OnRobot Schunk

Evropský kodex pro elektronické komunikace

Evropský parlament v polovině listopadu schválil legislativní usnesení o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace. Směrnice představuje soubor telekomunikačních pravidel, která např. sledují zlevnění cen přeshraničních hovorů v rámci EU, umožní přechod na 5G sítě a zavede systém nouzového varování.

 

Evropský parlament tak podpořil soubor právních předpisů, na jejichž znění se poslanci v červnu dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU.

Věcná východiska nového legislativního rámce
Evropská komise jako předkladatel směrnice vycházela při jejím předložení z úvahy, že Evropané očekávají v práci, doma či na cestách internetové připojení, které je rychlé a spolehlivé. Podpora investic do sítí s velmi vysokou kapacitou je pro vzdělávání, zdravotní péči, zpracovatelský průmysl nebo dopravu stále důležitější. Ke zvládnutí těchto úkolů a s cílem připravit digitální budoucnost Evropy proto Komise předložila tři strategické cíle týkající se propojení pro rok 2025:

1. Všichni hlavní socioekonomičtí účastníci trhu, jako jsou školy, univerzity, výzkumná střediska a dopravní uzly, všichni poskytovatelé veřejných služeb, jako jsou nemocnice a správní orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních technologií, by měli mít přístup k velmi vysokému – gigabitovému – propojení (umožňujícímu uživatelům stahovat/nahrávat 1 gigabit dat za sekundu).

2. Všechny evropské domácnosti na venkově i ve městech by měly mít možnost připojení o rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s, které lze navýšit na Gb/s.

3. Všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice by měly mít nepřerušované pokrytí technologiemi 5G, což je pátá generace bezdrátových komunikačních systémů. Jako prozatímní cíl by pokrytí technologiemi 5G mělo být komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě EU do roku 2020.

Těchto cílů lze dle Komise dosáhnout pouze pomocí rozsáhlých investic. Komise proto navrhla nový evropský kodex pro elektronické komunikace, který zahrnuje progresivní a zjednodušená pravidla, jež mají pro všechny společnosti zatraktivnit investice do nové infrastruktury špičkové kvality všude v EU, a to jak na místní úrovni, tak přes hranice států.
Kromě kodexu Komise rovněž představila akční plán pro zavedení 5G v celé EU od roku 2018. Předmětný soubor legislativních opatření týkající se propojení také obsahuje další klíčovou iniciativu WiFi4EU, jejímž cílem je pomoci evropským komunitám nabídnout všem občanům bezplatné přístupové body WiFi.
Podle odhadů si dosahování našich cílů v oblasti propojení v průběhu nadcházejícího desetiletí vyžádá investice ve výši 500 miliard eur. Tyto finanční prostředky budou muset z velké části pocházet ze soukromých zdrojů. Nicméně podle současných investičních trendů je pravděpodobné, že dojde k investičnímu deficitu ve výši 155 miliard eur.

Nový kodex pro elektronické komunikace
S cílem vyřešit problémy spojené s pomalým přizpůsobením se technologickému rozvoji elektronických komunikací Komise v roce 2016 navrhla modernizovat stávající předpisy EU o telekomunikacích, které byly naposledy aktualizovány v roce 2009. Předložený a v listopadu schválený Kodex elektronických komunikací má stimulovat hospodářskou soutěž, jež podporuje investice a posiluje vnitřní trh a práva spotřebitelů.
Nový evropský kodex pro elektronické komunikace, který byl představen, navrhuje:

Posílení hospodářské soutěže a předvídatelnosti investic: Investoři potřebují dlouhodobou jistotu, ať už působí v jakémkoli odvětví, tzn. stabilní regulační prostředí, které snižuje rozdíly mezi regulačními postupy v celé EU. Kodex bude uplatňovat regulaci trhu, pouze pokud to bude vyžadovat zájem konečných uživatelů, a v případě, že obchodní ujednání mezi hospodářskými subjekty nepřinesou konkurenceschopné výsledky. Nový kodex za tímto účelem podstatně omezuje regulaci tam, kde vzájemně si konkurující operátoři společně investují do sítí s velmi vysokou kapacitou, a usnadňuje účast menších subjektů na investičních projektech, a to díky sdílení nákladů, překonávání překážek v rozšiřování atd. Nová pravidla činí investiční řízení předvídatelnějším pro „průkopníky“, kteří se rozhodnou podstoupit riziko investovat do těchto sítí v méně ziskových oblastech, jako jsou venkovské oblasti. Nový kodex současně není pouze o konkurenci v oblasti přístupu do sítí, ale také o konkurenci v oblasti investic do těchto sítí.

