SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Tři otázky pro tři děkany - elektroobory a jejich budoucnost

Místo tradičního rozhovoru je v tomto vydání prostor věnován anketě, v níž jsme oslovili zástupce tří technických univerzit. Své názory na vývoj v oboru a budoucnost nové generace českých elektrotechniků nám sdělili děkanka Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně prof. Ing. Jarmila Dědková, CSc., děkan FEL ČVUT Praha prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. a děkan Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni Doc. Ing. Jiří Hammerbauer, Ph.D.

 

Kam se posunul technický a technologický vývoj v oboru? Dokázala škola na tyto změny adekvátně zareagovat, aby přednášející i studenti byli skutečně na úrovni doby?

P. Ripka: Všichni jsme zaznamenali obrovský vývoj v komunikačních a počítačových technologiích. Jejich symbolem je smartphone. Tento vývoj měl o řád větší vliv na naše chování a na celou společnost  než všechny ostatní nové technologie.  
Nelze ale opomenout vývoj v ostatních oblastech. Jsme svědky rozvoje autonomních systémů, ať už jsou to drony, automobily bez řidiče, roboti, kteří bleskurychle obchodují na burze, nebo inteligentní výrobní systémy. Výrazně se posunuly technologie využití obnovitelných zdrojů, zejména sluneční a větrné energie. LED diody způsobily revoluci v osvětlovací technice, přitom řada vědeckých kapacit dokazovala, že LED dioda nemůže produkovat bílé světlo. Další revoluční technologií byly magnety NdFeB, které dovolily konstrukci nových typů elektrických motorů a generátorů. V elektronice se masivně využívají amorfní a nanokrystalické materiály. Jsem přesvědčen, že naši učitelé tyto a další technologické trendy sledují a mnozí k nim i aktivně přispívají.   
Na fakultě v poslední době vznikla řada nových výzkumných center - Centrum pokročilé fotovoltaiky, Centrum umělé inteligence, Centrum robotiky a autonomních systémů nebo Laboratoř pokročilých síťových technologií.
Na změny trendů na trhu práce jsme reagovali např. akreditací nových unikátních oborů ve studijním programu Otevřená informatika. Posluchačům tak můžeme, jako jediní v republice, nabídnout studium ucelených oborů: Počítačové hry a grafika, Internet věcí, Kybernetická bezpečnost, Datové vědy či Interakce člověka s počítačem. Dále byl výlučně pro kombinovanou formu bakalářského studia akreditován program Elektrotechnika, elektronika a komunikační technika. Ten je zaměřený zejména na vysokoškolské vzdělávání odborníků z praxe. Koncept studijního programu vychází z dlouhodobých zkušeností vzdělávání na Fakultě elektrotechnické a z poptávky průmyslových partnerů fakulty.

J. Dědková:  Elektrotechnika má v ČR velmi dlouhou tradici. Je to průmyslové odvětví, které kontinuálně prochází nepřetržitým dynamickým vývojem vyžadujícím neustálý příliv vysoce kvalifikovaných technicky vzdělaných odborníků. Stárnutí populace a odklon zájmu o studium na odborných a technických školách jsou pro FEKT velkou výzvou. Nahradit starší a odcházející experty v průmyslových firmách je stále složitější. Přetrvávají i problémy s nízkou úrovní znalostí uchazečů o technické vzdělávání a následně i absolventů, protože vysoká škola nemůže sanovat mezery v základním vzdělání přijímaných studentů. Řešením není přijímat na vysokou školu jen ty nejlepší, protože díky nepříznivému demografickému vývoji bychom nebyli schopni ani částečně uspokojit poptávku po našich studentech ze strany průmyslu.
Přes všechny tyto potíže se nám stále daří držet vysokou úroveň znalostí, které naši absolventi během studia nabývají. FEKT dokáže pružně reagovat na vývoj elektrotechnického průmyslu zaváděním zcela nových vzdělávacích oborů. Příkladem jsou nedávno zavedené obory: Fyzikální elektronika a nanotechnologie, Informační bezpečnost, Biomedicínská technika a bioinformatika apod.
Vedle vzdělávacího procesu je nedílnou činností fakulty výzkum a vývoj. Fakulta je velmi úspěšná v získávání výzkumných grantů od různých poskytovatelů na národní i mezinárodní úrovni. Je trošku na škodu, že administrativa spojená s realizací grantových projektů výzkumu a vývoje narostla v posledních letech do tak obludných rozměrů, že se často v byrokratických požadavcích ztrácí samotná podstata výzkumného záměru. Významným milníkem pro naši fakultu v oblasti výzkumu a vývoje bylo období 2010-2013, kdy se za podpory Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace podařilo vybudovat dvě regionální výzkumná centra: SIX a CVVOZE.  Špičková výzkumná infrastruktura těchto vlajkových lodí fakulty významně přispívá k inovačním aktivitám v rámci Jihomoravského kraje i České republiky, zejména v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Nepřetržitý zájem průmyslových podniků o využití našich moderních laboratoří a zejména o expertízy našich odborníků přinášející vysokou přidanou hodnotu nás utvrzují, že vybudování výzkumných center byl správný strategický krok pro budoucnost fakulty.

