Rosler MURR2 Schunk

Novinka v zadávání veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek je s účinností od 1. ledna 2021 rozšířeno o novou zásadu sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Jaké povinnosti z této zásady zadavatelům zakázek vyplývají?

 

Uvedená zásada platí od prvního dne letošního roku pro všechny úkony v rámci zadávacích řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu, vzhledem k tomu, že jde o základní zásadu podle § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek. Na rozdíl od ostatních zásad však vyžaduje odůvodnění, jehož formu a rozsah zákon ale výslovně nestanovuje.
Obecně platí, že podle uvedené zásady je zadavatel při postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele povinen (za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné) dodržovat principy sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací, a svůj postup je povinen také řádně odůvodnit. Jedná se o projev tzv. odpovědného zadávaní.
Samotným sociálně odpovědným zadáváním se rozumí postup, kdy má zadavatel povinnost zohlednit např. pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou. Zadavatel by si tak měl např. posoudit, zda dané plnění nemohou poskytnout sociální podniky. Environmentálně odpovědné zadávání znamená, že zadavatel má povinnost zohlednit např. dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou. Měl by tedy posoudit, zda existuje ekonomicky přijatelné řešení umožňující získat plnění šetrnější k životnímu prostředí. A ve finále zákon definuje i inovace, kterými jsou implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby či postupu související s předmětem veřejné zakázky.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo výkladové stanovisko, z něhož vyplývá, že zadavatel není povinen vypracovat písemné odůvodnění (tzn. konkrétní dokument, který by byl součástí dokumentace o zadávacím řízení), ale musí být schopen v případě potřeby odůvodnění sdělit. A to zejména v případě vypořádání námitek, v nichž by byl napadán postup v rozporu s danou zásadou, nebo v případě požadavku kontrolních či dotačních orgánů apod. Proto, ačkoli novela explicitně neurčuje okamžik vzniku odůvodnění ani nestanovuje požadavek na písemnou formu, lze zadavatelům doporučit, aby měli odůvodnění připraveno a mohli ho předložit – zvlášť, pokud je zřejmé, že zakázka bude podléhat kontrole ze strany úřadů (zejména při jejím financování z dotace).
Uvedené stanovisko také výslovně upozorňuje, že je nutné zohledňovat i ostatní požadavky zákona o zadávání veřejných zakázek, které jsou navzájem rovnocenné, a rovněž tzv. princip 3E (hospodárnost, účelnost, efektivnost) při nakládaní s veřejnými prostředky.

Kamil Pittner

 
Publikováno: 26. 5. 2021 | Počet zobrazení: 339 článek mě zaujal 38
Zaujal Vás tento článek?
Ano