Rekordmani na vlnách
V dubnu se vydala na svou plavbu největší výletní loď světa - Symphony of the Seas, která rozšířila flotilu těchto impozantních plavidel ve službách turistického byznysu. Proti těmto oceánským obrům by byl i proslulý Titanic, jehož 106. výročí osudové první a zároveň poslední plavby si svět nedávno připomenul, se svými téměř 300 m délky a 28,25 m šířky pouhým „menším bratříčkem“.
S nástupem transatlantických letů, které zkrátily cestovní časy potřebné k překonání vzdálenosti mezi kontinenty ze dnů na hodiny, nastal soumrak pasažérské námořní dopravy. Plavba na velké námořní lodi však neztratila své kouzlo, a tak velké dopravní kolosy nezmizely z hladin docela - využívají je turisté. Ale jsou tyto impozantní kolosy skutečně tím „nej„ co člověk vytvořil pro své působení ve vodním živlu? Podívejme se na žebříček největších plavidel světa.
Králové oceánů…
I když by se mohlo zdát, že největšími námořními plavidly jsou letadlové lodě, ty skutečné rekordmany najdeme v civilním sektoru. Proti nim je i největší letadlová loď, americká Gerald. S. Ford zařazená do služby loni (stavěla se od r. 2009) se svou délku 337 m outsiderem. Překonává je však svou 77m šířkou, díky palubě uzpůsobené pro uskladnění, start a přistávání letadel a vrtulníků. Vejde se na ní 75-90 různých typů. Pohon a energii zajišťují dva jaderné reaktory A1B, díky nimž dosahuje max. rychlosti přes 30 uzlů (ca 56 km/h).
Aktuálním rekordmanem v lodní dopravě je kontejnerová nákladní loď MSC Oscar - je tak obrovská, že ji jsou schopné obsloužit jen ty největší světové přístavy. Oceánské monstrum postavené v Jižní Koreji za 140 mil. USD je 395 m dlouhé a 59,4 m široké o nosnosti 197,362 t, disponuje kapacitou 19 224 normovaných kontejnerů (TEU). Obdobnými parametry se honosí i další dvě sesterské lodě MSC Zoe a MSC Oliver.
Jejím soupeřem v souboji o světové rekordy ve své kategorii je kontejnerová loď Globe vlastněná a provozovaná společností China Shipping Container Lines (CSCL), první z třídy pěti lodí určených pro trasy Asie - Evropa. Ta je sice nejdelší svého druhu na světě - překonává MSC Oscar svou délkou rovných 400 m, ale o něco zaostává v dalších parametrech (má na šířku „jen“ 59 m a ponor 16 m, o něco menší přepravní kapacitu - 19 100 kontejnerů (TEU), tedy o 124 méně než MSC Oscar). Její 17 m vysoká hlavní pohonná jednotka MAN B&W 12S90ME-C s celkovým výkonem 69 720 kW při 84 ot/min., která dává plavidlu max. rychlost 22 uzlů (provozní činí 20 uzlů), byla v době jejího dokončení největším lodním motorem, který kdy byl postaven. Třída Globe má rovněž pro moderní plavidlo tohoto typu neobvykle velkou posádku - na palubě má 31členný personál, tedy prakticky dvojnásobek lidí, než je tomu u lodí Maersk třídy E provozovaných s 13člennou posádkou.
Ovšem vůbec největším plavidlem, jaké kdy člověk sestrojil, je Shell Prelude FLNG, postavené pro těžařskou společnost Shell. Téměř půlkilometrový obr o rozměrech 488 × 74 m je jakousi plovoucí továrnou na zemní plyn. Není určena jen k jeho pouhé přepravě jako běžné tankery, ale dokáže plyn i těžit zpod mořského dna a následně ho také zkapalňovat pro snadnější transport. Na první plavbu se vydala v červnu 2017.
