MURR2 Schunk

Spolupráce s firmami nás posouvá dopředu

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE) je nejmladší veřejnou vysokou školou v zemi. Založena byla právě před 15 lety, v dubnu 2006, a symbolické je, že má i mladého rektora – od letoška ji řídí pětatřicetiletý Vojtěch Stehel.

 

Desátého dubna jste měl za sebou prvních sto dnů v nové funkci, ale na škole působíte už řadu let, takže Vám její prostředí určitě není cizí.
Sám patřím k první vlně absolventů VŠTE a po ukončení studia jsem na škole zůstal a vedle vlastní vědecké a pedagogické práce prošel mnoha úseky a pozicemi. Od referenta na studijním oddělení přes marketing, interní audit, kancelář rektora, odborného asistenta až po prorektora statutárního zástupce rektora. Naši školu a její život tak myslím znám téměř dokonale. Proto jsem ani nemusel o něčem, jako je ona pomyslná 100denní „doba hájení“ po nástupu do nové funkce, přemýšlet.

Na čem pracujete a kam VŠTE směřuje?
Rozvíjíme to, co se podařilo za mého předchůdce profesora Vochozky, který školu vedl do konce loňského roku plných dvanáct let. Dal jí jasnou tvář, profil, směr i postavení v regionu. Základy jsou pevné a je na čem stavět.
Chci, aby vše co děláme, od vzdělávání po výzkum, se stále zkvalitňovalo. S tím souvisí i řada investic do dalšího, moderního vybavení centrálních laboratoří, které využíváme i v rámci smluvního výzkumu nebo zakázkových činností pro potřeby firem. Ve srovnání s obdobnými univerzitami naší velikosti jde o poměrně rozsáhlé aktivity. Například v závěru roku 2022 skončí náročný, tříletý projekt zaměřený na zdokonalení technologie výroby odlitků tvárné litiny a jejich kvality. Chceme tím podpořit český export firmy Motor Jikov Slévárna. Ani tradiční slévárenský materiál, jakým je tvárná litina, nelze nechat bez výrazných optimalizačních zásahů, a naši akademici tak pomohou zvýšit konkurenceschopnost další jihočeské firmy a jejího klíčového oboru. Skvělé je, že se na menších dílčích částech podílejí i vybraní studenti. K běžné výuce to je pro ně neocenitelný bonus.

Co tento projekt obnáší? A určitě není jediný…
Základem rozsáhlé spolupráce je důsledné zmapování původního stavu, určení kritických výrobních parametrů a zavedení nových poznatků v celém výrobním procesu slévárny. Přitom se využívají nejmodernější přístupy průmyslového výzkumu včetně metod numerických simulací. Správné nastavení vyžaduje mnoho údajů o výrobě a vlastnostech používaných materiálů a vyrobených odlitcích. K virtualizaci a kontrole rozměrů modelů, forem i odlitků se při výzkumu využívá i špičková technologie 3D skenování.  
Podobných projektů, jejichž náklady se počítají v milionech či desítkách milionů korun, je samozřejmě víc. S vodňanskou firmou GD Druckguss třeba stejný tým akademiků řeší recyklaci zinkového odpadu, který zůstává po výrobě silnostěnných a tenkostěnných odlitků. Tím firma výrazně sníží výrobní náklady a pozitivně ovlivní životní prostředí, protože nová technologie zpřesní dávkování taveniny, sníží spotřebu elektřiny a ušetří jízdu stovky kamionů.
Obsáhle by se dalo mluvit třeba i o spolupráci se Slévárnou Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, s nímž naši akademici zkoumají, jak vyrobit odlitky pro extrémní podmínky. Výstupem z tříletého projektu budou pokročilé technologické postupy, díky nimž bude slévárna schopna produkovat odlitky z tvárné litiny pro místa, kde pracovní teplota klesá až k -40 °C.
Ten záběr je samozřejmě širší. V našich laboratořích provádíme i destruktivní nebo nedestruktivní zkoušky, analýzy různých materiálů, vyvíjíme i částí nových strojů a zařízení, poskytujeme technologické konzultace. Samostatnou oblastí jsou znalecké posudky, poskytované našim Ústavem znalectví a oceňování, často jsme žádáni o revizní znalecké posudky.

A co další, ekonomické obory?
Rozhodně nejsou Popelkou. Podílíme se třeba na dvouletém aplikovaném výzkumu ekonomických dopadů koronakrize na malé a střední podniky. A to spolu s hlavním řešitelem Výzkumným ústavem pro podnikání a inovace a Hospodářskou komorou ČR. Nepřímo tak navazujeme na několikaletý projekt Stabilizace a rozvoj malého a středního podnikání ve venkovském prostoru, který skončil letos v lednu. Díky němu vzniklo šest praktických manuálů pro přímé využití v podnikové praxi, počínaje ekonomikou a financemi a konče stanovením podnikatelského potenciálu. Vyvinuli jsme a testujeme software, jehož prostřednictvím si mohou firmy otestovat své finanční zdraví.