Lepší využívání rádiových frekvencí: Snížení rozdílů mezi regulačními postupy napříč EU je mimořádně důležité v oblasti rádiového spektra, což je klíčová „surovina“ pro bezdrátové komunikace. Kodex stanoví dlouhou dobu trvání licence spolu s přísnějšími požadavky na účelné a efektivní využívání spektra. Rovněž stanoví koordinaci pro základní parametry, jako jsou lhůty pro přidělování spektra, aby se zajistilo včasné uvolnění spektra na trhu EU a hlubší integrace politik spektra napříč EU s cílem zajistit plné bezdrátové pokrytí v celé EU.
Výraznější ochranu spotřebitele v oblastech, kde obecná pravidla na ochranu spotřebitele neřeší specifické potřeby jednotlivých odvětví. Aktualizovaná pravidla umožňují snadněji přejít k jinému dodavateli v případech, kdy spotřebitelé podepsali smlouvy na balíčky telekomunikačních služeb (balíčky kombinující internet, telefon, televizi, mobilní telefon atd.), a zajišťují, aby zranitelné skupiny (starší osoby, zdravotně postižení a příjemci sociální pomoci) měly právo na cenově dostupné smlouvy o poskytování internetových služeb.

Bezpečnější on-line prostředí pro uživatele a spravedlivější pravidla pro všechny subjekty: Aby se zajistilo uplatňování bezpečnostních požadavků (tj. aby byly sítě a servery bezpečné), byla vybraná pravidla rozšířena i na nové on-line subjekty, které nabízejí služby rovnocenné službám tradičních operátorů. Pravidla rovněž počítají s tím, že uživatelé budou mít v budoucnu možnost prostřednictvím těchto on-line služeb vytočit celoevropské číslo tísňového volání 112. Pro uživatele to nebude znamenat žádné dodatečné náklady.
Součástí dnešních legislativních návrhů Komise je rovněž posílení úlohy vnitrostátních regulačních orgánů a úřadu BEREC, což má zajistit jednotné a předvídatelné uplatňování pravidel na celém jednotném digitálním trhu a omezit nynější roztříštěnost a nejednotnost.

WiFi4EU
Součástí široce pojatých legislativních opatření se v roce 2016 stala rovněž legislativní iniciativa, která má umožnit všem zainteresovaným místním orgánům, nabídnout všem občanům bezplatné bezdrátové připojení, např. uvnitř a v blízkosti veřejných budov, zdravotních středisek, parků nebo náměstí. Tento nový systém veřejných poukázek, předložený formou nařízení o podpoře připojení k internetu v místních komunitách a veřejných prostorách (WiFi4EU) s počátečním rozpočtem ve výši 120 milionů eur, by měl potenciálně zajistit propojení tisíců veřejných prostorů, a vytvořit tak 40 až 50 milionů připojení k bezdrátové síti denně. Finanční prostředky určené na instalaci místních bezdrátových přístupových bodů by měly být k dispozici co nejrychleji po přijetí tohoto systému Evropským parlamentem a členskými státy. Do roku 2020 by tohoto nového projektu mělo využívat minimálně 6000 až 8000 místních komunit. Podle směrnice o elektronickém obchodu by místní orgány, které tyto služby nabídnou svým občanům, nebyly odpovědné za obsah, který přenášejí.

