jež se projevují u zakázek v zahraničí, které českým firmám utečou, protože konkurence ze zemí se silným offsetovým potenciálem je oproti nim zvýhodněna.
 

 
Publikováno: 11. 10. 2012 | Počet zobrazení: 1996 článek mě zaujal 379
Zaujal Vás tento článek?
Ano