Povinné nové a vylepšené zkoušky emisí

Nové zkoušky emisí mají zajistit spolehlivější výsledky a pomoci obnovit důvěru v deklarované vlastnosti nových automobilů. Tyto zkoušky považuje Evropské komise (EK), která jej prosadila, za jeden z důležitých kroků o čistý, udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl:

-Spolehlivější a přesnější zkoušky emisí: Emise oxidů dusíku a částic, které jsou jednou z hlavních příčin znečištění ovzduší, se budou měřit spolehlivěji za podmínek reálného provozu (zkouška RDE). Tuto zkoušku doplňuje nový, realističtější laboratorní zkušební postup pro lehká vozidla (WLTP) týkající se všech emisí, včetně oxidu uhličitého, oxidů dusíku a dalších látek znečišťujících ovzduší, jakož i spotřeby paliva. Obě tyto zkoušky jsou od září 2017 povinné pro všechny nové modely automobilů a v letech 2018–2019 budou postupně zaváděny pro všechny nové automobily.

-Úplné přepracování systému schválení typu: Po přijetí nařízení, jehož návrh předložila Komise v lednu 2016, bude zajištěna vyšší kvalita a nezávislost zkoušení vozidel, větší dozor nad vozidly, která jsou již v provozu, a zaveden dohled nad systémem na úrovni EU.

-Imisní limity: Členské státy musí dodržovat imisní limity EU pro řadu znečišťujících látek, včetně oxidů dusíku, a vypracovat plány kvality ovzduší pro zóny a aglomerace, kde jsou mezní hodnoty překračovány.

-Mobilita s nízkými emisemi: Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu má za cíl zvýšit účinnost dopravního systému, urychlit zavádění alternativních zdrojů energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy a usnadnit přechod k vozidlům s nulovými emisemi. Důraz klade na širokou škálu možných alternativních zdrojů energie s nízkými emisemi, jež lze využít pro osobní automobily a autobusy, a rovněž na elektrifikaci železniční dopravy a na využití biopaliv v letecké, nákladní a autobusové dopravě. Komise má rovněž v úmyslu přijmout do listopadu 2017 akční plán pro infrastrukturu pro alternativní paliva, jenž podpoří širší využívání alternativních paliv v Evropě.
Souběžně s tím EK sleduje úsilí členských států EU týkající se znečišťujících vozidel, která jsou již v provozu. Poté, co se v září 2015 zjistilo, že společnost Volkswagen Group použila software odpojovacího zařízení k obcházení emisních norem pro určité látky znečišťující ovzduší, vyzvala všechny členské státy, jakož i orgány odpovědné za dozor nad trhem a vymáháním právních předpisů v oblasti schválení typu, aby provedly nezbytná šetření týkající se reálných úrovní emisí vozidel na jejich území a zajistily dodržování právních předpisů EU. Komise na podporu jejich práce vyvinula společnou zkušební metodu pro detekci odpojovacích zařízení zkreslujících výsledky laboratorních zkoušek, která pomůže zajistit konzistentnost výsledků šetření provedených jednotlivými státy. Zveřejnila pokyny, které pomohou orgánům členských států posoudit, zda výrobci automobilů používají odpojovací zařízení nebo jiné strategie, díky nimž je při zkouškách vozidel dosahováno nižších emisí, a analyzovat, zda tato zařízení a tyto strategie mají technické opodstatnění.

Regulace emisí znečišťujících látek z vozidel na úrovni EU
Evropská komise přímo řídí snahy směřující k postupnému snižování emisí látek znečišťujících ovzduší ze silničních vozidel, a to zlepšováním kvality paliv a ukládáním stále přísnějších limitů na emise pro nová vozidla. Pokud jde konkrétně o emise NOx, Komise při několika příležitostech maximální mezní hodnoty emisí NOx pro osobní automobily s dieselovým motorem zpřísnila:

leden 2000: 500 mg/km (Euro 3), leden 2005: 250 mg/km (Euro 4), září 2009: 180 mg/km (Euro 5), září 2014: 80 mg/km (Euro 6).

