murr Schunk

Evropský parlament mění systém schvalování motorových vozidel

Výbory Evropského parlamentu se intenzivně zabývají návrhem na změnu nařízení o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi. Jeho schválením dojde k zásadní změně procesu schvalování motorových vozidel, přičemž by podle poslanců EP nařízení mělo reagovat také na aféru „dieselgate“. 

 

Právní rámec pro schvalování typu výrobků automobilového průmyslu se vztahuje na tři kategorie vozidel:

- motorová vozidla a jejich přípojná vozidla,
- motocykly,
- traktory.

Cílem návrhu nařízení je přezkoumat právní rámec pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, když právní rámec pro ostatní dvě kategorie vozidel již byl předmětem podstatné revize v roce 2013.
Požadavky pro schvalování typu pro motorová vozidla a pro jejich přípojná vozidla jsou v současnosti stanoveny zejména v rámcové směrnici 2007/46/ES, která se vztahuje na motorová vozidla pro dopravu osob (kategorie M) a nákladů (kategorie N) a na jejich přípojná vozidla (kategorie O), jakož i na jejich systémy a konstrukční části. Směrnice poskytuje rovněž rámec pro bezpečnostní a environmentální podmínky provozu vozidel na komunikacích. Pracovní dokument Komise o účinnosti směrnice uznal prostor pro zlepšení směrnice 2007/46/ES jako záležitost přednostního významu, přičemž doporučil soustředění se na tato hlediska:
– dozor nad trhem pro doplnění požadavků na schválení typu,
– stažení z oběhu a ochranné postupy, jakož i podmínky pro udělení rozšíření schválení stávajících typů vozidel,
– zvýšení harmonizace pro schválení typu a shodnosti výroby, které uplatňují orgány a technické zkušebny členských států,
– vyjasnění úloh a povinností hospodářských subjektů v rámci dodavatelského řetězce a orgánů a stran zúčastněných na vynucování rámce, a
– zlepšení vhodnosti alternativních plánů schválení typu (vnitrostátní schvalování malých sérií a jednotlivých vozidel) a vícestupňového schvalování typu, aby poskytovaly pružnost pro úzce specializované trhy a malé a střední podniky, aniž by se však narušily rovné podmínky.

Ačkoliv přezkum směrnice potvrdil, že stávající regulační rámec přispívá k plnění cílů evropské politiky, poté, co vyšlo najevo, že německý výrobce (VW) po několik let manipuloval pomocí softwaru s emisními vlastnostmi svých automobilů, byl stávající regulační rámec podroben tvrdé kritice. Neuběhl ani týden od vypuknutí skandálu a Komise oznámila, že hodlá posílit systém schvalování typu, a to zejména tím, že zaručí dostatečné mechanismy dohledu, které zajistí správné a harmonizované uplatňování postupů schválení typu, a to přímo závazným právním předpisem EU, tj. nařízením. V návaznosti na skandál koncernu VW takovouto revizi otevřeně požadovala řada států a firem. Návrh nařízení má tak za cíl překonat nedostatky směrnice a obnovit důvěru ve schopnost regulačního systému zajistit dostatečnou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí.

