hnv murr

Robotizace na míru – řešení zaměřená na zákazníky

Na Profika Open House byla samozřejmě i vítaná příležitost setkat se „na kus řeči“ i s šéfkonstruktérem firmy Jakubem Kaufmanem.

 

Dny otevřených dveří už mají tradici, speciálně ty vaše jsou velmi populární, ale mají i přínos pro firmu?
Dříve byly místem setkávání klasické veletrhy, jichž se dnes účastníme výběrově, jelikož byznysově pro nás už nemají takový význam. Z našeho pohledu je lepší připravit takovýto Open House, který je vyloženě šitý na míru zákazníkům, jimž se zde můžeme plně věnovat i individuálně.

Co jste pro ně letos připravili?
Zajímavou novinkou bylo letos třeba vertikální 5osé obráběcí centrum Hyundai WIA XF6300, které krátce po prezentaci putovalo k zákazníkovi na Slovensko. Firma, se kterou spolupracujeme, má digitální dvojče této „pětiosky“, což je hlavně u takto drahých strojů výborná věc, protože spousta věcí jde vyzkoušet online na počítači, otestovat, zda díl jde vyrobit, jestli se vejdou nástroje, ověřit upínání apod. Zároveň lze také udělat potřebný program nebo postprocesing.
Digitálních dvojčat je ale více typů, resp. různá pojetí. Může být digitální dvojče technologie, nástroje, obrobku nebo i samotného stroje či procesní digitální dvojče, které na základě senzorů zobrazuje, co se ve stroji děje a umožňuje predikovat, jak se bude obrobek a stroj chovat na základě teplotní roztažnosti apod., a podle toho upravovat dráhy nástrojů a zajistit co nepřesnější obrábění.

A co Vaše návrhy robotických buněk, které Profika začala vyrábět?
Občas se setkáváme s tím, že zákazníci považují svého prvního robota za moc složité řešení. Proto jsme vytvořili ještě zjednodušenou verzi, která bude mít nějaké piny, jež si zákazník bude ustavovat podle sebe. Třeba bude mít na paletě příruby v pozici 6 x 6 a robot bude jednoduše jednotlivé díly o daném průměru brát a zakládat.
Bude to jen opravdu velmi jednoduchá varianta pracovně nazvaná Robostack Easy. Plánujeme ji ve třech velikostech v závislosti na použitém robotu. Jako první přijde na řadu 5kg verze, kde se mění délka samotné buňky, protože robot dosáhne dál, nebo 12kg případně kolaborativní robot, který má také velký dosah, ale je pomalejší, zatímco v průmyslu jde spíš o rychlost.  
První buňka, kterou jsme dělali, byla připravovaná na míru, z ní pak vzniklo standardní řešení. Šlo o to, že zákazníkovi řešení v dané podobě úplně nevyhovovalo, předělali jsme mu proto buňku na mobilní i se skenerem. Prostě jsme ze základu vlastně udělali další řadu pro jinou aplikaci. I tak lze pojmout vývoj.

Požadují zákazníci tzv. koboty? Dnes je to téměř módní záležitost…
Je to tak, průmyslový robot pro mnohé není na první pohled tak zajímavý. Mluví se především o kobotech, jelikož si hodně lidí myslí, že jsou bezpečnější a nemusejí mít kolem oplocení. Ale tak to úplně není, záleží na tom, co je na konci ramene kobota. Takže s potenciálně nebezpečným nástrojem by stejně musel být za plotem a mít dražšího, navíc pomalejšího robota, který stejně musí být za ochrannou bariérou, už nedává moc smysl. Proto je moc nevyužíváme, i když prakticky polovina objednávek požaduje, abychom ji nacenili i s kobotem. Ale po důslednější analýze k tomu vlastně nikdy nedojde, protože uznají náš argument, že pro danou aplikaci je průmyslový robot opravdu lepším řešením.

Co všechno bude nová buňka umět a pro jaký okruh zákazníků je nabízená?
Primárně je určena pro zakládání a vykládání dílů do a ze stroje. Podstatné ale je, že půjde o zařízení s velmi jednoduchou obsluhou, které je využitelné i pro menší a střední série. Zákazníkovi bude dialogem sděleno, že tam stačí dát určitý počet kusů o určité rozteči a robot rovnou ten průměr vezme a bude to umět. Jestli bude obsluhovat soustruh nebo obráběcí centrum, je v podstatě jedno.