Akční plán pro technologie 5G
A konečně – rámec souboru legislativních opatření doplnil akční plán pro technologie 5G, který počítá se společným harmonogramem EU pro koordinované komerční zavádění technologií 5G v roce 2020, jakož i se spoluprací s členskými státy a zúčastněnými stranami z odvětví. Ta se zaměří na vymezení a přidělení pásem spektra pro technologie 5G, organizaci celoevropských zkoušek 5G od roku 2018, podporu společných globálních norem pro technologie 5G a na motivaci k přijetí vnitrostátních plánů zavádění technologií 5G ve všech členských státech EU.
Povolení užívání pásma rádiového spektra zahrnuje přidělení rádiového spektra na základě režimu všeobecného oprávnění nebo individuálních práv na užívání s cílem povolit užívání rádiového spektra, jakmile je dokončen postup přidělování. Aby bylo možné přidělit pásma rádiového spektra, může být nezbytné uvolnit pásmo obsazené jinými uživateli a odškodnit je. Směrnice stanoví, aby členské státy přijaly veškerá opatření s cílem minimalizovat jakékoli prodlevy z hlediska zeměpisného pokrytí, načasování a rozsahu rádiového spektra. Členské státy by navíc měly mít možnost v případech, kdy je to s ohledem na jimi provedené posouzení relevantních okolností považováno za vhodné, požádat Unii o poskytnutí právní, politické a technické podpory při řešení otázek týkajících se koordinace rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí, a to tak, aby dotčené členské státy mohly dostát svým závazkům podle práva Unie.
Aby se do roku 2020 zajistila zvýšená koordinovaná dostupnost rádiového spektra v zájmu dosažení pevných a bezdrátových sítí s velmi vysokou rychlostí v kontextu 5G, jako prioritní pásma vhodná pro splnění cílů akčního plánu pro 5G do roku 2020 byla identifikovaná pásma 3,4-3,8 GHz a 24,25-27,5 GHz. Za účelem dalšího pokroku v této oblasti byla identifikována rovněž pásma 40,5-43,5 GHz a 66-71 GHz. Jako doplnění rozhodnutí (EU) 2017/899 Evropského parlamentu a Rady (33) se má proto zajistit, aby do dne 31. prosince 2020 byla pro pozemní systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby za harmonizovaných podmínek stanovených technickými prováděcími opatřeními přijatými v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES k dispozici pásma 3,4-3,8 GHz a 24,25-27,5 GHz nebo jejich části, jelikož tato pásma mají specifické vlastnosti z hlediska pokrytí a datové kapacity, které umožňují jejich vhodnou kombinaci pro splnění požadavků na sítě 5G.
Budoucí využívání pásma 26 GHz pro pozemní bezdrátové služby 5G bude zřejmě mimo jiné zaměřeno na městské a příměstské oblasti s přístupovými body, přičemž určitou míru zavedení těchto služeb lze předpokládat podél hlavních komunikací a železničních tratí ve venkovských oblastech. Nabízí se tak příležitost, aby mimo tyto zeměpisné oblasti bylo pásmo 26 GHz využíváno pro jiné služby než bezdrátové služby 5G, např. pro komunikaci určenou specificky pro podniky nebo pro využití uvnitř budov, a aby tedy členské státy toto pásmo vymezily a zpřístupnily jej na základě nevýhradního užívání.
Komise a investoři v telekomunikačním odvětví v této souvislosti zvažují, že poskytnou rizikový kapitál začínajícím podnikům, které vyvíjejí řešení 5G pro inovativní aplikace a služby napříč průmyslovými odvětvími. Jednalo by se o zvláštní nástroj rizikového financování, který by začínajícím podnikům pomohl uvést na trh nové služby, např. v oblastech jako je automatické řízení automobilů, dodávání zboží pomocí dronů, nebo virtuální realita pro konkrétní profesní spolupráci.

Nižší ceny, vyšší rychlost a větší bezpečnost smartphonů
Politika roamingu za domácích podmínek vedla v roce 2017 ke zrušení roamingových poplatků. Nová legislativa zavádí od 15. května 2019 cenový strop pro hovory do jiných členských států EU ve výši 19 centů za minutu, cena přeshraniční textové zprávy (sms) v rámci EU by měla být maximálně 6 centů (cca 16 Kč).
Parlamentem schválené předpisy zvýší ochranu uživatelů smartphonů a webových služeb, jakými jsou Skype či WhatsApp, a posílí bezpečnostní požadavky, které se mj. týkají šifrování. Zavedou také právo ponechat si telefonní číslo po dobu jednoho měsíce po ukončení smlouvy, právo na vrácení nevyužitého předplaceného kreditu po vypovězení smlouvy, jakož i kompenzaci v případě zdržování nebo zneužívání změny poskytovatele.
Členské státy by měly přijmout opatření zaměřená na rychlejší přechod na 5G sítě, včetně vyčlenění vhodného frekvenčního spektra do roku 2020. Cílem tohoto opatření je v souladu s plánem EU do roku 2020 zajistit, aby byla 5G síť dostupná alespoň v jednom větším městě v každém členském státě EU.

Systém reverzního čísla 112 pro mimořádné situace
Nová legislativa ukládá členským státům do 42 měsíců od vstupu nařízení v platnost povinnost zavést systém zpětné komunikace využívající linku 112. Ten by měl v případech bezprostřední mimořádné události nebo přírodní katastrofy umožnit varování občanů nacházejících se v dané oblasti, a to prostřednictvím textové zprávy nebo mobilní aplikace.

Závěr
Nová legislativní pravidla schválená v rámci směrnice o kodexu elektronických komunikací musí před jejich vstupem v platnost ještě formálně odsouhlasit i Rada (ministrů) EU. Členské státy budou mít následně dva roky na transpozici směrnice do vnitrostátních předpisů. Cenové stropy pro přeshraniční hovory v rámci EU by měly nabýt účinnosti již 15. května 2019.

/pm/

 
Publikováno: 31. 1. 2019 | Počet zobrazení: 540 článek mě zaujal 82
Zaujal Vás tento článek?
Ano