Čeští strojaři ve víru koronakrize
Netradiční situace si často vyžadují nekonvenční řešení. A že v tom patří právě české firmy mezi skutečně pohotové, se potvrdilo i v době, kdy svět postihla pandemie koronaviru, která znamenala vážný zásah do chodu všech průmyslových podniků.
Na to, jak si s extrémní situací, která postihla globální ekonomiku, české firmy nevyjímaje, poradil jeden z hlavních českých strojírenských výrobců, jsme se zeptali obchodního ředitele akciové společnosti TOS VARNSDORF Miloše Holakovského.
Jak si stojí TOS VARNSDORF a.s. v současné době? Jak se vypořádal s vlivem pandemie a jak velký dopad měla na fungování firmy?
Akciová společnost TOS VARNSDORF je proexportně založená firma. Vyrábíme a expedujeme měsíčně do 10 strojů, z nichž je okolo 80 % určeno na export. Při průměrné délce montáže od čtyř do osmi týdnů lehce spočítáte, že každý měsíc máme více než 30 montérů v zahraničí a k tomu několik pracovníků servisu. Toto byl jeden z největších problémů, který jsme řešili s nástupem pandemie koronaviru. Během velice krátké doby jsme byli nuceni opustit rozpracované stroje u zákazníků a zajistit našim pracovníkům dopravu zpět do České republiky.
I v této extrémní situaci si však, jak se zdá, dokázala firma poradit a přišla s pozoruhodnou novinkou: Virtuální předávkou strojů...
Ano. Jelikož nástup pandemie koronaviru výrobu nových strojů v TOSu VARNSDORF nezastavil, začaly se nám během měsíce dubna vyrobené stroje hromadit ve firmě. Naši zákazníci vzhledem k uzavření hranic bohužel nebyli schopni přicestovat na přejímku stroje. Nikdo v této době navíc nebyl schopen kvalifikovaně predikovat délku pandemie a s ní souvisejících karanténních opatření, ani následnou možnost opětovného cestování. Proto jsme po dohodě se zákazníky přistoupili k virtuálním přejímkám strojů. Používáme aplikaci Zoom Cloud Meetings, jehož výhodou je možnost připojení více účastníků. V rámci virtuálních přejímek jsme tak ukazovali prostřednictvím videopřenosů zákazníkům všechny potřebné věci ‒ kompletnost stroje a jeho funkčnost – tzn. pohyby stroje ve všech osách a samozřejmě i automatickou výměnu nástrojů a technologického příslušenství. Zákazník si také mohl dálkově zkontrolovat funkce aplikací, které byly nahrané do řídicího systému stroje. Součástí těchto přejímek bylo i měření přesnosti polohování stroje a na závěr došlo k testovacímu obrobení NASA kusu. Nutno dodat, že všechny přejímky provedené tímto způsobem proběhly úspěšně. Někdy bylo potřeba brát na zřetel teritorium zákazníka, proto jsme například vzhledem k časovému posunu začínali s přejímkou pro australského zákazníka velice brzy ráno.
Narazili jste přitom i na nějaké problémy?
Žádné mimořádné úskalí s virtuálními přejímkami neshledávám. Stejně jako se necestovalo na osobní schůzky a rozšířily se tzv. webináře, tak vidíme technologii virtuálních přejímek strojů jako zajímavou možnost například právě pro velmi vzdálená teritoria. Ušetří se drahocenný čas a náklady za cestování. Přejímky pro odlehlá teritoria jako je Austrálie, Čína, USA zaberou včetně cestování 3‒5 pracovních dnů, a to nehovořím o nepříjemném časovém posunu. Virtuální přejímku lze naproti tomu uskutečnit během jednoho dne.
TOS Varnsdorf má velmi dobře „zajetou“ tradici prezentací svých novinek na Zákaznických dnech nebo veletrzích. Doplní fyzické prezentace nyní i nasazení digitálních technologií, které se již prakticky osvědčily?
Hlavní předností různých forem digitální prezentace produktů je možnost představení výrobku bez jeho nutné fyzické přítomnosti. Tím dochází k významné úspoře času a nákladů na transport, případně stavbu produktu. Existují různé způsoby. V současné době řešíme prezentaci pomocí virtuální (VR) nebo rozšířené reality (AR). Virtuální realitou jsme se prezentovali na výstavách v posledních letech tzv. 3D kinem. Jednalo se o kompletní zobrazení modelu stroje, plnohodnotné 3D zobrazení včetně možnosti interakce – rotace, pohyb, přiblížení modelu a podobně. Nyní dokončujeme rozšířenou realitu. Ta nám umožní prezentaci stroje v reálném prostředí například na výstavišti nebo přímo v hale u zákazníka. Přes zobrazovací zařízení, jako je tablet nebo mobil, se můžete dívat jako kamerou na reálné okolí, do kterého je promítán kompletní 3D model stroje v reálné velikosti a proporcích. Opět je možná plnohodnotná interakce s modelem včetně reálného pohybu okolo stroje.
Další významnou výhodou těchto způsobů prezentace je možnost k 3D modelům připojit další informace (texty, fotky, videa), které jsou dostupné po stisku interaktivních ikon na virtuálních 3D modelech. Hlavním benefitem je pak možnost představení reálné vnitřní konstrukce nebo funkce některých prvků nebo doplnění výkladu o příklady z užívání produktu.