Ceratizit AMPER 2019

Problém zvaný PLM

Zkratka označující životní cyklus výrobku -- Product Lifecycle Managemnent - je magickým zaklínadlem dodavatelů průmyslových systémů. Nabídka na trhu je široká, a zorientovat se v ní nemusí být jednoduchá záležitost. Navíc v řadě případů je potřeba zajistit především kontinuitu dosud používaného řešení s novým, od něhož si zákazník slibuje zlepšení. Jak na to, aby se firma vyvarovala zklamání, jsme se zeptali Ing. Pavla Mareše, ředitele společnosti TD-IS, s.r.o.

 

Svět IT je značně dynamický a neustále se vyvíjí, zatímco podnikové systémy, včetně výrobních, jsou spíše konzervativní a kladou důraz na kontinuitu. Jak se s tím vyrovnává vývoj v IT, kde se prakticky stále objevuje něco nového, jak zajistit, aby tyto novinky šly zaintegrovat do již nastavených procesů, a má to vůbec smysl?
Smysl to rozhodně má. Ano, věřím tomu, že majitel výrobní firmy musí mít pocit, že ho „ajťáci“ neustále připravují o „zisk“, ale při rozumné investici do IT to tak není. Pravda, těžko se některé věci vysvětlují, kupříkladu co mi přinese migrace z MS OFFICE xx na xx+1,….ale o tom se asi nebavíme. Pokud se bavíme o informačních systémech, ty se rozhodně vyvíjejí a přináší uživatelům výraznou konkurenční výhodu. Podnik má „své procesy“ ale IT firma má zkušenosti z mnoho jiných projektů, a pokud to uchopí rozumně tak ví, které procesy má firma špatně a je třeba jí „vnutit dobro“ a které má naopak lepší než její konkurence a pak by dobrá IT firma měla být schopna tento proces uchopit a zavést.

Na jedné straně jsou tu podnikové systémy řízení a informační systémy související se správou velkého objemu dat, na druhé výroba, konstrukční a vývojové práce operující s „živými“ proměnlivými prvky, které se musejí přizpůsobovat stále se měnícím novým podmínkám. Navzájem však spolu úzce souvisejí. Jak zajistit jejich optimální a spolehlivou spolupráci?

Ano, to je naprosto správná otázka. Zastávám názor, že „dobro je třeba vnucovat“ (viz má předchozí odpověď), ale právě tady jsem v silném rozporu s konkurencí, která dodává klasické informační systémy nazvané vznešeně ERP (Enterprise Resource Planning, jednoduše přeloženo plánování podnikových zdrojů). Strašně bych toužil spatřit jediné řešení založené čistě na tzv. ERP produktech, které skutečně plánuje všechny zdroje v podniku, ne materiál, ne výrobní kapacity, ale tak jak název říká - všechny zdroje. Upřímně řečeno, firma zvyklá implementovat finance a říkat tomu ERP absolutně nechápe, že finance jsou důležité, ale průmyslový podnik živí konstrukce, technologie, výroba, servis… a v řadě případů i skutečný výzkum a vývoj.
Osobně pocházím z poměrně významného průmyslového podniku, kde jsem strávil 10 let a pochopil jsem, že skutečně základem úspěchu může být jen vývoj a inovace. Na tom průmyslový podnik stojí a padá. A proto jsem se také rozhodl nepreferovat ERP systémy ale PLM řešení. Řečeno v kostce: Bez ERP podnik dnes už těžko může být, a bez PLM těžko může být úspěšný.    

Na co si dát pozor v oblasti správy dokumentů, zejména u výrobních firem které jsou závislé na využívání i důsledné archivaci velkého množství technické dokumentace? Kde jsou hlavní úskalí a jak je řešit?

Na co si dát pozor? Hlavně na dodavatele... Ale teď vážně: Správa dokumentace, říkejme tomu DMS je dnes už prakticky nutností. Musím říci, že máme minimum zákazníků, kteří by měli jako platný papír a ne výkres s elektronickým podpisem. Papír snese všechno a s dnešními technologiemi podstrčíte cokoliv komukoliv. Jakmile zavedete alespoň systém správy dokumentů tak máte jasno. Z podniku vám navíc zmizí pracovník se jménem „ONOSETO“. Víte kdo, co, kdy…a nikdo nemůže říkat českou národní „já to neudělal, to udělal on…“. Jenže správa dokumentace je jen první krok. Průmyslový podnik potřebuje řešit opravdu celý životní cyklus výrobku. Potřebuje vědět konfiguraci dodaného zařízení dle sériového čísla, platnost dokumentů k danému datu atd. PLM je takovým řešením, PLM je integrujícím prvkem celého IT řešení ve výrobní společnosti. A zpět k Vaší původní otázce „Kde jsou hlavní úskalí?“.  Těch je několik. Dodavatel ERP vám vysvětlí (bez znalosti procesu vývoje výrobku), že nic než jejich ERP nepotřebujete, dodavatel klasického DMS vám vysvětlí, že potřebujete řešit řízenou dokumentaci, oběhy objednávek a faktur, datové zprávy,... a dodavatel CAx, že potřebujete řešit současnou práci více pracovníků na projektu a spravovat CAD data,…ale kdo z nich má pravdu?  Pravda je prostě složitější, potřebujete řešit „kompletní firemní procesy“ a to vyžaduje ERP, PLM, DMS, SCM (systémy pro řízení vztahů s dodavateli, včetně výměny dat na bázi EDI), atd. 

Mantrou současného IT je cloud. Je vhodným řešením i pro výrobu, kde je kritickým faktorem okamžitá dostupnost a bezpečí potřebných dat, nebo je spolehlivější mít svá data pod kontrolou ve firmě? Jaké jsou výhody a slabiny této koncepce z hlediska výrobní firmy?

Je otázkou zda se budeme bavit o privátním cloudu nebo o veřejném. V každém případě jsou řešení, která si umím dokonale představit na cloudu, třeba finance. Legislativa je jasná, platí pro všechny, co může mít konkrétní firma jinak? Může mít jinou účetní osnovu, jiný organizační řád atd. ale to jsou jen parametry.
Na druhou stranu výroba? Mám rád jeden vtip…Pán přijde na patentový úřad a říká, že má univerzální holicí stroj. Úředník se ptá: „Jak řešíte to, že každý má jiný obličej?“. Odpověď: „To platí do prvního holení“.  Takto k výrobní firmě prostě přistupovat nelze a tím pádem říkám svůj názor: “pro určité procesy obecný cloud prostě není a myslím, že ani nebude úplně nasaditelný“. Druhý problém spočívá v tom, že se řada firem bojí mít svoje data někde „mimo“. Ale v tomto ohledu jsem realista. Velká datová centra totiž ochrání data lépe, než běžný průmyslový podnik, který obvykle disponuje minimem odborníků na bezpečnost dat. Takže cloud určitě ano, ale důležité je především dobře a důkladně zvážit na jaké aplikace a procesy. /lm/  
 

 
Publikováno: 11. 10. 2012 | Počet zobrazení: 1732 článek mě zaujal 325
Zaujal Vás tento článek?
Ano