Schunk

Klíč k naší prosperitě jsou inovace

MSV Brno je tradičně impulzem k zamyšlení nad stavem a perspektivami českého průmyslu. Jak vidí aktuální situaci v českém strojírenství ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček?

 

Strojírenství bylo tradičním těžištěm českého průmyslu, platí to stále?
Ano, stále to platí. Průmysl se v ČR podílí více jak 30 % na celkové tvorbě hrubé přidané hodnoty – HPH, což je s HDP jeden z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. V tomto ohledu se tak řadíme ke špičce v EU. Klíčovým prvkem pro tak vysoký podíl průmyslu v české ekonomice je bezesporu strojírenství, které zaujímá výsostné postavení. Strojírenství je jedním z tradičních a nejdůležitějších odvětví, které zasahuje průmysl ať už přímo, či nepřímo napříč celým jeho spektrem včetně těžebního průmyslu a energetiky.
V současné době díky progresivnímu vývoji v oblasti kybernetiky a masivnímu rozvoji informačních a komunikačních technologií je naprosto nezbytné připravovat se na transformaci průmyslu, který vstupuje do nové éry produkční výroby. Ministerstvo průmyslu a obchodu velice pečlivě sleduje tento probíhající trend a je si vědomo toho, jak široký dopad bude mít nástup nových technologií, jako jsou cloud computing, IIoT, prvky umělé inteligence, autonomní roboty, aditivní výroba apod., na průmyslovou základnu v ČR. Proto dlouhodobě usilujeme a podporujeme investice do modernizace českého průmyslu, ať už formou investičních pobídek, nebo z operačních programů EU.

Už řadu let se hovoří o tom, že pro další rozvoj české ekonomiky je důležité sázet spíše než na montovny na hi-tech provozy, a vytvářet podmínky pro jejich přilákání k nám. Daří se ale tento záměr také realizovat v praxi?
Dovolím si tvrdit, že se nám to začíná postupně dařit. Budu-li konkrétní, tak od 6. 9. 2019 vešla v účinnost novela zákona o investičních pobídkách, podle které budou podporovány pouze projekty s vysokou přidanou hodnotou, orientované na výzkum a vývoj. Všechny žádosti o investiční pobídky bude také nově schvalovat vláda České republiky. Novelou tak reagujeme na dosavadní vývoj České republiky, který naprosto jasně ukázal, že budoucí strategii ČR nelze zakládat na cenové (nákladové) konkurenční schopnosti – na nízkých mzdách, nízké míře pracovněprávní a sociální ochrany, na nízkém kurzu koruny apod. Velmi levná pracovní síla dlouhodobě formuje strukturu ekonomiky ve směru posilování výrob založených na levné práci. Do budoucna ale již tuto skutečnost nelze tolerovat. Modernizace průmyslové základny je nezbytná, naší prioritou je však především v co největší míře podporovat výzkumné a inovativní prostředí, což je klíč k naší budoucí prosperitě.

Podstatnou součástí hi-tech sektoru je výzkum a vývoj, to ovšem předpokládá též investovat do vědy, univerzit apod., a vytvořit potřebné podmínky i infrastrukturu. Jak vypadá situace v této oblasti?
Podíl celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace za rok 2018 činí v ČR 1,79 % HDP, z toho podnikatelské zdroje jsou zhruba ve výši 60 %, vládní a evropské zdroje 40 %. V absolutním vyjádření tedy celkově více než 90 mld. Kč. Postupně chceme posílit financování výzkumu a vývoje do roku 2020 na 2 %, v roce 2025 na 2,5 % a v roce 2030 bychom se rádi dostali až na 3,0 % HDP. To znamená každý rok růst o 0,1 %, přičemž z toho předpokládáme nárůst na 1 % z veřejných zdrojů, z podnikatelských zdrojů pak na 1,5 % v roce 2025 a na 2 % v roce 2030.
Současnou výzvou v oblasti výzkumu a vývoje je především zvýšení podílu v praxi uplatnitelných výsledků a zajištění dostatečné provázanosti výzkumných kapacit veřejného i soukromého sektoru. Důležitým úkolem je soustředit financování na klíčové oblasti, tedy tam, kde má Česká republika silnou pozici, například v oblastech materiálových věd, robotiky, chemického inženýrství, laserové technologie, nanotechnologie apod. Výzkumný prostor je třeba zásadním způsobem rekonstruovat tak, aby vznikla páteřní síť Národních excelentních center, zaměřených na vybrané klíčové úlohy, financované částečně institucionálně, převážně však z prostředků průmyslu. Vytvoří se tak podmínky pro to, aby i malé či střední firmy měly možnost využívat výsledků výzkumu bez nutnosti financovat investičně nákladný výzkum. Síť těchto excelentních center dobře poslouží i velkým globálním firmám a jejich výzkumně-vývojovým jednotkám v ČR. Výsledky výzkumu jsou pak dále stěžejní pro přizpůsobování obsahu vzdělávání v technických i ostatních oborech potřebám zaměstnavatelů.