… i mořských hlubin
Skutečné plovoucí Goliáše však najdeme i pod hladinou. Jsou jimi velké ponorky, zejména atomové typy ve službách armád Ruska a USA. Tou, která figuruje jako aktuálně největší plavidlo tohoto typu, je ruská ponorka Dmitrij Donskoj třídy Akula (v kódování NATO označovaná jako Typhoon) zařazená do služby v rámci Baltské flotily v loňském roce. Plavidlo pojmenované po moskevském princi vládnoucím v letech 1359-1389 je schopné operovat v hloubce 400 m a vydržet pod hladinou až 120 dnů. Ponorka s titanovým trupem o Ø 23 m je dlouhá 175 m a pohánějí ji dvě parní turbíny jimž dodává energii dvojice tlakovodních reaktorů, každý o výkonu 37 000 kW. To ji umožňuje vyvinout max. rychlost 22,2 uzlů (41 km/h) při plavbě na hladině a 27 uzlů (50 km/h) pod vodou. Její jaderná výzbroj ve dvou řadách po 10 odpalovacích silech je schopna zasáhnout 200 cílů.
Jen o trochu menší je nástupce těchto smrtících gigantů, které ruské námořnictvo už nebude modernizovat. Nová ponorka třídy Borej (název je odvozen od severního větru Borea) má nahradit starší typy. Projekt je samozřejmě utajován, dostupné informace uvádějí délku 170 m (některé udávají 175 m), průměr trupu 13,5 m a schopnost operovat v hloubce 380 až 400 m. V případě potřeby mohou podle některých údajů tyto ponorky sestoupit do hloubky až 450 m (podle jiných informací až do 600 m). Z osmi plánovaných kusů jsou tři již ve službě a pět dalších, zdokonalených plavidel typu Borej 2 (Borej-A) by mělo být zaváděno postupně od letošního roku. O pohon se stará nukleární reaktor OK-650V o výkonu 190 MW napojený na parní turbínu OK-9VM, jejíž nejvyšší výkon přes 37 MW. Nepohání ovšem klasický lodní šroub, ale hydroreaktivní trysku (tzv. pump-jet) umožňující ponorce dosahovat rychlosti až 29 uzlů (54 km/h) s menším hlukem. Na hladině může plout max. rychlostí 15 uzlů (28 km/h).
Z amerických ponorek je největší třída Ohio. Je menší než ruské ponorky - má 170 m dlouhý trup o Ø 13 m a zhruba třetinový akční rádius ve srovnání s ponorkami třídy Typhoon. Tato plavidla ale nesou více raket a hlavic (24 raket Trident proti 16 raketám třídy Borej (nebo 20 pro Borej 2). Jejich nástupcem by se měly stát nové jaderné ponorky třídy Columbia, s jejichž výrobou se počítá kolem roku 2020. Má jít o 171 m dlouhé plavidlo s 13m průměrem, poháněné rovněž turboelektrickou jednotkou s hydroreaktivní tryskou a s neomezeným dosahem.
Také Británie připravuje nové jaderné ponorky - prvním plavidlem nové třídy Successor (následník), která by měla postupně nahradit stárnoucí ponorky třídy Vanguard, bude HMS Dreadnought. Jde o 153 m dlouhou ponorku o výtlaku 17 200 t vyzbrojenou americkými balistickými střelami Trident se systémem nezávislého navádění MIRV. Do služby v Royal Navy by měla nastoupit koncem 20. let tohoto století.
A nelze zapomínat ani na další velmoc: Čína vybudovala loni novou továrnu na výstavbu jaderných ponorek. Továrna zahájila práce na novém plavidle Typ 095 SSN, který by doplnil již používané ponorky Typ 094A či jejich předchozí verze, a umožní vyrábět i SSBN ponorky (tj. jaderné, vyzbrojené nukleárními hlavicemi) nové generace Typ 096. Bližší specifikace nejsou známy, leccos však může napovědět fakt, že továrna Bohai Shipbuilding Heavy Industrial Corporation (BSHIC) v Huludao, provincii Liaoning je největším zařízením svého druhu na světě. Podle kusých informací z čínských médii dokončilo čínské námořnictvo údajně i vývoj pokročilé jaderné ponorky 4. generace označované jako Typ 098, která má být vybavena elektromagnetickým pohonem s nulovým hlukem, a disponovat velmi vysokou rychlostí s okamžitým velkým nárůstem výkonu.
/pit/
379
