OnRobot Schunk

TA ČR slaví úspěšnou dekádu

Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, se nedávno vrátil z Tchaj-wanu, kde jednal o možnostech spolupráce s tamními výzkumnými institucemi.

 

I když se výdaje na vědu, výzkum a inovace v roce 2019 zvýší o 1,2 mld. na ca 38 mld. Kč, po roce 2020 mají stagnovat. Dotkne se to i programů agentury? Jak jste spokojen s výdaji na aplikovaný výzkum a považujete je za dostatečné?
Ano, dotkne se to také Technologické agentury, jejíž rozpočet bude také jen mírně narůstat. Je to ale způsobeno určitým „nasycením“ výzkumných organizací a současně omezenými možnostmi průmyslu investovat více do spoluúčastí na projektech. Svoji roli sehrává také čerpání prostředků z operačních programů EU. Již v loňském roce nebylo možné využít všechny prostředky rozpočtu Technologické agentury a tyto budou použity na financování dotačních programů ministerstev dopravy (MD) a životního prostředí (MŽP) a přidány k prostředkům na dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Se současnými výdaji na aplikovaný výzkum jsem spokojen, zdá se, že v kombinaci s projekty operačních programů je absorpční kapacita téměř naplněna. Po roce 2020 bych očekával jejich nárůst. Výdaje by ale měly být vždy použity uvážlivě a efektivně, s důrazem na jejich přínos pro společnost.

Domníváte se, že poměr výdajů na základní a aplikovaný výzkum je optimální? S kolika penězi bude TA ČR v roce 2019 hospodařit? Jak velký je podle vás optimální balík peněz, který by český výzkum potřeboval?
TA ČR v letošním roce hospodaří se 4,1 miliardy Kč. Letos má nejvíce peněz na podporu aplikovaného výzkumu.
Myslím, že se postupně dostáváme k optimálnímu poměru financování základního a aplikovaného výzkumu. Vláda ČR a spolu s ní Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace si daly za cíl každoročně přidávat v rozpočtech na vědu desetinu procenta HDP tak, aby v roce 2030 byl podíl rozpočtu na vědu 3 % HDP. To je podíl HDP, který vydávají na podporu vědy vyspělé technologické země, jako jsou Jižní Korea nebo Izrael.

Má TA ČR dostatek prostředků na nové programy? A jak pokračují ty už rozběhnuté – THÉTA a ZÉTA?
TA ČR má dostatek prostředků na dotační programy, které alokuje Vláda ČR po předchozím schválení Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Nově bude administrovat dotační programy pro rezortní ministerstva (MD a MŽP), na které jsou připraveny finanční prostředky jak v rozpočtu TA ČR, tak i v rozpočtu MPO. Pokud jde o programy THÉTA a ZÉTA, ty se rozeběhly velmi dobře. Byl dostatek kvalitních projektů a všechny projekty, které byly doporučeny oponenty a Radami programů k financování, byly podpořeny. Úspěšnost byla relativně vysoká, dosahovala k 60 procentům.

České firmy dlouhodobě investují do výzkumu více peněz než stát. Je to v pořádku?
Jsem přesvědčen, že to je v pořádku. Firmy musí investovat do výzkumu, experimentálního vývoje a zejména do inovací, bez toho se neobejdou a nebudou dlouhodobě úspěšné v mezinárodní konkurenci. V současné době je to ročně zhruba 58 miliard Kč oproti 37 miliardám státní podpory.

Blíží se konec současného rozsahu finanční podpory české vědy a výzkumu z EU. Jak velký to může být problém?
Dost velký. Jsem ale optimista v tom, že celá řada výzkumných institucí je již v současnosti zapojena do mnoha výzkumných projektů v mezinárodních konsorciích a doufám, že se počet těchto projektů významně rozšíří tak, aby byl výpadek finančních prostředků z EU po roce 2020 eliminován.

V souvislosti s odchodem Velké Británie z EU se často hovoří o „rozdělení“ vědění v Evropě. Dotknou či dotkly se Česka či projektů TA ČR brexitové potíže?
Brexitové potíže se zatím TA ČR nijak nedotkly. Věda se podle mého názoru nedá rozdělit. Měla by překonávat politické bariéry. Myslím, že zejména zapojení britských univerzit do HORIZON EUROPE bude podobné jako před brexitem. Nedovedu si představit, že by se nejlepší světové britské univerzity (Oxford, Cambridge) izolovaly od vědeckých institucí Evropy a Evropské instituce od nich.

Už několik let se hovoří o udržitelnosti velkých i regionálních vědecko-výzkumných center vybudovaných s výraznou podporou právě EU. Jak vidíte jejich budoucnost? Spolupracuje s nimi TA ČR?
Již nyní je zřejmé, že ne všechna vědecko-výzkumná centra, která vznikla za podpory prostředků EU, budou zcela soběstačná. Otázkou bude, zda bude ochota tato centra dále podporovat z veřejných prostředků, nebo jejich činnost ukončit. Většina těchto center si je vědoma obtížnosti situace, ve které se ocitla, a zapojila se do dotačních programů TA ČR a jiných poskytovatelů. Zejména program Národní centra kompetence TA ČR využila k posílení svého dlouhodobého financování celá řada z těchto center. TA ČR s těmito centry spolupracuje, poskytuje jim konzultační, poradenskou a další pomoc.

