K jednotným postupům kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí

Směrnice 95/50/ES stanoví, že každý členský stát musí za každý kalendářní rok zaslat Komisi zprávu o uplatňování uvedené směrnice. Směrnice rovněž stanoví, že Komise musí nejméně každý třetí rok předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy, což Komise tímto činí.

Uplatňování směrnice 95/50/ES
Směrnice 95/50/ES obsahuje harmonizovaný kontrolní seznam, který mají členské státy pro tyto kontroly používat, a pokyny pro klasifikaci protiprávního jednání. V roce 2004 byly přílohy směrnice změněny a systém pro klasifikaci protiprávního jednání byl změněn tak, že od roku 2005 obsahuje tři kategorie rizik.
Tyto jednotné kontroly se týkají všech činností silniční přepravy nebezpečných věcí na území členského státu nebo vstupujících na jeho území ze třetích zemí, bez ohledu na to, ve které zemi je dopravní jednotka registrována. Cílem směrnice je zajistit, aby byl náhodně kontrolován reprezentativní podíl zásilek nebezpečných věcí přepravovaných po silnici, a současně pokrýt výraznou část silniční sítě.
Jako preventivní opatření nebo po zaznamenání protiprávních jednání na silnici, která ohrožují bezpečnost, lze také provádět kontroly v provozovnách podniků. Směrnice 95/50/ES však neobsahuje žádný požadavek na podávání zpráv o těchto kontrolách.

Vývoj kontrol a jejich výsledků
Příloha Zprávy Komise obsahuje vývoj počtu kontrol provedených členskými státy, podíl dopravních jednotek, které nesplňují předpisy, a podíl případů protiprávního jednání spadajícího do kategorie rizik I.

K tomu Zpráva poznamenává, že:
- existuje určitá nerovnováha mezi údaji o počtu zkontrolovaných dopravních jednotek a počtu dopravních jednotek splňujících ADR - např. Řecko v roce 2014 nahlásilo 521 zkontrolovaných dopravních jednotek, přičemž uvedlo, že pouze jedna dopravní jednotka představovala protiprávní jednání spadající do kategorie rizik I a byla uložena pouze jedna pokuta,
- některé členské státy v průběhu tří let nenahlásily žádná odstavení: Estonsko, Španělsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko a Slovensko. V ostatních zemích, např. v Dánsku, na Maltě a v Řecku k tomu v referenčním období došlo pouze jednou či dvakrát,
- podíl kategorie rizik I chybí v případě Kypru za roky 2012 a 2014 a ve zprávě Slovenska za celé období.
Některé členské státy nahlásily nižší celkový počet případů protiprávního jednání než počet dopravních jednotek, u kterých bylo zjištěno, že nesplňují dané požadavky. Tak tomu bylo v roce 2012 v případě Maďarska, v roce 2013 v případě Bulharska, České republiky, Irska, Maďarska, Nizozemska, Finska a Spojeného království a v roce 2014 v případě Rumunska a Spojeného království. Existují případy, kdy donucovací orgány uváděly pouze případy zjištění protiprávního jednání, ale již neposkytly žádné informace o těchto protiprávních jednáních nebo o následných sankcích. Ačkoli takto zůstávají statistiky neúplné, nemá to na analýzu systematický dopad. Tato otázka je podrobněji rozebírána v bodě 8.6.

Porovnání údajů
Celkový počet kontrol během období zahrnutého do této zprávy byl každý rok jiný. Počet kontrol se měnil takto:

rok 2012: 153 362,
rok 2013: 157 455,
rok 2014: 153 348.

Trendy se v jednotlivých členských státech liší, protože pouze 8 členských států za dané období počet kontrol zvýšilo. Maďarsko, Rakousko, Polsko a Rumunsko zaznamenaly během vykazovaného období nejvyšší zvýšení počtu kontrol, zatímco v Bulharsku, Itálii, Nizozemsku a Švédsku došlo k nejvyššímu snížení.
Pokud jde o absolutní počet kontrol v EU, měly v roce 2014 nejvyšší podíl Německo (32,5 %), Polsko (15,19 %) a Rakousko (9,21 %), zatímco Estonsko (0,02 %), Kypr (0,03 %) a Malta (0,05 %) měly nejnižší podíl. Tento ukazatel z velké části souvisí s velikostí členského státu, avšak v průběhu vykazovaného období nedošlo k významným změnám. V roce 2012 mělo nejvyšší podíl Německo (35,99 %), na druhém místě bylo Polsko (13 %) a na třetím místě bylo opět Rakousko (7,80 %). Z členských států prováděly nejméně kontrol Estonsko, Malta (oba 0,05 %) a Kypr (0,06 %).

