Detekce obličejů narušuje soukromí

Pokročilé nástroje pro identifikaci jsou na vzestupu, celosvětový rozmach zažívají nyní hlavně technologie rozpoznávání obličejů. Kritici se ovšem obávají negativních dopadů na svobodu občanů. Veřejným monitorováním je proslulá zejména Čína, kde je podle odhadů instalováno už na 200 mil. kamer s touto technologií. O vybudování celostátního monitorovacího systému usiluje rovněž Indie.
Ne všude se však setkává nástup těchto technologií s pozitivním ohlasem. Evropská komise se obává potencionálních rizik souvisejících s technologiemi rozpoznávání obličejů a zvažuje proto jejich dočasný zákaz v období tří až pěti let, kdy by tyto prvky ovládané umělou inteligencí mohly používat pouze bezpečnostní složky či vývojáři. Technologie např. umožňuje snímat obličeje a kontrolovat je v reálném čase se seznamem policií sledovaných osob.
Z uniklých dokumentů EK, které zveřejnil server Euractiv, vyplývá, že komise usiluje o nová pravidla pro posílení práva na soukromí a ochranu dat. Zabývá se např. otázkou, jak zabezpečit současný systém pro ochranu osobních údajů před tím, než budou nové technologie uvedeny do provozu. EK poukazuje na to, že současný stav nezaručuje všechny bezpečnostní garance. Měly by např. existovat možnosti, jak systém dočasně vypnout.
Uvažované omezení by se mohlo dotknout plánovaných projektů některých unijních států, které chtějí rozpoznávání obličejů zavádět, jako např. německých plánů na nasazení této technologie na vlakových nádražích nebo na letištích či začlenění identifikace tváří do systému videodohledu plánovaného ve Francii.