Schunk

Vyšší odškodné za pracovní úraz

Vláda v lednu zvýšila o 3,4 % finanční náhrady vztahující se na pracovní úrazy, nemoci z povolání a stouply i náhrady na výživu pozůstalých po zaměstnancích, kteří zemřeli v práci nebo v důsledku nemoci z povolání.

 

Podle České asociace pojišťoven vyplatí pojišťovny na náhradách za ztrátu výdělku 4,24 mld. Kč, což je meziročně o 139,5 mil. Kč více. Podle ČSÚ došlo v 1. pololetí roku 2018 v ČR ke 23 525 pracovním úrazům s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a k 57 smrtelným úrazům (o 15 více než v 1. pololetí 2017). Kvůli dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz denně chybělo na pracovištích 224 441 pojištěnců.

Problém zvaný tendry
„Polovina smrtelných úrazů připadne na stavebnictví, ale systém bezpečnosti práce kulhá v celém Česku a nezřídka funguje jen na papíře. V praxi to začíná již během tendrů firem na nákup zákonného ochranného vybavení pro zaměstnance, kde je hlavním kritériem obvykle nejnižší cena. Nejlevnější pomůcky ale mívají slabou ochrannou funkci a navíc obsahují skryté vícenáklady – např. rostoucí výdaje za odpadové hospodářství kvůli nízké životnosti vybavení a velmi vysoké spotřebě pracovních prostředků. Největší problém pak představují zranění zaměstnanci na neschopenkách, klesající produktivita práce, výpadky ve výrobě nebo nestihnuté termíny zakázek,“ upozorňuje Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety, která se specializuje na ochranu zaměstnanců v průmyslových firmách.

K prevenci motivují hlavně pokuty
Podle Aleny Komolé z Bureau Veritas se nejvážnější úrazy stávají ve firmách, které se starají o ochranu zaměstnanců čistě kvůli strachu z vysokých pokut. „Etické principy zde nehrají tak velkou roli a ani příslušné zákony nejsou dostatečnou motivací. Nejlepší výsledky naopak mají podniky s aktivním přístupem k odstraňování rizik na pracovišti, jak dokumentuje příklad firmy, která dokázala zkrátit délku pracovní neschopnosti zaměstnanců z 80 dní na polovinu za pouhý rok od zavedení příslušných opatření. Prevence snižuje i riziko právních sporů mezi firmou a zaměstnancem kvůli uznání pracovního úrazu či nemoci z povolání, což je nezbytný předpoklad pro čerpání náhrad za ztrátu výdělku,“ říká expertka na bezpečnost práce.
Náhrady za ztrátu výdělku představují rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnanců před vznikem škody a výdělkem po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání. Rozdíl zahrnuje i případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu. U náhrad nákladů na výživu určených pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se vychází z průměrného výdělku zemřelého a z jejich pozůstalostního důchodu. V případě zvýšení důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění dochází ke snížení poskytované náhrady. Když poškození zdraví, způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, dosahuje 35 %, má postižený nárok i na invalidní důchod, a to je pravidelně druhý příjem poškozených.
Zákoník práce také dává přímo zaměstnavateli povinnost, aby poškozené převedl na jinou – pro ně zdravotně vhodnou – práci. A když tak nemůže učinit, zaměstnanec končí pracovní poměr s odstupným ve výši 12násobku průměrného výdělku.

Monika Dvořáková

 
Publikováno: 30. 4. 2019 | Počet zobrazení: 498 článek mě zaujal 145
Zaujal Vás tento článek?
Ano