zoomatech murr Schunk

V Česku elektroprůmysl jede

Navzdory koronakrizi sektor vyrábějící elektroniku zatím příliš nezpomalil. Především firmy zaměřené na výrobu průmyslové elektroniky často jedou na plný výkon. Díky tomu mají české společnosti v oboru stále úspěch.

 

Koho současná pandemie nejvíce zasáhla, o tom jsme hovořili s Janem Prokšem, ředitelem Elektrotechnické asociace České republiky a s Vladimírem Pikardem, ředitelem divize Průmyslová elektronika společnosti ZAT, českého výrobce průmyslové elektroniky.

Jak si aktuálně stojí elektrotechnický trh v oblasti zakázek?

Jan Prokš: Vývoj trhu vhledem k aktuální situaci nelze jednoznačně predikovat, ale obecně lze říci, že byznys stále jede, a průmyslová elektronika je jedním z vítězů. Oproti loňské jarní pandemii se zmenšilo množství těch, kterým propadly zakázky o 40 a více procent. Bohužel, velké většiny firem se týká zařazení do kategorie propadu v pásmu do 20 procent. Nemám však rád průměry, velmi často nevypovídají o realitě. Máme některé opravdu velmi zasažené obory, zejména ty, které dodávají do automotive a vyrábějí za pomoci zahraničních dělníků. Další, jako průmyslová automatizace, silnoproud, měřicí technika či dodávky koncovým zákazníkům, i v dnešní době rostou, i když vzhledem k nepředvídatelnému vývoji situace může být za pár týdnů vše jinak.

Vladimír Pikard: Mohu potvrdit, že i v tak náročné době, jako je ta současná, zasažená pandemií Covid-19, jsou obory na vzestupu – např. výroba průmyslové elektroniky v našem závodě v Příbrami jede na sto procent. Ročně zhotovíme přibližně 70 tisíc kusů, z toho polovinu výrobní kapacity zabírají dodávky pro externí firmy. Objem výroby rozvaděčů ročně dosahuje pět set skříní. Koronavirová krize naši výrobu z pohledu zakázek zatím nijak citelně nezasáhla. Je to dáno i tím, že se zaměřujeme na zakázkovou výrobu a typy výrobků pro náročné aplikace, které vyžadují speciální výrobní technologie i postupy. Pro naše zákazníky jsou důležité především tři faktory: průmyslová kvalita, flexibilita a spolehlivost, které jim výrobci běžné elektroniky nejsou schopni zajistit. I to je jeden z faktorů, proč se nám i v současné nelehké době daří držet zakázky a naplňovat výrobní kapacity.

Které firmy či obory mají podle vás na trhu úspěch a proč?

Jan Prokš: Není překvapením, že jde hlavně o firmy, jež poskytují a samy ve velké míře využívají digitální nástroje, firmy digitálně gramotné a transformované. Ty, které s předstihem naskočily na vlnu digitalizace, virtuálních dvojčat, blockchainu, orchestračních platforem atd., a které tyto nástroje dokáží uplatnit. Také menší, ale specializované série byly vždy stavebním kamenem české elektrotechniky, a nejinak je tomu i dnes. Umožňují českým firmám využívat tržní niky, které nejsou pokryty globálními superkorporacemi.

Vladimír Pikard: Tato slova bych podepsal. Zaměřit se na specifický segment trhu je pro firmy vždy přínosné. My například díky výrobnímu zázemí, nastaveným procesům i vlastnímu vývoji průmyslové elektroniky umíme plnit technologicky náročné a individuální požadavky zákazníků od výroby prototypů až po středně velkou výrobní sérii.
Co se týká digitalizace, orientace na IoT technologie a Průmyslu 4.0, ty jsou důležité nejen v zavádění procesů ve vlastní společnosti, ale i ve výrobcích, které firma vyrábí. ZAT dlouhodobě investuje do vývoje produktů a technického i technologického zázemí přes 30 milionů korun ročně bez ohledu na ekonomický vývoj trhu. Pokud se bavíme o výrobě průmyslové elektroniky, máme k dispozici nové moderní prostory pro výrobu a kompletaci rozvaděčů včetně zázemí pro naše zákazníky, aktuálně připravujeme rekonstrukci výrobních prostor pro umístění nové automatické výrobní linky na osazování součástek pro povrchovou montáž. Samozřejmostí ve výrobě je bezpapírová – tedy digitální dokumentace. V poslední době významně kapacitně rozšiřujeme a vyvíjíme nové automatické testery pro efektivní kontrolu a nastavení vyráběných elektronických sestav. Tím v maximální možné míře vyloučíme lidský faktor, který kompletně nahradíme automatizovaným měřením. Jeho součástí jsou i elektronické záznamy naměřených hodnot včetně autorizace.

Kde vidíte budoucnost elektrotechniky?

