Ceratizit AMPER 2019

Ochranu ovzduší čekají nová pravidla

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 38. schůzi 24. dubna, rozhodovala o kontroverzním návrhu zákona o ochraně ovzduší, který prošel obsáhlou rozpravou v obou komorách zákonodárného sboru, a který s největší pravděpodobností čekají diskuse i nadále.  

 

Cílem předložení zcela nového zákona o ovzduší (aktuálně upravuje ochranu ovzduší před znečišťujícími látkami zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) je zcela nově upravit pravidla ochrany ovzduší tak, aby došlo k dalšímu snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší. Východiskem se přitom vládě, která je předkladatelem předlohy, stal z věcné stránky stagnující vývoj emisí a kvality ovzduší, a z legislativní stránky nejasnost a nepřehlednost platného zákona, dotčeného mnoha novelami, a také nutnost transpozice práva EU v oblasti kvality ovzduší a zdrojů znečišťování do českého právního řádu. Kromě toho by měla nová právní úprava více sledovat provázanost s ostatními právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, zejména pak v oblasti integrované prevence, nakládání s odpady, změny klimatu a hospodaření s energií. Je tak zjevné, že zákona zasáhne nejen občany státu jako jednotlivce, ale zvláště firmy a stát, ať už v podobě státní správy a samosprávy, tak i regulačních orgánů.

Co nám říká zákon
Nový zákon o ovzduší v úvodu stanoví základní definice a věcný rozsah úpravy. Konkrétně pod ochranou ovzduší rozumí „předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší“. V rámci toho pak zákona upravuje:
-    přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší,
-    způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení,
-    nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší,
-    práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší,
-    práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě.
Zákon se ale nevztahuje na vnášení radionuklidů do ovzduší, na zdolávání požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií, živelních pohrom i jiných mimořádných událostí, tato problematika jě řešena podle jiných právních předpisů.

Jaké znečištění je dost?
V návaznosti na definice zákon stanoví přípustnou úroveň znečištění, a sice formou tabulkových příloh k zákonu, které uvádějí imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení. Imisní limity jsou přitom závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti. Takto uvedená přípustná úroveň znečištění stanovená se ale nevztahuje na ovzduší ve venkovních pracovištích, do nichž nemá veřejnost volný přístup. Ministerstvo životního prostředí současně na základě zmocnění vyhláškou stanoví obecné a specifické emisní limity, technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a činností nebo technologií souvisejících s provozem stacionárního zdroje, způsob stanovení emisních stropů a emisních limitů, podmínky, za kterých jsou považovány za plněné, a přípustnou tmavost kouře, způsob jejího zjišťování a podmínky, za kterých je považována za plněnou.

Za špínu v ovzduší kompenzace
Významným prvkem zákona je zavádění tzv. kompenzačních opatření, kterými se myslí, aby umístění nového zdroje znečištění bylo zároveň vždy kompenzováno odstraněním zdroje stávajícího, anebo snížením emisí těch stávajících tak, aby nedošlo k celkovému nárůstu imisní hladiny. Cílem je zajistit nenavyšování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, ke kterým dochází v těch místech, kde dochází k překračování imisních limitů.
Kompenzační opatření podle zákona navrhne žadatel o vydání závazného stanoviska. Jako kompenzační opatření mohou být ze zákona stanovena opatření ke snížení emisí u stávajících stacionárních zdrojů nebo jiná opatření zajišťující snížení úrovně znečištění. Pokud se kompenzační opatření realizuje formou opatření ke snížení emisí u stávajícího stacionárního zdroje (dle přílohy č. 2 k zákonu), krajský úřad na základě žádosti provozovatele změní povolení provozu tohoto stávajícího zdroje. K uvedení nového stacionárního zdroje do provozu může dojít nejdříve ke dni nabytí účinnosti změny povolení provozu stávajícího stacionárního zdroje.

Opatření z pohledu úřadů
K aplikaci zákona v rámci opatření státní správy a samosprávy zákon stanoví, že orgány veřejné správy budou vydávat stanoviska, závazná stanoviska a rozhodnutí, a sice:
Ministerstvo bude vydávat:
-    stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje v průběhu jejich pořizování,
-    závazné stanovisko k umístění stavby pozemní komunikace v zastavěném území obce o předpokládané intenzitě dopravního proudu 15 000 a více vozidel za 24 hodin v návrhovém období nejméně 10 let a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání,
-    rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje, využívajícího technologii, která doposud nebyla na území ČR provozována, přičemž se jím stanoví pouze: i) zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadována rozptylová studie, případně pro jaké znečišťující látky, ii) zda mají být u daného typu stacionárního zdroje vyžadována kompenzační opatření, iii) zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu, a iv) emisní limity, podmínky provozu a způsob zjišťování úrovně znečišťování pro daný typ zdroje.
Krajský úřad bude vydávat:
-    stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu obce v průběhu jeho pořizování,
-    závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje (dle přílohy č. 2 k zákonu),
-    závazné stanovisko ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje (dle přílohy č. 2 k zákonu),
-    povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností bude vydávat:
-    závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů (neuvedených v příloze č. 2 k zákonu).
Žadatel o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu, jde-li o spalovací stacionární zdroj o jmenovitém elektrickém výkonu 300 MW a vyšším, je dle zákona povinen spolu se žádostí o vydání závazného stanoviska přiložit odůvodněné posouzení splnění následujících podmínek:
a.    jsou dostupná vhodná úložiště oxidu uhličitého,
b.    je technicky a ekonomicky proveditelná stavba přepravního zařízení,
c.    je technicky a ekonomicky proveditelné dodatečné vybavení zařízením pro zachytávání oxidu uhličitého.

Auta se musí připravit na nízkoemisní zóny
Kromě úpravy emisních limitů u stacionárních zdrojů je nutné zmínit i zavedení nízkoemisních zón, které je možné zavést ve zvláště chráněných územích, lázeňských místech, nebo pokud došlo k překročení některého z imisních limitů. Nízkoemisní zóny může na svém území, nebo jeho části, stanovit vyhláškou obec, a to jako zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel. Obec ve vyhlášce vymezí území nízkoemisní zóny a emisní kategorie vozidel, které mají dovolen vjezd do této zóny. Pro případy vzniku smogové situace může obec stanovit zvláštní podmínky provozu nízkoemisní zóny, zejména zpřísnit emisní kategorie vozidel, která mohou vjíždět do nízkoemisní zóny po dobu trvání smogové situace. Na průjezdním úseku dálnice nebo silnice může obec nízkoemisní zónu stanovit pouze v případě, že na jejím území mimo nízkoemisní zónu anebo mimo zastavěné území téže nebo sousední obce existuje jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy, po které je možné zajistit obdobné dopravní spojení.  Obecní úřad obce, která stanovila svou vyhláškou nízkoemisní zónu, může přitom v samostatné působnosti na základě žádosti provozovatele vozidla povolit dočasnou nebo trvalou individuální výjimku pro vybraná vozidla. Vláda současně nařízením stanoví způsob zařazení motorových silničních vozidel do emisních kategorií, pravidla pro označení vozidel příslušnou emisní plaketou, jejich vzory a cenu, která nesmí být vyšší než 200 Kč.
Samostatně zákon stanoví povinnosti osob a kritéria pro využití biopaliv a konečně správní delikty a sankce za porušení zákona.
V závěrečném ustanovení předloha ruší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), a dalších 52 právních předpisů, a stanoví účinnosti nového zákona dnem 1. září 2012.
 

 

 
Publikováno: 18. 6. 2012 | Počet zobrazení: 2502 článek mě zaujal 381
Zaujal Vás tento článek?
Ano