Raketové palivo ze skládky?

Vliv kosmických letů na ekologii až donedávna nikdo příliš neřešil. S rostoucím počtem vesmírných aktivit a tomu odpovídajícím nárůstem startů kosmických nosičů (např. vypouštění satelitů) a sílícím ohledem k životnímu prostředí, se situace změnila.
Rakety využívají několik typů paliva, případně jejich kombinaci, a až na tekutý vodík a kyslík (nabízející však jako palivo menší výkonnost než ostatní varianty), jde vesměs o vysoce riziková řešení produkující nebezpečné emise s negativním dopadem. Vědci varují, že rozmach kosmických startů může způsobit vážné problémy zemské atmosféře. Podle agentury Associated Press spálila nejsilnější raketa SpaceX Falcon Heavy už při prvním startu na 400 tun paliva a během letu vypustila do ovzduší víc CO₂ než by běžné auto vyprodukovalo za dvě století. Studie univerzity v anglickém Exeteru zase uvádí, že 120 startů raket na fosilní paliva vytvoří tolik sazí jako letecký průmysl za celý rok.
Možnost řešení tohoto problému se objevila v zemi, která nepatří mezi tradiční kosmické velmoci, byť by se k nim přinejmenším na satelitním trhu ráda zařadila – z britských ostrovů. Dvě skotské startupové firmy – Skyrora a Orbex – vyvinuly raketová paliva, která mají výrazně menší emise než ta běžně používaná nyní, aniž by to snižovalo jejich účinnost. Firma Skyrora představila palivo označené jako ecosene, které je vyrobeno z plastů, jež se nedají recyklovat, především z polystyrénu (PS), polypropylenu (PP) a polyesteru (PE). Novinka produkuje až o 45 % méně CO₂ než obvyklá paliva typu RP-1 (tradiční palivo na fosilní bázi podobné leteckému kerosinu). Vedení firmy Skyrora tvrdí, že její rakety dokážou do roku 2030 spotřebovat zhruba tři tisíce tun plastů, které by jinak skončily na skládkách.
Na ekologickou alternativu raketového paliva se zaměřila i firma Orbex a vyvinula palivo využívající pro pohon raketových motorů biopropan, plyn, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě bionafty. Podle jejího vyjádření bude raketa Prime, kterou připravuje, nejekologičtější kosmický nosič na světě (její motory mají vypouštět až o 86 % méně CO₂ než pohonné jednotky na fosilní paliva a téměř žádné saze).
Skyrora navíc vyvíjí prototyp tzv. kosmického tahače (Space Tug, oficiálně OTV – Orbit Transfer Vehicle), což je horní stupeň rakety XL, který bude schopen po vypuštění družice na oběžné dráze dále manévrovat a sbírat kosmické smetí, doplňovat palivo nebo navádět trosky a nefunkční satelity na sestupovou dráhu, kde shoří v atmosféře. To podle vyjádření ředitele firmy Volodymyra Levykina umožňuje „zabít dvě mouchy jednou ranou“. S využitím paliva ecosene a vesmírného tahače při jednom letu lze udělat práci vyžadující normálně start několika raket.
Oba typy paliva ani vesmírný tahač ještě nebyly otestovány ve vesmíru, ale už za rok by se mělo ukázat, zda se projekt osvědčí.

Foto: Skyrora