Jan Prokš: Asi už budu připadat monotematický, ale zatím vše směřuje – již několik let – k mnohonásobně vyššímu stupni digitalizace. S covidem je to pouze zřetelnější. Zvykáme si na termíny, jako je digitální dvojče, rozšířená realita, virtuální realita, smart kontrakty, blockchain, 5G sítě atd. Máme k dispozici jak mnoho digitálních nástrojů, tak dostatečnou hardwarovou výbavu, abychom je mohli využít. Vývoj elektroniky již mnoho desetiletí některé virtuální postupy úspěšně používá, nyní, díky digitálním ekosystémům, se připojují i další oblasti.

Vladimír Pikard: Ve výrobě průmyslové elektroniky se řada zakázek může, jako v našem případě, profilovat z oblasti kritické infrastruktury státu, jako jsou jaderné a klasické elektrárny, plynárenství, drážní systémy atd. Ty mají svá specifika a nepodléhají tak rychlým změnám jako je tomu u spotřební elektroniky. Stěžejní je dlouhá životnost a bezporuchovost elektronického výrobku a při výrobě musíte zákazníkům také garantovat bezpečnostní postupy včetně odstupňovaného přístupu kontroly kvality. Nejde tedy jen o moderní technické vybavení, ale i o bezpečnostní nastavení interních procesů, kdy je nutné splňovat přísné mezinárodní normy.
Co se týká technického vybavení, používáme v příbramském závodě dvě plně automatické osazovací SMT linky a připravujeme třetí. Špičkovou kvalitu zajišťujeme použitím specializovaných kroků, jako jsou čistota osazených elektronických desek či jejich selektivní lakování. I díky tomu splňujeme při výrobě elektronických sestav nejnáročnější normy IPC-A-610 Class 3. Budoucnost vidím tedy nejen v zavádění nových technologií, ale i v zajištění kvality a garance dodávek a servisu v řádu desítek let.

Která odvětví mají podle vás největší perspektivu?

Jan Prokš: V posledních letech je politicky tlačen nástup elektromobilů. Struktura automotive průmyslu se proto rychle vyvíjí, a tím, jak se bude měnit automobil, se bude obměňovat i pyramida subdodavatelů do automobilky. Opět vyhrají firmy zaměřené na digitalizaci a flexibilnější hráči na trhu, kteří dovedou dobře individualizovat čili customizovat. Důležité je připomenout i segment energetiky, pro současnou společnost jeden z nejdůležitějších. Brutálně se zvyšují požadavky na vlastnosti sítě, na její kapacitu a inteligenci ruku v ruce s požadavky na bezpečnost a spolehlivost dodávek. I přes určitou „rigiditu“ oboru se právě tam odehrává velmi mnoho zajímavých změn, výzkumu, vývoje a investic. V neposlední řadě, vítězové budou také ti, kteří se dnes více než kdy jindy dokážou rozkročit přes několik segmentů a tím stát na více nohou.

Vladimír Pikard: Segment energetiky prochází důležitou změnou. ZAT jako dlouholetý dodavatel řídicích systémů do energetiky i průmyslu o tom ví své. Kromě standardních dodávek velkých DCS systémů do klasických a jaderných elektráren se začínají na trhu uplatňovat kompaktní a na míru šitá řešení uspokojující i dílčí požadavky zákazníků. V oblasti řídicích systémů jde o menší dodávky pro řízení jednotlivých provozních souborů. Energetika také postupně stírá hrany, kdy se striktně rozlišují dodavatelé pro výrobu elektrické energie, její přenos a spotřebu. Z tohoto důvodu se i my ve vývoji zaměřujeme na rozšiřování produktů pro energetické zdroje a optimalizaci provozu celých systémů včetně spotřeby. Co se týká odvětví průmyslu, začínají se zde výrazně uplatňovat řešení postavená na platformách IoT. V rozvoji těchto technologií vidíme velký potenciál.

Pokud jde o rozkročení se na více nohou, které zmínil pan Prokš, je logické zeptat se pana Pikarda na praktické zkušenosti: jelikož ZAT dodává do více segmentů, vyplatila se firmě tato strategie?

Vladimír Pikard: Zcela jistě ano. V předešlých deseti letech jsme se kromě dlouhodobých dodávek vlastních řídicích systémů SandRA do energetiky a průmyslu zaměřili i na obory drah, plynů i smart systémů. V oblasti IoT řešení úspěšně nasazujeme vlastní platformu SimONet pro bezdrátový sběr a přenos dat. Ta se uplatňuje například v oblasti správy nemovitostí, měření energií nebo ve zdravotnictví. Samotnou výrobu průmyslové elektroniky si u nás zase objednávají především zákazníci z oblasti dopravy při těžbě nerostů, kolejových vozidel, technologií HVDC či lékařských přístrojů, kde máme potřebné kompetence i certifikáty. Zakázky z této části trhu se v posledních sedmi letech stále více podílejí na celkovém obratu společnosti.
Jen pro představu: Segment zaměřený na projekty z oblasti inteligentních systémů řízení vzrostl v ZAT v loňském roce o 40 procent. I náš příklad tedy ukazuje, že rozložením portfolia dodávek na více oborů může firmám garantovat tržní stabilitu na dalších mnoho let dopředu.

 
Publikováno: 19. 2. 2021 | Počet zobrazení: 45 článek mě zaujal 3
Zaujal Vás tento článek?
Ano