Osvědčil se koncept zaměření na praxi?
To je jeden z našich vzdělávacích pilířů. Studenti mají nadstandardní počet hodin odborné praxe a velmi pestrý výběr možností ze zhruba tisícovky firem různé velikosti i zaměření, se kterými má škola dohodnutou spolupráci. Zřetelně se ukazuje, že jim to pomáhá se uplatnit na trhu práce po dokončení školy. Tím jsme se odlišovali od většiny ostatních vysokých škol, ale i ty se už tímto směrem vydaly. Studentům to totiž mimo jiné umožňuje se rychle adaptovat na podmínky v zaměstnání. Čím je tato doba kratší, tím lépe pro ně i pro zaměstnavatele.
Chceme, aby úsilí studentů mělo smysl. Netýká se to ale jen praxí nebo závěrečných prací. Jde i o seminární projekty, nebo i o volitelné předměty. Ostatně samy firmy a jejich odborníci na nich často aktivně spolupracují.

Co studentům nabízíte nového?
Před pár týdny se nám podařilo akreditovat Strojírenství jako čtvrtý inženýrský program. To je pro naše bakaláře velká příležitost dokončit si magisterské studium v prostředí, které znají. Podobně jako to již máme pro Pozemní stavby, Logistické technologie a Podnikovou ekonomiku. Když nemusí za inženýrským studiem třeba do Prahy nebo do Brna, je velká pravděpodobnost, že zůstanou pracovat na jihu Čech. A to je pro zdejší ekonomiku i rozvoj regionu velmi důležité.
Dnes často zmiňovaný pojem Průmysl 4.0 totiž s sebou nese nároky na schopnost vyhodnocovat data a pracovat s nimi, řešit robotizaci a řadu dalších věcí, znalostí a kompetencí. Studenti, kteří tyto trendy zvládnou, pak mají samozřejmě vliv na chod firem a ovlivňují i širší okolí. Je to prostě o vzdělanosti.  

Máte pro ni dostatek kvalitních pedagogů?
Počet lidí schopných tyto trendy zajímavě učit je omezený. Snažíme se je získávat, kde můžeme v Česku i za jeho hranicemi. Zatím se nám docela daří. Vždy ale chceme dát dohromady lidi, které baví to, co dělají. Pak se mohou rozvíjet a celkově rozšiřovat možnosti své i školy.

Jak školu ovlivnila distanční výuka?
Pravda, rok a půl trvající kovidová pandemie zanechá určitý otisk. Škola nyní funguje na úplně jiném principu, než bylo běžné. Ale věřím, že jsme se s tím úspěšně vyrovnali, také díky naší robustní a kvalitní IT infrastruktuře. Proto jsme byli také schopni rychle reagovat na nové podmínky. Dotklo se to samozřejmě i zahraniční spolupráce, omezily se cesty studentů i akademiků, ale věřím, že i v této oblasti se vše postupně vrátí do stavu, na jaký jsme byli zvyklí. Mezinárodní kontrakty nás všechny obohacují a posouvají dál. A to je i našim cílem.
Možná to bude znít zvláštně, ale krize – tu koronavirovou nevyjímaje – může být v lecčem i příležitostí, různé záležitosti je třeba nutné řešit jiným, často nekonvenčním způsobem a řadu věcí, které jsme se během ní naučili, hodláme využít i do budoucna a dále rozvíjet – mj. aplikovat nové metody a poznatky a posilovat technické vybavení, abychom mohli studentům nabízet věci v oblasti virtuální a rozšířené reality, s nimiž se budou setkávat a pracovat v podnicích v souvislosti s Průmyslem 4.0.

Josef Vališka, Zdeněk Zuntych
Foto: VŠTE

Nadstandardní programy
Během 15 let se českobudějovická VŠTE rychle etablovala jako významná regionální vzdělávací a vědeckovýzkumná instituce s výrazným zaměřením na praktické potřeby podnikového sektoru. Studijní programy mají v posledním ročníku do osnov zahrnut nadstandardní semestr odborné praxe.
VŠTE, která nabízí Bc. a Ing. programy v oblastech ekonomiky, personalistiky, strojírenství, stavitelství, dopravy a logistiky, je specifická i v řadě dalších aspektů. Například zřídila mateřskou školku s důrazem na polytechnickou výchovu, o kterou je mimořádný zájem, a od letošního září otevírá v kampusu i školu základní, jejíž studenti budou mít možnost využívat moderní zázemí a vybavení laboratoří VŠTE. Obě zařízení jsou otevřená i veřejnosti a výrazně usnadní život a pracovní podmínky především zaměstnancům i studentům.

 
Publikováno: 26. 5. 2021 | Počet zobrazení: 377 článek mě zaujal 49
Zaujal Vás tento článek?
Ano