Souhlasíte, že hlavním úkolem TA ČR je propojovat veřejné prostředky se soukromými? Co plánujete a s jakými firmami chcete spolupracovat? Jsou nějaké novinky například kolem projektů General Electric?
Ano, souhlasím. Úkol je to zásadní a myslím, že se jej daří naplňovat. Plánujeme rezortní programy tří ministerstev a chceme ve spolupráci s nimi administrovat projekty zaměřené na priority v dopravě, nakládání s vodou, ochranou životního prostředí a významnou podporou průmyslu se zvláštním zřetelem na malé a střední podniky. Chceme podporovat všechny kvalitní projekty a máme zájem o nejlepší technologické firmy, které jsou zárukou úspěšného řešení projektů s komerčním potenciálem. Pokud jde o financování projektů GE, tak to je spíše otázka na ČVUT v Praze, TA ČR podpořila jeden projekt GE Aviation Czech, s.r.o., ve spolupráci s univerzitou v programu EPSILON.

Je v Česku aplikovaný výzkum roztříštěný, a pokud ano, mezi jaké subjekty? Rýsuje se řešení?
Podpora aplikovaného výzkumu je poněkud roztříštěná, ale již v minulém roce Rada pro výzkum, vývoj a inovace rozhodla o tom, že by se to mělo změnit. A právě jejím rozhodnutím, podpořeným Vládou ČR došlo k tomu, že se bude centralizovat podpora aplikovaného výzkumu prostřednictvím TA ČR. Svědčí o tom schválení rezortních programů MD, MŽP a MPO, jejichž implementací do systému podpory TA ČR jsme byli pověřeni. Je to pro nás výzva a jsme přesvědčeni, že se tento záměr vydaří a přispěje k lepší orientaci v podpoře aplikovaného výzkumu, k transparentnější a efektivnější podpoře bez duplicit.  

Jaké vidíte další nedostatky v podpoře aplikovaného výzkumu?
Stále je více poskytovatelů podpory aplikovaného výzkumu (MZe, MV, MZd, MZV, MO, MŠMT), a to není úplně přehledné, a hlavně se obtížně korigují překryvy a možné duplicity v dotačních programech. Současně by bylo dobré více podporovat dotační programy podporující transfer technologií a komercializaci výsledků aplikovaného výzkumu. TA ČR připravila dotační program GAMA, který je zaměřen právě na transfer technologií a na komercializaci výsledků výzkumu do průmyslu.

Máte prostředky na mladé výzkumníky? Jak zamezit odlivu doktorandů z projektů vysokých škol, kde jsou podfinancováni i letití odborníci, natož mladí lidé, které láká soukromá sféra či odchod do zahraničí?
Prostředky na mladé výzkumníky se snažíme poskytovat v programu ZÉTA, který je zaměřen na podporu mladých výzkumníků po dosažení Ph.D. do věku 35 let. K určitému odlivu bude ale přirozeně docházet i nadále. Někteří mladí výzkumníci najdou svoje uplatnění v průmyslu, který je již dnes dokáže uspokojivě ohodnotit, další odejdou do zahraničí. Důležité je, aby byli zaplaceni dobře ti schopní, kteří na VŠ zůstanou. Zvyšování rozpočtu veřejných VŠ i možnosti podpory základního i aplikovaného výzkumu k tomu určitě přispějí.

Jak optimálně synchronizovat výzkum v soukromé a státní sféře? Jak se díváte na výzkumné aktivity vysokých škol, které spolupracují s firmami ve vlastních programech?
Jako bývalý rektor ČVUT vidím spolupráci ve výzkumu mezi výzkumnými organizacemi a průmyslem jako klíčovou. A jednoznačně ji podporuji i jako předseda TA ČR. Za posledních 5 let se tato spolupráce obrovským způsobem rozvíjela. Jsou průmysloví partneři, kteří financují profesorská místa na univerzitách – jako např. společnost Siemens (ČVUT jich mělo v roce 2017 celkem 7) a současně financují smluvní nebo kolaborativní výzkum. Tato spolupráce přináší oboustranné výhody. A nejdůležitější je jak pro univerzity, tak zejména pro průmysl, že studenti najdou díky takové spolupráci přímý kontakt na své budoucí zaměstnavatele.
Milan Hulínský

Technologická agentura ČR, jejímž hlavním úkolem je propojování a podpora státních a veřejných institucí s firmami při aplikovaném výzkumu, vznikla před 10 lety. Za tu dobu podpořila 2383 výzkumných projektů, do kterých se zapojilo 5257 účastníků. Do jejich výzkumu vložila ze státního rozpočtu 23,5 mld. Kč, firmy přidaly dalších 12 miliard.

Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng.
Absolvent oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební ČVUT v Praze se stal následně na své alma mater od roku 1984 i akademickým pracovníkem. V letech 2014–2018 působil dokonce ve funkci rektora ČVUT. V září 2018 byl jmenován předsedou TA ČR.




 
Publikováno: 29. 5. 2019 | Počet zobrazení: 513 článek mě zaujal 33
Zaujal Vás tento článek?
Ano