OnRobot Schunk

Unii čeká nová směrnice o insolvencích

Evropský parlament schválil směrnici o insolvencích, která má za cíl pomoci zkrachovalým podnikatelům a firmám neuvíznout definitivně v pasti pohledávek a dát jim šanci na nový začátek.

 

Směrnici musí ještě formálně v květnu potvrdit Rada Evropské unie, potom začíná dvouletá lhůta, během níž by měly členské země zapracovat nová pravidla do vlastních zákonů. Směrnice by měla pomoci také firmám, kterým hrozí úpadek a zavádí proto institut preventivní restrukturalizace – ten má poskytnout firmám ještě šanci – konkrétně čas a pomoc pro záchranu podniku. V Evropské unii ročně projde úpadkem 200 tisíc firem, což představuje miliony pracovních míst. V Česku podle statistik institucí, které tyto případy evidují, počet firem v úpadku každoročně klesá. „Chceme firmám umožnit, aby nešly rovnou do likvidace, ale aby se mohly restrukturalizovat,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová.
Mezitím ale v červnu začne v ČR platit nedávno novelizovaný insolvenční zákon, který bude muset kvůli nové evropské legislativě být zřejmě ještě upraven. Ten po svém vstupu v platnost umožní živnostníkům oddlužit se při splacení předem určené části pohledávek během několika let. Standardně zákon počítá s pětiletým obdobím, ale od června se podle nové úpravy budou moci běžní dlužníci zbavit dluhů i za kratší dobu, např. za tři roky v případě, že budou schopni splatit 60 % pohledávek. Nová evropská směrnice by měla dobu potřebnou pro oddlužení rovněž zkrátit na tři roky, přičemž podnikatelé, kteří prokážou ochotu dluhy řešit, by mohli splatit tolik, kolik mohou – v určitých případech by dokonce nemuseli zaplatit nic. Členské země však mohou směrnici doplnit vlastními pravidly.
Kromě toho mají členské státy zavést nástroje včasného varování, které mají upozornit společnosti na hrozící bankrot, přičemž jednotlivé země si samy určují, jak by tyto nástroje měly vypadat. Jak ale varují odborníci, nové předpisy skrývají i rizika. Například místopředseda Asociace malých a středních podniků Zdeněk Tomíček upozornil, že bude potřeba myslet i na věřitele, kterými nebývají jen banky, ale např. i obchodní partneři, takže rozhodující by mělo být hlavně posouzení konkrétního daného případu. Tedy zda podnikatelé jednali při zadlužování poctivě a s dobrým úmyslem vůči věřitelům, nebo zda nejde o snahu zneužít možnosti nových postupů oddlužení při méně korektním jednání, kdy by se lehkovážně zadlužovali a spoléhali na možnost, že se později části pohledávek budou moci snadno zbavit.

Petr Mišúr

 
Publikováno: 20. 6. 2019 | Počet zobrazení: 271 článek mě zaujal 26
Zaujal Vás tento článek?
Ano