ČR je do značné míry – možná až fatálně – závislá na automobilovém průmyslu, kterému se sice u nás daří, ale takováto dominující průmyslová monokultura má i svá rizika. Počítá s tím i výhled do budoucna?
V ČR má automobilový průmysl silné postavení, který v případě zhoršujících se podmínek na trhu pochopitelně může naši ekonomiku do jisté míry zpomalit. Na druhou stranu je však nutno také říci, že tento sektor je tahounem našeho průmyslu. Je potřeba vnímat skutečnost, že jsme historicky velice průmyslově orientovaná ekonomika a díky tomu jsme atraktivní zemí nejen pro vyspělé automobilové značky. ČR je schopna v rámci celého automobilového ekosystému firem poskytovat prvotřídní výrobky. To nám umožňuje zachovat si stále silnou průmyslovou produkci a silnou motivaci po technicky kvalifikované síly. Jsme si vědomi významného postavení automobilového sektoru v rámci výrobních kapacit, proto stále usilujeme o podporu tohoto segmentu ve výzkumných a vývojových aktivitách, což nám v budoucnu umožní posunout se v globálních hodnotových řetězcích s vyšší přidanou hodnotou. Jedním z příkladů je třeba výstavba vývojového centra BMW Group Future Mobility Development, které se stane centrem pro testování vozidel celé skupiny BMW.     

V současné době ožívá v Česku také jeden z dalších sektorů, jimž se kdysi u nás dařilo: Letecký průmysl, dnes navíc obohacený o kosmické projekty, které s ním často souvisí. Má ČR šanci vrátit se opět na výsluní a uplatnit se i v tomto segmentu?
Nepochybně. Dlouhá tradice tuzemského leteckého průmyslu řadí naši zemi mezi silné hráče v celosvětovém měřítku. Patříme mezi světové velmoci ve výrobě leteckých motorů či ultralightů. Například v kategorii ultralightů LSA/GA máme v současnosti elektroletadlo s nejdelší výdrží na světě. Pro velké firmy v tomto odvětví je zdejší průmysl atraktivní díky schopnosti vyvíjet konstrukční díly a integrovat je do různých typů letadel, jejich motorů a systémů. Domácí firmy dodávají komponenty pro světovou špičku, tedy pro firmy, jako je Boeing, Airbus, Bombardier či Embraer. Česká republika se zároveň řadí mezi několik málo zemí na světě, které jsou schopné kompletně zkonstruovat letadlo „in house“. Jediné, co neděláme doma, jsou kvalitní letecké materiály, protože materiálová základna v Česku v minulosti zanikla a také v oblasti digitálních systémů, ať už řídicích nebo informačních, kde nejsme úplně soběstační.
Silná strojírenská základna, vynikající výzkumně-vývojové kapacity, kvalifikovaná pracovní síla, podpora ze strany státu, skvělá reputace výrobků a jejich vysoká spolehlivost posiluje konkurenceschopnost země na světových trzích a umožňuje další rozvoj tradičně vysoce kvalitních leteckých a kosmických technologií. Česko je aktivním členem Evropské kosmické agentury (ESA) a Praha je zároveň sídlem vedení Agentury pro Evropský globální navigační systém Galileo. Také usilujeme o to, aby se Česká republika co nejvíce podílela na vývoji i výrobě rakety Ariane 6, což je projekt Evropské unie. Raketa by měla vynášet právě satelity pro systém Galileo. České firmy již nyní dodávají např. unikátní zrcadla na teleskopy a další komponenty pro evropskou vesmírnou agenturu ESA.

 
Publikováno: 11. 11. 2019 | Počet zobrazení: 632 článek mě zaujal 65
Zaujal Vás tento článek?
Ano