EuroBlech Murrelektronik

Recept na přežití i na úspěch? Zvládnout pravidla tržní ekonomiky…

K nejvýraznějším českým strojírenským výrobcům patři TOS VARNSDORF a.s. Její výsledky řadí firmu do kategorie úspěšných, o čemž svědčí mj. i nominace na jednoho z národních finalistů za ČR v soutěži European Business Award pro rok 2012 – 2013, ale jak konstatuje její generální ředitel ing. Miroslav Bičiště, je za tím skryto mnoho úsilí a tvrdé práce. A ani budoucnost nebude jiná.

 

Strojírenství tvoří podstatnou část naší ekonomiky, jak vidíte její výhled pro nadcházející roky z pohledu strojírenského výrobce? Co by vám z tohoto hlediska udělalo radost?

Ano, není pochyb o tom, že strojírenství vždy tvořilo, tvoří a tvořit bude páteř české ekonomiky. Vychází to z několika historických aspektů. Již v době Rakouska-Uherska představovaly české země ekonomické a hlavně strojírenské srdce této obrovské ekonomické integrace, a tudíž tradice tohoto oboru je velice hluboce zakořeněna. Druhým aspektem je, že i v době existence socialistického ekonomického systému byla řada strojírenských firem stále orientována svými dodávkami na náročné rozvinuté západní trhy, což vytvářelo daleko větší tlaky než v oblastech např. spotřebního průmyslu na inovace, technický rozvoj, kvalitu výroby, serióznost plnění kontraktů a ve své podstatě si toto vše vyžadovalo určitý standard úrovně vnitřního řízení těchto firem. Po rozpadu východních trhů v roce 1989, nedošlo k tak silnému narušení kontinuity jako v ostatních oborech, z čehož zářivým příkladem je namátkově osud českého textilního průmyslu či tradičního českého sklářského průmyslu. Většina strojírenských firem s výjimkou předimenzovaných gigantů vázaných na trhy RVHP (např. SONP Kladno a mnoho dalších) se velice rychle restrukturalizovala, v řadě případů úspěšně zprivatizovala (ať již formou zahraničního či českého kapitálu) a začala se ještě výrazněji etablovat a posilovat své pozice na vyspělých západních trzích. Vedle toho se tyto firmy spirálovitě vrátily na bývalé trhy RVHP, hlavně Rusko a Polsko, ale i některé další. Avšak již za zcela jiných podmínek, a tyto trhy se staly stejně náročnými jako tradiční trhy západní. To v podstatě umožnilo velice úspěšnou expanzi řadě českých strojírenských podniků. Ze všeho výše uvedeného vidím i budoucnost této zdravé části českých strojírenských podniků velice pozitivně.

V čem vidíte naopak hlavní problémy, kterým v současné době musí čelit čeští výrobci obráběcích strojů?

Neviděl bych to tak, že by čeští výrobci obráběcích strojů čelili něčemu mimořádnému. Musíme však všichni pochopit zákonitosti tržní ekonomiky, dostat je jak se říká „do krve“ a naučit se pod vahou těchto zákonitostí firmě efektivně řídit. Znamená to vycházet ze základní zákonitosti tržní ekonomiky, což je pravidelné střídání období konjunktury s obdobím recese. V období recese je třeba vždy umět firmu „zeštíhlit“ do reality stavu poptávek trhu, firmu držet ve výsledkové i cashové dostatečnosti a marketingově a inovačně se připravovat na velice rychlou expanzi při opětovném nastartování konjunkturního cyklu. Na toto myšlení jsme v minulosti nebyli příliš zvyklí, podprahově jej nemáme řádně zakódováno a řada českých manažerů má s tímto myšlením problémy. V tom se naše západní konkurence umí orientovat daleko rychleji a zde máme velké rezervy pro to, abychom dokázali vždy reagovat adekvátně. To, že je svět nabit silnou konkurencí, je jev naprosto normální, spotřebitelsky vysoce pozitivní, a tato skutečnost je největší zárukou a hybnou silou technického i ekonomického vývoje dopředu.
Pravdou je, že vedle některých západních ekonomik není ještě v České republice na patřičné úrovni systém státní podpory exportu a dalších proexportních programů, ale osobně si nemyslím, že v privátní tržní ekonomice by toto mělo sehrávat tu zásadní a dominantní roli. Víme, že státní intervence do privátních ekonomik spíše působily v minulosti řadu vážných poruch funkčnosti trhu a přímo kardinálním výsledkem zásahů státu a vlád do ekonomiky je zatím nejhrubší a největší novodobá krize, kterou jsme v letech 2009 a 2010 prošli. Naopak velice důležitá je úzká spolupráce a sepětí základního výzkumu a vysokých škol s průmyslovou praxí. V tomto směru se mi naopak zdá, že se situace výrazně zlepšuje. Konkrétně v našem oboru výroby obráběcích strojů je spolupráce a hlavně hmotné výstupy z této spolupráce s vysokými školami na velice vysoké a trvale se zvyšující úrovni.

Prakticky souběžně s MSV se koná další významná událost, IMTS v Chicagu, kde má TOS rovněž své zastoupení. Jak zvládáte svou účast na několika důležitých akcích zároveň a nastavujete své priority?

Naše společnost se zúčastňuje každý rok více než 20 specializovaných výstav, prakticky ve všech význačných teritoriích. Vlastní realizaci výstav je možno rozdělit do tří kategorií:
První kategorii tvoří veletrhy vysoce prestižního charakteru, kde naše účasti probíhají přímo v režii TOS VARNSDORF, a v rámci stánku je prezentován vždy exponát většinou charakteru inovovaného stroje či přímo stroje jako výstupu technického rozvoje. Do tohoto typu veletrhů je možné zařadit MSV Brno, EMO Hannover a obvykle jedna prestižní výstava v Číně a právě zmiňovaný veletrh IMTS v Chicagu.
Druhou kategorii tvoří význačné výstavy v silných teritoriích, kde jsou naše expozice zaštiťovány místními zástupci, a většinou je také prezentován stroj z naší produkce. Takovýchto výstav se každoročně koná zhruba pět až osm.
Zbývající část tvoří lokální výstavy zaštiťované místními zástupci, či společné prezentace českých výrobců, většinou zaštiťovaných organizací Czech Trade a naším oborovým Svazem strojírenské technologie. Tyto výstavy mají vesměs podobu informačního stánku, maximálně s prezentací některých komponentů nebo modelů strojů.
Co se veletrhu IMTS Chicago týče, je naše pravidelná účast na tomto veletrhu zajišťována a realizována našimi dceřinými společnostmi TOS TRADE CANADA a TOS TRADE NORTH AMERICA, takže z naší firmy jsme zajišťovali podporu v podobě přípravy exponátů a zaslání obchodních a marketingových materiálů. /jv/
 

 
Publikováno: 10. 10. 2012 | Počet zobrazení: 1903 článek mě zaujal 286
Zaujal Vás tento článek?
Ano