Další zpřísnění pravidel představuje zavedení zkoušky emisí v reálném provozu, která bude kontrolovat emise oxidů dusíku (NOx) a ultrajemných částic z vozidel na silnicích a významně sníží stávající nesoulad mezi emisemi naměřenými v reálném provozu a v laboratoři. Kromě toho se Komise nadále zasazuje o to, aby se v EU v celém rozsahu plnily stávající cíle týkající se kvality ovzduší, a vypracovává ambiciózní iniciativy na podporu vozidel s nízkými emisemi.

Zkoušky emisí z automobilů
Předtím, než může být vozidlo uvedeno na trh, musí být „typově schváleno“: vnitrostátní orgán musí osvědčit, že prototyp modelu splňuje veškeré požadavky EU týkající se bezpečnosti, ekologičnosti a shodnosti výroby, než povolí prodej daného typu vozidla v EU. V současnosti se u vozidla k měření emisí používá pouze laboratorní zkouška. Avšak u znečišťujících látek (ultrajemné částice a NOx) hodnoty emisí u některých vozidel naměřené v reálném provozu podstatně převyšují hodnoty naměřené při laboratorním zkušebním cyklu, který se v současnosti uplatňuje (evropský jízdní cyklus – NEDC). K nápravě tohoto nedostatku Komise navrhla, a to již před emisním skandálem, který propukl v září 2015, měřit emise v podmínkách reálného provozu.
Zkouška emisí v reálném provozu měří znečišťující emise – mj. emise oxidů dusíku (NOx) a částic – prostřednictvím přenosného měřicího systému emisí (PEMS), který je připevněn na vozidle řízeném ve skutečných podmínkách silničního provozu. Vozidlo bude měřeno podle náhodných odchylek v parametrech, jako je zrychlení, zpomalení, teplota okolního vzduchu a různá zatížení. Zkouška emisí v reálném provozu nenahrazuje, nýbrž doplňuje zkoušku laboratorní, která byla rovněž zdokonalena tak, aby lépe zohledňovala podmínky reálného provozu, a zejména aby udávala realističtější hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva.
Zkouška emisí v reálném provozu (zkouška RDE) byla zavedena ve čtyřech samostatných právních předpisech:

Akt RDE 1: Prvním krokem bylo stanovit samotný postup zkoušky. Ten byl odhlasován členskými státy v rámci Technického výboru pro motorová vozidla (TCMV) v květnu 2015 a vstoupil v platnost v roce 2016. V počáteční fázi se zkoušky emisí v reálném provozu prováděly jen pro účely monitorování, bez dopadu na skutečné schvalování typu, které se nadále udílí na základě laboratorních měření.

Akt RDE 2: Druhý krok stanovil postupné zavádění zkoušek emisí v reálném provozu, které budou mít skutečný dopad na schválení typu vydávaná vnitrostátními orgány. Dne 28. října 2015 se členské státy na zasedání TCMV dohodly, že měření NOx v reálném provozu bude povinné pro nové modely automobilů od září 2017 a pro všechna nová vozidla od září 2019.

Akt RDE 3: Jako třetí krok přijaly členské státy na zasedání TCMV dne 20. prosince 2016 návrh Komise rozšířit zkoušky RDE tak, aby zahrnovaly i počet emitovaných částic (PN) u nových typů vozidel do září 2017 a pro všechna nová vozidla do září 2018. Tyto maličké, ale přesto karcinogenní částice se vyskytují u automobilů s dieselovým motorem i u automobilů s benzínovým motorem s technologií přímého vstřiku. V rámci aktu RDE 3 Komise rovněž doladila zkušební metody tak, aby zohledňovaly skutečnost, že většinu znečištění ve městě způsobují krátké přesuny, kdy se auto startuje se studeným motorem. Aby se zohlednilo širší spektrum podmínek, budou nyní zahrnuta i startování vozidel se zahřátým motorem. Tento akt navíc rovněž požaduje, aby byl výkon automobilu z hlediska skutečných emisí výrobcem jasně uveden v prohlášení o shodě pro každé vozidlo, tj. aby byly údaje o něm transparentní a byly k dispozici všem občanům a veřejným orgánům.

Akt RDE 4: Komise rovněž plánuje, že v následujících měsících předloží návrh, aby byly právní předpisy o RDE ještě více posíleny, zejména tím, že bude doplněna možnost, aby třetí strany mohly provádět nezávislé zkoušky pro kontrolu automobilů, které jsou již v provozu (zkoušky shodnosti vozidel v provozu), že budou zavedeny nové a reprezentativnější metody zkoušení hybridních vozidel a přizpůsobena ustanovení pro určité zvláštní typy vozidel.

