Teplárenství v temně zelené Evropě
Jak může teplárenství obstát v Evropě, která si zvolila dekarbonizaci za své hlavní poslání a nehledí na ekonomické ani sociální důsledky? To bude hlavní téma konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové.
Zatímco nová šéfka EK Ursula von der Leyenová připravuje Evropský zelený úděl, jehož součástí má být legislativa požadující dosažení klimatické neutrality do roku 2050, poslanci EP se dohadují, jestli má EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55, 65 nebo dokonce 70 %. V Česku zase řeší Uhelná komise, kdy bude možné přestat využívat domácí zdroje uhlí.
„V Bruselu zcela ztrácí kontakt s realitou. Snižování emisí je v pořádku, ale tempo musí být zvládnutelné, jinak to chudší občané v nových zemích EU prostě nebudou schopní zaplatit,“ upozorňuje Tomáš Drápela z Teplárenského sdružení ČR. Cena povolenky na emise skleníkových plynů stoupla za poslední dva roky na více než trojnásobek, současně rychle klesá množství povolenek, které teplárny dostávají bezplatně. To již mnohé dostává na hranu ekonomického přežití. Teplárny proto intenzivně hledají cesty, jak tento tlak přežít a udržet přijatelné ceny tepla pro spotřebitele.
Palčivých témat, která budou znít přednáškovými sály konference Dny teplárenství a energetiky je tedy více než dost. „Kromě tradičních témat se chceme zaměřit na možné substituty uhlí. Hodně se hovoří třeba o dlouhodobé udržitelnosti využívání biomasy, na stole je nový zákon o odpadech, nebráníme se ani diskusi o možnostech využití zemního plynu. Současně tu ale musí být ekonomické prostředí, ve kterém bude možné tyto investice realizovat,“ říká ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Teplárnám by s financováním investic do snižování emisí měl pomoci Modernizační fond, jeho fungování je však zatím velkou neznámou, stejně jako množství bezplatně přidělovaných povolenek po roce 2020.
Denisa Ranochová
251