J. Hammerbauer: Rozvoj technologií v oblasti elektrotechniky je rychlejší než je společnost schopna absorbovat. Elektrotechnika se zvláště v posledních letech významným způsobem rozvětvila do celé škály specializovaných oborů. S některými se setkáváme bezprostředně, některé jsou využívány bez přímé viditelné souvislosti. Od prvních počítačů, podobných dnešním, uplynulo téměř 70 let. Za tu dobu jsme zaznamenali rozvoj nejdříve počítačových systémů, pak nárůst zařízení, která začala využívat mikroprocesorovou techniku v tzv. embedded systémech. V současné době to vidíme na rozvoji informačních technologií, mobilních komunikačních systémů, diagnostiky, řídicí techniky a smart technologií. Vznikají nové obory a odvětví, mezi nimi také např. elektromobilita, Internet věcí, Internet služeb apod. Nově je to zastřešováno pod technologie použitelné pro Průmysl 4.0. V podstatě se dá říci, že ostatní technické obory bez elektrotechniky nejsou v současné době schopny produkovat potřebné výsledky.
Fakulta dokázala a stále dokáže sledovat vývoj a trendy v jednotlivých oblastech, má studijní programy vybudované na stabilních teoretických základech, které dále odborně doplňuje řada předmětů odrážejících nejmodernější oblasti elektrotechniky, elektroniky, energetiky, materiálového elektroinženýrství, elektrických pohonů dopravních systémů a výkonové elektroniky. Protože spolupracujeme s řadou průmyslových partnerů, máme přístup k nejmodernějším technologiím a často ve spolupráci s těmito partnery vznikají společné laboratoře.

Je mezi mladými lidmi dnes zájem o studium techniky? Jak si „elektro" vede v konkurenci dalších technických oborů? Bude dost nových elektrotechniků a elektroniků pro potřeby firem, které si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků?

P. Ripka: Zatímco celkový zájem o studium na FEL ČVUT je stabilní, v poslední době se zájem uchazečů soustavně přesouvá na informatické obory. Je naším dlouhodobým cílem vysvětlit středoškolákům, že bez „elektra” by jim počítače, mobily, ani tablety moc dlouho nefungovaly. Kromě zlepšení propagace chceme také inovovat nabídku elektrotechnických studijních programů a zdůraznit propojení elektroniky s informatikou a komunikačními technologiemi.
V elektrotechnice nejdeme cestou bakalářských profesních programů, ty přenecháváme regionálním vysokým školám. Soustřeďujeme se na výchovu špičkových odborníků, kteří nacházejí pracovní pozice ve výzkumu a vývoji nebo v top managementu. V bakalářských studijních programech tedy klademe důraz na důkladné základy technických věd spíše než na úzce odborné znalosti. Naši studenti se odborně profilují zejména na programech magisterských. Na programu Elektronika a komunikace otevíráme nové obory Elektronika, Komunikační systémy a sítě, Radiová a optická technika a Audiovizuální technika a zpracování signálů. Tyto obory výrazně zvýšily volitelnost studijních plánů podle konkrétního zaměření studenta. Program klade také velký důraz na rozšířenou laboratorní a projektovou výuku.
Novým trendem jsou mezifakultní studijní programy. Kromě již zavedeného programu Inteligentní budovy letos nabízíme nový magisterský studijní program Letectví a kosmonautika ve spolupráci se strojní fakultou. Do budoucna připravujeme rovněž akreditaci programu zaměřeného na automobilovou techniku.