Faktor shodnosti ve zkušebním postupu RDE
Na rozdíl od předem definovaného cyklu laboratorních zkoušek způsobuje vliv inherentních vlastností zařízení pro měření PEMS u zkoušek RDE větší variabilitu a širší škálu kvantitativních výsledků emisí u jednotlivých jízd při zkouškách RDE. Pokud se technická a statistická nejistota měření RDE náležitě nezohlední, může se stát, že vozidla, která ve skutečnosti splňují normy, mohou u individuální zkoušky RDE selhat, nebo že vozidla, která ve skutečnosti normy nesplňují, u zkoušky obstojí.
Koncepce faktoru shodnosti pomáhá tento problém překonat. V případě faktoru shodnosti je důraz položen na průměrný soulad vozidla s emisními limity. Kupříkladu při jízdě do prudkého kopce mohou být regulační emisní limity překročeny, což však musí být kompenzováno hodnotami emisí pod regulačními emisními limity za jiných podmínek, např. při umírněné jízdě městem, aby průměrné emise při zvážení těchto podmínek podle jejich statistického výskytu nepřesahovalo dané limity.
Vzhledem k novosti měření v rámci zkoušek emisí v reálném provozu a k technickým omezením, která stojí v cestě rychlému zlepšení výkonu současně vyráběných automobilů s dieselovým motorem z hlediska skutečných emisí, se členské státy v říjnu 2015 dohodly stanovit období pro postupné snížení rozdílnosti mezi regulační mezní hodnotou naměřenou v laboratorních podmínkách a hodnotami získanými postupem měření emisí v reálném provozu. Tato dohoda předpokládá postup ve dvou krocích:

1. - výrobci budou muset (pro přizpůsobení novým požadavkům) snížit rozdílnost na faktor shodnosti v hodnotě nejvýše 2,1 (tj. 168 mg/km NOx místo 80 mg/km) u nových modelů do září 2017 (do září 2019 u všech nových vozidel);

2. v druhé fázi bude tato rozdílnost dále snížena na faktor o hodnotě 1,5 (tj. 120 mg/km NOx místo 80 mg/km), při zohlednění technické tolerance chyby, do ledna 2020 u všech nových modelů (do ledna 2021 u všech nových vozidel). Aby byl zohledněn budoucí vývoj v oblasti technologie měření, bude tento faktor počínaje rokem 2017 podrobován každoročním přezkumům. S technologickými zlepšeními bude dále snížen s cílem dosáhnout co nejdříve úrovně 1, a to nejpozději do roku 2023. Výrobci automobilů by tedy již nyní měli začít navrhovat vozidla, která budou v souladu s faktorem shodnosti blížícím se hodnotě 1 (= 80 mg/km NOx).

Zkoušky emisí CO2
EU rovněž zavedla nový, realističtější zkušební laboratorní postup – celosvětově harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla (WLTP) pro měření emisí CO2 a spotřeby paliva u osobních a dodávkových vozidel. WLTP je celosvětově harmonizovaný zkušební postup vyvinutý v rámci Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN).
WLTP nahrazuje nový evropský jízdní cyklus (NEDC), který již dostatečně neodráží současné podmínky provozu ani technologie vozidel. WLTP bude udávat hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2, které jsou reprezentativnější z hlediska podmínek reálného provozu, což bude výhodné pro spotřebitele a regulační orgány na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Posílí se tím i motivace k zavedení palivově úsporných a nízkouhlíkových technologií.
Nová zkouška WLTP byla přijata Komisí dne 1. června 2017 a bude povinná pro všechny nové modely vozidel od září 2017 a pro všechny nové automobily od září 2018.

