MURR2 Schunk

Inovace jsou motorem byznysu

Výdaje na výzkum a vývoj jsou podle údajů ČSÚ v ČR ve srovnání s Německem ani ne poloviční, přitom jen s pomocí inovací si mohou české firmy zajistit konkurenceschopnost i v době zpomalení ekonomiky či krize, říká Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar.

 

Poukazuje na to, že české podniky inovace často nepovažují za klíčové, nebo je přestávají zvládat vlastními silami a neobejdou se tak bez pomoci externích odborníků či celých specializovaných týmů. A právě na to se zaměřuje firma Acamar poskytující podporu velkým společnostem při rozvoji technologických a R&D center, pro něž staví specializované týmy a zajišťuje lidské kapacity.

Díky pandemii se zvedla vlna zájmu o digitalizaci, jak se tato digitalizační vlna projevuje v průmyslu?
Digitalizace se samozřejmě týká i výrobních a průmyslových podniků. Hodně projektů se zaměřuje na automatizaci výrobních procesů, a to od plánování přes objednávku komponent až po samotnou výrobu. Podíl robotizace ovšem neroste jen ve vlastní výrobě, významně se prosazuje i v logistických a skladových procesech nebo inventarizaci, a to včetně využití obrazových dat.
K výrazným technologiím také patří internet věcí (IoT). Prakticky vše se stává senzorem pro sběr dat a jejich poskytování v reálném čase. Smart zařízení či vestavěná umělá inteligence (AI) jsou už dnes dle analýzy MPI Group součástí přibližně třetiny výrobních provozů a systémů.
Sesbíraná data pak analyzují stále výkonnější systémy pro zpracování dat, což umožňuje jak optimalizaci provozu, tak i předcházení problémům ještě před jejich vznikem.

Investuje Česká republika do digitalizace a inovací dostatečně, aby mohla obstát v mezinárodní konkurenci?
Bohužel spíš ne. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze závěru loňského roku sice Česká republika mezi lety 2000 a 2018 zvýšila svoje hrubé výdaje na R&D z 1,11 % HDP na 1,93 %, ale na průměr zemí OECD, který se pohybuje kolem 2,40 %, to však stále nestačí. OECD také o České republice uvádí, že zdejší soukromý sektor, zejména malé a střední firmy, investují do výzkumu a vývoje málo a zdejší inovační aktivita je jen mírná. Podle ČSÚ jsou u nás výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu na obyvatele 19 643 Kč, čili ani ne poloviční v porovnání se zeměmi jako Švédsko, Rakousko, Dánsko či Německo.

Proč myslíte, že tomu tak je?
V českých firmách stále často přetrvává přesvědčení, že R&D aktivity jsou záležitostí jen velkých podniků, případně že by výzkum a vývoj měl financovat stát. Je sice pravda, že stát, respektive EU, nabízí pro výzkum a vývoj řadu podpůrných programů či fondů, ale jsou to firmy, kdo by si měly uvědomit, že inovace jsou především v jejich vlastním zájmu, jsou motorem jejich byznysu a budoucí konkurenceschopnosti.

Valná většina inovačních projektů průmyslových podniků se dnes týká informačních technologií. Nemůže být důvodem i dlouhodobý nedostatek IT expertů na našem trhu?
Ano i ne. Nedostatek IT expertů a specialistů s přesahem z IT do elektrotechniky sice v ČR panuje již několik let, ale problém byl zejména v tom, že zaměstnavatelé dlouhodobě preferovali interní zaměstnance před kontraktory, tedy externisty pracujícími na kontrakt, kteří k dispozici byli a jsou. Uplynulý rok nicméně postoj firem proměnil. Firmy si uvědomily výhody spolupráce s externisty, kdy jim odpadá náročný a nákladný nábor i zaučování nováčků, a své vývojové týmy doplňují právě kontraktory. Tento přístup se prosazuje především v informačních technologiích, elektrotechnice a automobilovém průmyslu. Stejně tak firmám začalo dávat větší smysl než kdy dříve najmutí celého funkčního týmu na konkrétní produkt či časově omezené období. Díky většinové práci z domova, která již od jara v ČR vládne a stala se v mnoha oblastech standardem, se navíc stírá rozdíl mezi interními zaměstnanci a externisty, všechny je potřeba řídit na dálku. Rostoucí zájem o externí posilu vývojových týmů mimochodem dokládá i globální průzkum Oxford Economics a SAP Fieldglass. Vyplývá z něj, že více než dvě třetiny (68 %) velkých a středních podniků považují externí pracovníky za důležité pro vývoj a zlepšování produktů a služeb.