Četnost kontrol
V příloze II Zprávy Komise je uveden přehled četnosti silničních kontrol v členských státech v letech 2012 a 2014. Četnost je vypočítána jako podíl počtu kontrol na milion tunokilometrů přepravovaných nebezpečných věcí v každém členském státě.
V roce 2012 činil průměr v EU 0,52 kontrol na milion tunokilometrů, v roce 2013 klesl na 0,48, což představuje roční pokles o 9,6 %, zatímco v roce 2014 se vrátil na úroveň 0,49. Nejvyšší četnost kontrol byla v roce 2012 zaznamenána v Rakousku (12,89 %), Maďarsku (7 %) a Bulharsku (5,84 %). V roce 2013 byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v Rakousku (12,34 %), na Slovensku (10,10 %) a ve Švédsku (6,72 %); v roce 2014 v Rakousku (14,85 %), na Slovensku (10,73 %) a v Maďarsku (9,47 %). V roce 2012 byla četnost kontrol v Rakousku téměř 24,78krát vyšší než průměr EU, v Maďarsku se jednalo o 13,46násobek průměru EU a v Bulharsku o 11,23násobek průměru EU.  

Rozpis kontrol podle místa původu
V příloze III Zprávy je uveden přehled kontrol podle místa původu dopravních jednotek. Tento ukazatel je ovlivněn nejen rozhodnutími donucovacích orgánů, ale také zeměpisnou polohou členského státu; např. na ostrovech je méně mezinárodní silniční přepravy. V letech 2012 až 2014 neprovedly Malta a Kypr ani jednu kontrolu dopravních jednotek registrovaných mimo EU.
Podíl dopravních jednotek registrovaných v zemi kontroly činil během vykazovaného období 65 %. Podíl zkontrolovaných jednotek pocházejících z jiných zemí EU se v období od roku 2012 do roku 2014 zvýšil z 28 na 30 %. Podíl kontrol týkajících se jednotek registrovaných mimo EU se v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 snížil z 5 % na 4 % a v roce 2014 vzrostl na 6 %.

Četnost odstavení dopravních jednotek
Příloha VI přináší podíl odstavených vozidel mezi těmi, u kterých bylo nahlášeno protiprávní jednání. V četnosti odstavení dopravních jednotek se udržel výše zmíněný kolísavý trend: podíl odstavených vozidel v roce 2012 činil 26,16 %, v roce 2013 se zvýšil na 28,06 % a v roce 2014 klesl na 27,72 %.  
Nejvyšší četnosti odstavení byly v roce 2012 zaznamenány v Bulharsku (84,38 %), Slovinsku (57,89 %) a Irsku (54,84 %). V Norsku v roce 2014 vedlo k odstavení 71,07 % protiprávních jednání. Estonsko, Španělsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Malta a Slovensko nenahlásily v letech 2012 až 2014 žádná odstavení.

Závěry
Směrnice 95/50/ES je ode dne 1. ledna 1997 provedena do vnitrostátních právních předpisů členských států. Všechny členské státy provádějí kontroly vozidel přepravujících nebezpečné věci a obecně podávají o těchto kontrolách poměrně přesná hlášení. Nicméně některé nesrovnalosti přetrvávají a Komise bude pokračovat, aby zajistila, že požadavky na podávání zpráv podle směrnice 95/50/ES budou plněny.
Nicméně z nejnovějších Zpráv podle Komise vyplývá, že zdroje na tyto kontroly jsou stále omezenější. Ve srovnání s referenčním obdobím v předchozí zprávě (2008–2011) počet vykázaných kontrol každoročně klesal. Vzhledem k tomu, že je v zájmu členských států odhalovat a předcházet jakýmkoli nebezpečím, která mohou nastat při přepravě těchto věcí, Komise by ráda podnítila výměnu osvědčených postupů a další investice v této oblasti.
Počet protiprávních jednání zůstal během referenčního období relativně stabilní: v roce 2014 jedna z pěti kontrol potvrdila nebo vyvolala podezření protiprávního jednání při přepravě nebezpečných věcí, přičemž v roce 2012 se jednalo o jednu ze 4,5 kontrol. Pokud byla zjištěna protiprávní jednání, jednalo se v 42,69 % případů o protiprávní jednání nejzávažnějšího typu. V důsledku toho bylo v roce 2012 odstaveno přibližně 8 875 vozidel.
Závěrem Zpráva konstatuje, že se v EU uplatňuje společný soubor předpisů pro přepravu nebezpečných věcí. Tyto předpisy jsou používány stejným způsobem také v mnoha zemích mimo EU. Nicméně téměř 32 000 z přibližně 150 000 ročních silničních kontrol vedlo k závěru, že přeprava nesplňuje povinné požadavky na bezpečnost.
Vysoký počet protiprávních jednání nahlášených členskými státy může být dle Komise rovněž způsoben jejich politikou cílených kontrol, jejichž cílem je identifikovat a sankcionovat dopravce s nejhoršími výsledky, aby byly co nejlépe využity dostupné omezené zdroje. To znamená, že předkládané statistiky plně neodrážejí situaci na trhu přepravy nebezpečných věcí v EU, jež je v praxi mnohem bezpečnější, než se může z vykázaných údajů jevit. V této souvislosti začala Komise společně s příslušnými orgány analyzovat možnosti změny přílohy uvedené směrnice, aby se zlepšil způsob, jakým členské státy údaje o kontrolách a sankcích zaznamenávají a nahlašují.

Publikováno: 26. 5. 2017 | Počet zobrazení: 2668 454