Ceratizit SPS AMPER 2019

Novelizace Zákoníku práce: konec „švarcsystému“ v Čechách?

S prvním dnem roku 2012 vstoupila v platnost i nová úprava zákoníku práce, která přináší do dosavadního systému pracovněprávních vztahů některé významné změny. Ty mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření pracovních míst.   

 

Novela zákoníku práce mění podmínky odstupného, rozšiřuje možnosti pro výpovědi o nový výpovědní důvod a upravuje podmínky konkurenční doložky. Mění se pravidla pro přesčasy a zdvojnásobuje se počet hodin, které lze odpracovat na základě dohody o provedení práce - to jsou některé z novinek, které přináší nová právní úprava zákoníku práce. Podle ministra Drábka bylo cílem i zjednodušení zákoníku, aby bylo možné např. snadněji zjistit, která ustanovení jsou závazná a která si lze dohodnout odlišně, takže novelizace proto posiluje pravidlo „co není zakázáno, je dovoleno“ a zpřehledňuje některá ustanovení.
Novela by také měla zamezit využívání tzv. švarcsystému, kdy firmy nutí své zaměstnance pracovat pro ně na živnostenský list, což přinášelo zaměstnavatelům výhodu zejména v tom, že nemuseli za zaměstnance platit sociální pojištění či náhradu mzdy v době nemoci. Podle Víta Samka z legislativního odboru Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to znemožní tato novela zákoníku práce v kombinaci s novelou zákona o zaměstnanosti. Z ní totiž vypadla slova, která umožňují zaměstnávat lidi jinak než na klasický pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti. Nebude tak možné vykonávat tzv. závislou práci na základě jiné smlouvy, kterými byly v dosavadní praxi obchodní smlouvy, uzavírané se živnostníkem. V případě porušení hrozí firmám i pracovníkům vysoké pokuty.
Mezi nejdiskutovanější změny patří vyplácení odstupného, kdy namísto dosavadní praxe tří měsíčních platů je odstupné závislé na délce odpracované doby a řídí se počtem odpracovaných let. To má podle vlády více motivovat zaměstnavatele k tvorbě pracovních míst na dobu neurčitou.
Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok tak nyní při propuštění dostane nově jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náleží mu dva platy. Teprve když odpracuje více než dva roky, získá při odchodu tři průměrné výdělky jako dříve.
Na doporučení sněmovního výboru pro sociální politiku byla do novely zapracována pravidla pro vyplácení odstupného v okamžiku, kdy zaměstnanec dostane výpověď uprostřed tzv. vyrovnávacího období. Jde o situaci, kdy zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby. V takovém případě by měl zaměstnanec právo na trojnásobek průměrného výdělku a k tomu ještě odpovídající částku podle odpracovaných let.

Další změnou je zavedení nového výpovědního důvodu. Zaměstnavatel totiž dostane možnost propustit zaměstnance, který hrubým způsobem poruší v průběhu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnost. Toto ustanovení si však vysloužilo kritiku představitelů odborů, podle jejichž názoru je opatření protiústavní: Zaměstnanec je totiž za porušení léčebného režimu trestán již odnětím náhrady mzdy, kterou mu zaměstnavatel vyplácí, a člověka nelze trestat dvakrát za totéž pochybení.

Co se mění? Novinky v Zákoníku práce v kostce

Výpověď
K dosavadním důvodům pro výpověď ze strany zaměstnavatele přidává novela zaměstnavateli možnost propustit zaměstnance, pokud ten zvláště hrubým způsobem poruší režim v pracovní neschopnosti. Týká se prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, kdy nemocenskou vyplácejí zaměstnavatelé. Zákon v této době stanovuje zaměstnancům povinnost zdržovat se v určeném místě pobytu a dodržovat stanovené podmínky, např. pokud jde o dodržování doby a četnosti povolených vycházek.

Výpověď a konkurenční doložka
Konkurenční doložku (zákaz přechodu ke konkurenci nebo shodného podnikání) půjde i nadále sjednat maximálně na jeden rok. Novela zákoníku práce však přináší dvě podstatné novinky: konkurenční doložku bude možné sjednat i na čas zkušební doby, minimální výše peněžitého vyrovnání se však snižuje na polovinu výdělku zaměstnance.

Zkušební doba
Novela umožňuje firmám prodloužit zkušební dobu vedoucím zaměstnancům až na půl roku. V případě, že zaměstnanec uzavírá kontrakt na dobu určitou, by mělo platit, že zkušební doba může činit nejvýše polovinu délky sjednaného pracovního poměru. Pro ostatní zaměstnance platí to, co dosud, tedy tříměsíční zkušební doba.

Odstupné
Podle nových ustanovení bude mít ten, kdo je zaměstnán méně než rok, nárok na odstupné ve výši jednoho měsíčního platu, při zaměstnání po dobu roku až dvou činí nárok dva měsíční platy. Na dříve stanovené odstupné, tedy tři měsíční platy, budou mít nárok jen pracovníci, kteří jsou u jedné firmy zaměstnaní přes dva roky.

Pracovní doba
Sjednotit by se měly podmínky pro zaměstnance při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Změna vyrovnávacího období u pružné pracovní doby má vést k flexibilnějšímu naplňování stanovené týdenní pracovní doby.
Novela zavádí definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší stávající ustanovení o rozvrhování pracovní doby. Zůstává jen limit týkající se stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, dále jednotná nejvyšší délka směny 12 hodin a stanovená týdenní pracovní doba. Rozvrh pracovních směn by byl zaměstnavatel povinen zpracovat a zaměstnance s ním seznámit dva týdny před začátkem platnosti.
Odpadne také povinnost zaměstnavatelů vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou. Budou-li chtít zaměstnavatelé provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí nyní rozvrh měnit.

Práce na dobu určitou
Práce na dobu určitou podle novely nemá přesáhnout tři roky (což je maximum, na kterou ji lze prodloužit) a u stejného podniku by se neměla opakovat víc než třikrát po sobě. Prodloužit ji by bylo možné maximálně dvakrát a poté by měla následovat minimálně tříletá pauza. Podle novely zákoníku práce už takové smlouvy nebylo možné jako dosud neomezeně řetězit, a celkem tedy bude možné pracovat na dobu určitou v jedné firmě devět let v kuse.

Dohody o provedení práce
Tato novinka by měla pomoci např. stavebním firmám, které v sezoně nemohou zaměstnat na dohodu kvůli nízkému počtu hodin dostatek pracovníků, i když je potřebují. Novela zvyšuje časový limit na dohodu o provedení práce (DPP) z nynějších 150 na 300 hodin ročně, ale zároveň nastavuje omezení měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10 000 Kč. Z příjmů nad tuto částku se už bude platit zdravotní a sociální pojištění, zatímco dosud to byla 15% srážková daň.

Práce přesčas
Za práci přesčas by už zaměstnavatelé nemuseli dávat 25% příplatek k průměrnému výdělku anebo náhradní volno, ale podle novely lze přesčasovou práci zahrnout i do dohodnuté běžné mzdy, a to v rozsahu až do 150 hodin ročně.

Příplatky
Podle dosavadních pravidel musel příplatek za práci v noci, o sobotách či nedělích činit v soukromých firmách alespoň 10 % průměrného výdělku pracovníka. Nově mají zaměstnavatelé možnost dohodnout si se zaměstnanci podmínky individuálně.  /jv/
 

 

 
Publikováno: 14. 2. 2012 | Počet zobrazení: 2596 článek mě zaujal 422
Zaujal Vás tento článek?
Ano