Bič na bankrotáře
Letošní nový rok 2021 přinese i několik poměrně významných změn v oblasti firemní legislativy.
Od 1. ledna např. nabyla účinnosti přísnější pravidla pro odpovědnost statutárních zástupců za úpadek firmy. Věřitelé mají od letošního roku lepší postavení, nemusí už sami vymáhat dluh a nově navíc dojde k jejich poměrnému uspokojení. Získaný majetek se stane součástí majetkové podstaty, což by mělo posílit dobytnost pohledávek. Nová „žaloba na doplnění pasiv“ umožní věřitelům, aby požadovali zaplacení rozdílu mezi dluhy a hodnotou firmy, takže kdo přivede firmu ke krachu, zaplatí dluhy ze svého. Podle zákona o obchodních korporacích musí členové statutárních orgánů – což může být jak najatý manažer, tak třeba i majitel firmy, člen představenstva akciové společnosti nebo jednatel společnosti s ručením omezením – jednat s „péčí řádného hospodáře“, to znamená, že při rozhodování za společnost musí po pečlivém posouzení všech dostupných informací vždy jednat v jejím zájmu. Jestliže takovou povinnost poruší, a způsobí tak firmě úpadek, soud může uložit povinnost uhradit škodu – tedy doplatit částku, která na úhradu dluhů chybí a dorovnat rozdíl mezi dluhy a majetkem společnosti v konkurzu. Žalobu na doplnění majetkové podstaty lze směřovat vůči více členům statutárního orgánu, a to na současné i bývalé členy statutárních orgánů.
K tomu, aby statutár doplácel rozdíl mezi dluhy a majetkem firmy, musí být splněno několik podmínek:
- soud prohlásí úpadek obchodní korporace a úpadek bude řešen konkurzem,
- musí být prokázáno, že statutár přispěl k úpadku porušením péče řádného hospodáře, a v čem k porušení povinnosti při výkonu funkce došlo,
- insolvenční správce podá žalobu na základě rozhodnutí věřitelského výboru,
- soud rozhodne o povinnosti statutára doplnit majetkovou podstatu.