J. Dědková:  Bohužel zájem o studium obecně technických věd není zdaleka tak velký, jak bychom si přáli a jak požaduje i současný průmysl. Řada absolventů středních škol cílí na co nejsnazší dosažení vysokoškolského titulu a volí cestu humanitních oborů, které ale nemají takový dopad na hospodářství země jako kvalitní absolvent technické vysoké školy. Jinak řečeno studium technických oborů je prostě náročné a zcela určitě náročnější než celá řada netechnických studií. Zájem o elektrotechniku v posledních několika letech stagnuje, resp. mírně klesá, takže rozhodně nelze mluvit o tom, že na trhu práce bude dostatek dobrých absolventů. Bohužel je to dáno i výchovou v rodinách a nedostatkem technických předmětů na základních školách, kde se již zcela určitě formuje pohled žáka na budoucí profesi. Velký vliv na to mají média, která místo, aby představovala potenciálním studentům technických škol skutečné odborníky a kapacity ve svých oborech, prezentují různé pseudocelebrity, po kterých za několik let nezůstane žádný užitek pro společnost.

J. Hammerbauer: Zájem o studium technických oborů klesá a není tomu jinak ani na naší fakultě. Promítá se do toho více aspektů. Jako technický obor je Elektrotechnika obtížnou disciplínou - technika se nedá naučit, musí se jí porozumět včetně souvislostí a zákonitostí, samozřejmě se potýkáme i s poklesem studentů vlivem demografické křivky. Vážným problémem je kvalita studentů. Pokud porovnáme počet zájemců o studium, kteří ke studiu nastoupí, vůči počtu studentů, kteří ho úspěšně ukončí, tak zjistíme, že je to zhruba třetina, což je málo.
Kromě toho za pokles studentů může snižující se počet maturantů vlivem již zmíněné demografické křivky a zvyšujícího se podílu počtu mladých lidí s pouze základním vzděláním, kteří podléhají masivnímu tlaku inzerátů zahraničních montážních společností za relativně vysoké platy. Také se rozšířila nabídka vysokých škol, fakult a oborů netechnického směru. Bohužel ke zlepšení situace nepřispívají ani osnovy jak základních, tak i středních škol včetně toho, že není tlak na výuku matematiky a fyziky, přičemž právě znalosti z těchto disciplín jsou základním předpokladem pro studenta technického směru. Už nyní je vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících v oblastech elektrotechniky a v blízké budoucnosti jich bude nedostatek. Navzdory současným trendům se ale fakulta snaží nesnižovat požadavky na studenty a udržet kvalitu absolventů na úrovni, na kterou jsou naši průmysloví partneři dlouhodobě zvyklí.

Jak je na tom vaše fakulta, pokud jde o spolupráci akademické a průmyslové sféry? Mají firmy zájem o absolventy, a lze uvést třeba příklady zajímavých projektů, které univerzita řešila ve spolupráci s firmami?

P. Ripka: Spolupráce se soukromým sektorem narůstá: kromě společných grantových projektů si firmy výzkum a vývoj u nás přímo objednávají. Objem těchto kontraktů je na FEL již 70 mil. Kč. ročně, od roku 2010 narostl na trojnásobek. To je asi nejlepší indikátor zájmu průmyslu - firmy si neobjednávají výzkum do šuplíku.
V letošním roce jsme na katedře počítačů otevřeli společnou laboratoř s firmou Red Hat, kde se na vývoji významně podílejí studenti. Nezanedbatelný je rovněž podíl špičkových odborníků z průmyslu na výuce (zde jsou zastoupeny např. společnosti Porsche, Volkswagen, Honeywell, ČEZ, Siemens, Eaton, ABB‚ PRE, Škoda Auto). Značným posunem je v řadě případů i přerod jednorázových zakázek a projektů v dlouhodobou spolupráci - takto např. vzniklo vývojové centrum Electrolux s rozsáhlým stipendijním programem. Společná laboratoř elektrických pohonů plně financovaná čínskou firmou CRRC je stále největším výzkumným centrem tohoto druhu v Česku. V roce 2015 se klíčovým partnerem fakulty stala společnost IBM.
Za zmínku rovněž stojí úspěchy  elektroformule FEL na závodech v Kanadě a USA. V obou závodech získala se značným náskokem zlatou medaili. Tým FEL dokázal porazit studenty takových škol, jako je proslulý MIT - Massachusetts Institute of Technology, Carnegie Mellon Univerzity nebo Purdue University. Bez spolupráce s průmyslem by tento tým nemohl existovat a vycházejí z něj špičkoví návrháři elektrických pohonů a automobilové elektroniky se zkušeností s týmovou prací.