Další legislativní návrhy Komise
Nové zkušební postupy zpřesní měření emisí, přiblíží jejich výsledky realitě a do značné míry sníží riziko podvodů s odpojovacími zařízeními. Současný systém schvalování typu je však EK navržen na rozsáhlé přepracování. Proto Komise v lednu 2016 navrhla nové nařízení s cílem přepracovat současný systém schvalování typu. Cílem je posílit nezávislost a kvalitu technických zkušeben určených pro zkoušky a kontroly souladu vozidel s požadavky EU na schvalování typu, zavést účinný systém dozoru nad trhem, v jehož rámci se bude kontrolovat soulad vozidel, která jsou již v provozu, a posílit evropský dohled. Tento návrh zahrnuje také možnost, aby EK pozastavila, omezila nebo odňala určení technické zkušebně, která uplatňuje pravidla nedostatečně a příliš laxně. Komise by rovněž mohla provádět ověřovací zkoušky ex-post (prostřednictvím Společného výzkumného střediska) a v případě nutnosti iniciovat stažení z trhu. Komisi by také bylo umožněno ukládat finanční sankce, což odradí výrobce a technické zkušebny od toho, aby umožnily vstup nevyhovujících vozidel na trh.
Návrh Komise zachovává současný zákaz odpojovacích zařízení, na nějž jsou vnitrostátní orgány dlouhodobě povinny dohlížet a prosazovat ho, ale jde ještě o krok dál. Podle návrhu nařízení bude muset výrobce poskytnout přístup k softwarovým protokolům vozidla. Toto opatření doplňuje balíček pro zkoušky emisí v reálném provozu, který velmi ztíží obcházení požadavků na emise a zahrnuje povinnost výrobců informovat o své strategii ke snižování emisí, jako je tomu v USA.
Návrh nařízení je zatím projednáván v Radě a v Evropském parlamentu, a to bez jasného výsledku. Komise proto vyzvala Evropský parlament a Radu, aby urychleně dokončily jednání o tomto návrhu.
Pokud jde o dieselové automobily, které jsou již v provozu a jsou zdrojem příliš velkého znečištění, Komise již zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti osmi státům pro porušení právních předpisů EU o schvalování typu, a to v prosinci 2016 a květnu 2017, a nadále monitoruje, zda jsou právní předpisy EU v této oblasti řádně prosazovány. Komise také nedávno vyzvala členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že budou všechny automobily nesplňující normy opraveny nebo staženy z provozu.

Podpora automobilů s nízkými a nulovými emisemi
Komise ve Sděleních „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ z července 2016 a „Evropa v pohybu“ z května 2017, konstatovala, že EU musí urychlit přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že odvětví dopravy bude energeticky účinné a dekarbonizované.
V rámci prvního balíčku opatření v oblasti mobility revidovala EK směrnici o „eurovinětě“, mimo jiné za účelem propagace poplatků založených na výkonnosti vozidel z hlediska emisí. V rámci druhého balíčku opatření v oblasti mobility pracuje EK v současné době na řadě iniciativ, jež mají být předloženy do konce roku. V této souvislosti Komise v současnosti vyvíjí unijní normy CO2 pro osobní a dodávkové automobily, aby pomohla připravit technologicky neutrálním způsobem cestu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Již probíhá posouzení dopadů a zvažují se různé možnosti. Komise rovněž provádí revizi „směrnice o čistých vozidlech“, aby podpořila pořizování čistších vozidel prostřednictvím veřejných zakázek.
Kromě toho hodlá Komise rovněž předložit posouzení rámců politik členských států pro tržní rozvoj alternativních paliv a jejich infrastruktury. Tato zpráva bude vyplývat z požadavku stanoveného ve směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která vyžaduje, aby členské státy oznámily EK své vnitrostátní rámce politiky, pokud jde o rozvoj trhu s alternativními palivy, včetně zavedení nezbytné infrastruktury. Zpráva bude obsahovat akční plán, který se zaměří na konkrétní opatření a stanoví jasná doporučení ohledně způsobů, jak mohou členské státy odstranit stávající nedostatky, řešit zjištěné potřeby a připravit opatření pro mobilizaci finančních zdrojů.
Vozidla s nulovými emisemi jsou rovněž zvláštní prioritou skupiny na vysoké úrovni GEAR 2030 složené z oborníků z tohoto sektoru. Konečná zpráva této skupiny, která se očekává na podzim, by měla přinést doporučení pro podporu konkurenceschopnosti automobilového průmyslu EU, a to zejména pokud jde o automobily s nulovými emisemi a automatizované automobily. Na tomto základě potom Komise předloží konkrétní návrhy do roku 2030.

Publikováno: 27. 11. 2017 | Počet zobrazení: 3174 462