Jaké jsou u nás s externími odborníky i celými týmy zkušenosti?
V České republice proběhly za významného přispění externích R&D vývojářů i celých týmů už desítky zajímavých inovačních projektů z mnoha oborů. Asi nejvíce externisty využívají R&D centra, kde jejich podíl často přesahuje 50 procent, někde dokonce vystoupal nad 90 procent. Značná míra IT externistů je i ve výrobě.
Externisty využívají zejména zahraniční firmy, které s tímto modelem spolupráce mají zkušenost z jiných zemí. Místní firmy o této možnosti buď vůbec nevědí, nebo o ní neuvažují, protože nemají k dispozici dostatek informací a nemohou se seznámit s výsledky a zkušenostmi z realizovaných projektů. Zahraniční firmy si totiž know-how, které se týká toho, jak přistupují k výzkumu a vývoji bedlivě střeží. V Evropské unii i v USA jsou přitom externí odborníci i celé vývojové týmy běžnou praxí. V českém výzkumu a vývoji jsou externisté standardem v sektoru informačních technologií, ale průmyslové firmy stále preferují kmenové zaměstnance.

Jak dlouhou dobu typicky externí odborníci na projektech tráví?
Podle statistik je v zámoří průměrná délka zapojení externích talentů přes čtyři měsíce. V Acamaru rozlišujeme projekty krátkodobé, s typickou dobou trvání 2-4 měsíce, a dlouhodobé, které běžně trvají 12-18 měsíců, ale někdy třeba i tři roky. Dlouhodobé jsou pro velké zákazníky, takže jsou složitější, mají vícevrstvé řízení a průběžné financování.

Jak je to z hlediska nákladů?
Řekl bych, že hlavním hnacím motorem najímání externí pracovní síly již dávno nejsou náklady, ale spíš schopnost zlepšit produkty a služby a zvýšit rychlost jejich uvádění na trh. Jde tedy primárně o efektivitu a rychlost inovací. Ovšem samozřejmě i otázka nákladů je důležitá. Firma díky externistům ušetří za zaměstnanecké výhody, náklady na hardware a software, proplácení dovolené, nemocenské a náklady na místo na pracovišti. Kontraktory může navíc najmout jen na několik hodin týdně nebo pouze na dodání konkrétního řešení.
Kontraktoři jsou také často jediným způsobem, jak se rychle a nákladově efektivně dostat k vysoce kvalifikovaným talentům. Někdy je firmy potřebují na pomoc s řešením konkrétního důležitého problému, s nímž si neví interně rady, jindy zase chtějí realizovat jednorázový projekt, ale nejsou schopné převést na to dostatek zaměstnanců, kteří mají na starost každodenní provoz. Na rozdíl od zaměstnanců nemá vůči kontraktorům firma po ukončení projektu žádné povinnosti. Projekt za sebou po svém dokončení nezanechá nepotřebné zaměstnance s vysokou mzdou či odstupným.

Jaký očekáváte vývoj po odeznění pandemie?
Svět po pandemii bude zcela jiný. Odstartovaná transformace bude pokračovat i po jejím odeznění. Navíc může docházet k opaku offshoringu, tedy přesunu výroby do mateřských zemí velkých společností, což by se ovšem dotklo i oblasti výzkumu a vývoje. ČR by tento trend mohl nepříznivě zasáhnout, protože podstatnou část investic do R&D realizují v Česku právě zahraniční společnosti.

Kamil Pittner

 
Publikováno: 26. 5. 2021 | Počet zobrazení: 418 článek mě zaujal 62
Zaujal Vás tento článek?
Ano