J. Dědková:  Naše fakulta spolupracuje se stovkami průmyslových partnerů, ať už se jedná o obrovské nadnárodní společnosti, nebo lokální firmy. Samozřejmě, že jednou z oblastí spolupráce je snaha spolupodílet se na výchově kvalitních absolventů naší fakulty a jsme rádi, že má tato iniciativa pozitivní výsledky. Bohužel nám tuto spolupráci velmi narušila novela VŠ zákona, která v podstatě neumožňuje reálně pracovat na zadáních diplomových či jiných prací z firem v případě, že tato práce obsahuje utajované informace. Tím přicházíme o velmi zajímavá a kvalitní zadání, která do té doby přispívala ke zvyšování znalostí našich absolventů. S průmyslovými partnery máme i desítky let společných zkušeností při řešení velkého množství projektů, ať už v rámci různých grantových programů, nebo díky přímým hospodářským zakázkám. V rámci řešení těchto projektů vznikla řada unikátních výsledků, které již fungují v běžném životě - např. vývoj nových antén a komunikačních systémů pro Volkswagen a Škodu Auto, satelitní moduly a komunikátory v rámci konsorcia vedeného společností Airbus a ESA, robotický systém ATEROS vyvinutý ve spolupráci s Armádou ČR a řada dalších.

J. Hammerbauer: Naše fakulta tradičně spolupracuje s celou řadou průmyslových partnerů ve dvou stěžejních oblastech, a to v pedagogické a výzkumné. V oblasti pedagogické jsou pro studenty k dispozici specializované tematické přednášky vkládané do studijních plánů prostřednictvím odborných předmětů a přednášky odborníků z praxe během studia. Důležitou roli hrají i nabídky bakalářských a diplomových prací a exkurze a návštěvy v podnicích a firmách, aby studenti získali představu o současném prostředí těchto podniků.
V oblasti výzkumu řešíme řadu velkých projektů, které vycházejí z dlouhodobých rozvojových plánů našich průmyslových partnerů. Ti jsou ochotni i za současných podmínek investovat do vědy a výzkumu na VŠ velmi často na bázi smluvního výzkumu. Snažíme se také podporovat malé firmy a start-upy, které mají obrovský inovační potenciál.
Prestižním výsledkem našeho výzkumu je např. vítězství v mezinárodním tendru chystaných výběrových řízení na dodávku chytrých zásahových obleků pro hasiče ze čtyř evropských zemí: Belgie, Francie, Německa a Velké Británie. České konsorcium sdružující výzkumný tým z FEL RICE a společnosti VOCHOC, Holík International, Elitronic a Applycon zvítězilo v mezinárodním předkomerčním tendru organizovaném v rámci projektu Smart@Fire a jako jediné splnilo veškerá kritéria včetně závěrečných testů.
Dalším příkladem může být zapojení do projektů v CERNu - fakulta zodpovídá za elektronické obvody pro detektorové systémy, superrychlé systémy vyhodnocování dat z diamantových detektorů atd. Je spoluředitelem experimentu TOTEM a ve spolupráci s UTEF ČVUT se podílí i na experimentu ATLAS, kde vyvinula čtecí zařízení k pixelovým detektorům, které získaly kvalifikaci NASA k použití jako osobní dozimetry na mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Máme největší skupinu výkonové elektroniky a pohonů v České a Slovenské republice, patří mezi pět největších výzkumných skupin v Evropě a má celosvětově vynikající renomé. V této oblasti má FEL RICE špičkové výsledky nejen ve výzkumu, ale výsledky jsou i úspěšně komercionalizovány (např. pohony pro dopravní techniku, licencování evropských patentů a transfer technologií pro energetiku atd.). Poslední velký úspěch - vysokorychlostní pohonná jednotka pro kolejová vozidla, která byla představena na veletrhu InnoTrans Berlín 2016. K této technologii vznikla další mezinárodní patentová přihláška. Spolupracujeme s průmyslovými lídry jako jsou Honeywell, ABB, Siemens, Infineon i tradičními regionálními partnery - např. Škoda Transportation, Škoda JS, ZAT - a připravujeme s nimi řadu nových projektů, které jsou na hranici současných technologických možností.

 
Publikováno: 2. 5. 2017 | Počet zobrazení: 1262 článek mě zaujal 78
Zaujal Vás tento článek?
Ano