Může to být odrazový můstek pro robotizaci?
Když se zákazník naučí s takto jednoduchým řešením pracovat, ty další už pak budou snadnou záležitostí a jakýkoli typ robotizace by pak pro něj neměl být problém. Navíc má možnost jej rozšířit o nejrůznější další funkce, jako je gravírování, laserové zpracování, mytí, sušení kusů…, ten robot to prostě umí.
V tomto případě opravdu cílíme hlavně na jednoduchost použití pro zákazníka než primárně na komplexnější pokrytí spektra. Stále máme pocit, že ten první robot je pořád ještě pro mnoho firem trochu strašák. Je to vlastně hodně podobné jako u prvních NC strojů, kterých se také uživatelé zpočátku báli a měli z nich až přehnaný respekt. I když šlo o stroje, které jim měly práci zjednodušit.

Mají zákazníci o automatizaci s roboty zájem?
Ano, mají. Ostatně i my děláme robotizaci podle zájmu. Vyvíjíme řešení sami, takže když má zákazník zájem o systém s větší nosností, vytvoříme mu právě takový. Pokud požaduje jednodušší zařízení, snažíme se mu vyjít vstříc a uděláme systém jednodušší. Tím, jak buňky sami vyvíjíme a nejsme jen dealeři některého z výrobců, můžeme nejlépe poznat potřeby zákazníků, se kterými se setkáváme.
Například pro jednoho slovenského zákazníka připravujeme buňku na míru. Jde o firmu, která dělá série po 200 či 250 kusech, ale třeba v patnácti typech. Takže mu vyrobíme stroj přesně vyhovující pro tuto aplikaci, aby vše zvládl s pomocí jedné buňky. K tomu také uchopovače na míru, aby měl co nejméně změn a zařízení umělo prakticky vše, co je potřeba a bylo maximálně univerzální. I když je to v zásadě naše řadová buňka, je adaptována na potřeby konkrétní aplikace a zákazníka.
Naše řešení máme i zde na showroomu, kde se zákazník na ně může podívat, nechat si vše detailně vysvětlit, naživo předvést, a naopak nám sdělit své požadavky. Je dobré, aby vše viděl v reálné podobě, třeba jaké má buňka zpracování, že to není jen plech, který vidí navenek, ale má stabilní tuhý rám. A to samé platí i u obráběcích center. Většinou takovéto demonstrace zákazníka přesvědčí. Prostě, jak se říká – ukázaná platí…

Spolupracujete se zákazníkem i v průběhu vývoje jeho zařízení?
Samozřejmě, při vývoji dané buňky může dojít i k různým postupným modifikacím a vylepšením. Třeba u buňky, kde už bylo předem domluveno, že bude vybavena laserováním, byl požadovaný takt s ofukem a všemi potřebnými operacemi 20 sekund. Ale během vývoje nám zákazník poskytl laser, s kterým jsme docílili taktu i s laserováním za 18 sekund. Z toho, že parametry jsou lepší, než se původně předpokládalo, jsme měli samozřejmě nejenom my velkou radost.
Podařilo se to díky tomu, že jsme upravili proces nastavený původně tak, že by ten díl museli umýt, něco do něj zalisovat, pak ho dát do robota, něco obrobit, vrátit ho, znovu umýt, vygravírovat, a opět umýt, protože na to sáhnul člověk. Tím, že v našem řešení robot bere daný díl čistý a neušpiní ho a lze ho rovnou vygravírovat, se podařilo ušetřit dvakrát operaci mytí a také to, že robot musí díl vzít z palety pro laser a po gravírování ze stroje zase vyjmout. Redukcí těchto operací se podařilo dosáhnout kratších časů a podstatně vyšší efektivitu systému.
Teď konstruujeme další robotizaci na míru, kde zákazník požaduje měření, takže připravujeme další mobilní buňku, ale zase na základě té osvědčené univerzální.

Josef Vališka
Foto: Tereza Holá

 
Publikováno: 25. 8. 2023 | Počet zobrazení: 351 článek mě zaujal 32
Zaujal Vás tento článek?
Ano