Nová právní úprava
Nařízení stanoví harmonizovaná pravidla a zásady pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a pro jednotlivé schválení vozidla, s cílem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví a životního prostředí. Nařízení konkrétně stanoví hmotněprávní technické a správní požadavky na schválení typu pro motorová vozidla kategorií M a N a jejich přípojných vozidel (kategorie O), jakož i pro systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla, aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti a environmentální výkonnosti. Tyto kategorie zahrnují motorová vozidla pro dopravu osob, motorová vozidla pro dopravu nákladů a popřípadě jejich přípojná vozidla.
Nařízení by mělo posílit současný rámec pro schvalování typu, a to zejména zavedením ustanovení o dozoru nad trhem. Dozor nad trhem v automobilovém odvětví by měl být zaveden určením povinností hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci, odpovědností donucovacích orgánů v členských státech a opatřeními, jež mají být přijata, pokud jsou na trhu zjištěny výrobky automobilového průmyslu, které představují závažná bezpečnostní nebo environmentální rizika nebo které nesplňují požadavky na schválení typu.
Účinné provádění požadavků na schválení typu by se mělo zajistit zlepšením ustanovení o shodnosti výroby, mimo jiné zavedením povinných pravidelných auditů metod kontroly shodnosti a trvalé shodnosti dotčených výrobků a posílením požadavků ohledně kvalifikace, povinností a výkonů technických zkušeben, které provádějí zkoušky pro schvalování typu vozidla, a to na odpovědnost schvalovacích orgánů.
Klíčovým prvkem pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany životního prostředí v systému je řádné fungování technických zkušeben. Kritéria pro určení technických zkušeben stanovená směrnicí 2007/46/ES by měla být popsána podrobněji, aby bylo zajištěno jejich jednotné uplatňování. Jelikož je práce členských států složitější, metody posuzování jejich technických zkušeben mají tendenci se postupně stále více odlišovat. Nařízení stanoví procesní povinnosti, které zajistí výměnu informací o postupech členských států pro posuzování, určování, oznamování a monitorování jejich technických zkušeben a monitorování těchto postupů. Tyto povinnosti by měly odstranit veškeré stávající rozdíly v používaných metodách a ve výkladu kritérií pro určení technických zkušeben. Současně se stanoví minimální požadavky, pokud jde o intervaly dohledu a monitorování technických zkušeben.
Určení a monitorování technických zkušeben členskými státy podle podrobných a přísných kritérií by proto mělo být předmětem dohledových kontrol na úrovni Unie, včetně nezávislých auditů jakožto podmínky pro obnovení jejich oznámení po pěti letech. Aby se zajistilo, že výrobci po získání schválení typu pro své výrobky budou v trvalém souladu s požadavky, mělo by být posíleno postavení technických zkušeben vůči výrobcům včetně jejich práva vykonávat neohlášené kontroly v závodech a provádět fyzické a laboratorní zkoušky výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení.
Členské státy by měly vybírat poplatky za určení a monitorování technických zkušeben, aby se zajistila udržitelnost monitorování těchto zkušeben ze strany členských států a aby se pro technické zkušebny zavedly rovné podmínky.
Aby se zajistilo, že zkoušky a protokoly technických zkušeben nebyly ovlivňovány protizákonnými okolnostmi, organizace a provoz technických zkušeben by měly být zcela nestranné. Aby byly technické zkušebny schopny provádět své úkoly soudržným a systematickým způsobem, měly by mít uspokojivý systém řízení včetně opatření zajišťujících služební tajemství. Náležitá úroveň znalostí, odborné způsobilosti a nezávislosti pracovníků je podmínkou pro to, aby technické zkušebny řádně vykonávaly svou práci, a měla by být proto vždy zaručena. Měla by být rovněž zajištěna nezávislost technických zkušeben vůči výrobcům, mimo jiné tím, že za provedené kontroly a zkoušky týkající se schválení typu nebudou zkušebny přímo ani nepřímo placeny výrobci. Členské státy by proto měly stanovit strukturu poplatků za schválení typu tak, aby zahrnovala náklady na všechny zkoušky a kontroly týkající se schválení typu, jež provedou technické zkušebny určené orgánem pro schválení typu, jakož i správní náklady na vydání schválení typu a náklady na provedení následných zkoušek a kontrol pro ověření souladu s požadavky.
Pravidla pro dozor nad trhem Unie a kontrolu výrobků, které vstupují na trh Unie, stanovená nařízením (ES) č. 765/2008, se použijí na motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, jakož i na systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla, aniž by bránila členským státům zvolit si příslušné orgány k provádění těchto činností. Účinná koordinace a monitorování na unijní i vnitrostátní úrovni by měly zaručit, že schvalovací orgány a orgány pro dozor nad trhem vymáhají nový rámec schvalování typu a dozoru nad trhem.
Nezávisle na zkouškách a kontrolách provedených členskými státy v rámci jejich povinností dozoru nad vnitrostátním trhem by následné zkoušky a kontroly pro ověření souladu měla organizovat a provádět také Komise nebo požadovat jejich provedení. Zjistí-li tyto zkoušky a kontroly nesoulad nebo zjistí-li se, že schválení typu bylo uděleno na základě nesprávných údajů, Komise by měla být oprávněna zahájit celounijní nápravná opatření k obnově shodnosti dotčených vozidel a prošetřit příčiny nesprávnosti schválení typu.
Cíle nařízení by neměly být dotčeny skutečností, že určité systémy, konstrukční části, samostatné technické celky nebo díly a zařízení mohou být na vozidlo nebo do vozidla namontovány po uvedení daného vozidla na trh, jeho registraci nebo uvedení do provozu. Proto by měla být přijata další opatření k zajištění toho, aby systémy, konstrukční části, samostatné technické celky nebo části a zařízení, jež mohou být na vozidlo nebo do vozidla namontovány a jež mohou významně ohrozit fungování systémů se zásadním významem pro ochranu životního prostředí nebo pro funkční bezpečnost, byly před uvedením na trh, registrací nebo uvedením do provozu kontrolovány schvalovacím orgánem.
Systém EU schvalování typu musí každému členskému státu umožňovat, aby potvrdil, že každý typ vozidla a každý typ systému, konstrukční části a samostatného technického celku určeného pro tento typ vozidla prošel zkouškami a kontrolami stanovenými v tomto nařízení, aby se ověřil jeho soulad s požadavky tohoto nařízení na schválení typu, a že jeho výrobce pro něj získal certifikát schválení typu. Systém EU schvalování typu ukládá výrobci povinnost vyrábět svá vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky ve shodě se schváleným typem. Výrobce vozidla to musí osvědčit vydáním prohlášení o shodě pro každé vozidlo. Každému vozidlu opatřenému platným prohlášením o shodě by se mělo povolit jeho uvedení na trh a registrace pro užívání v celé Unii.

Specifický kontext kauzy „dieselgate“
K přezkumu evropského rámce schválení typu motorových vozidel dochází po aféře automobilky Volkswagen, která v září 2015 odhalila rozsáhlý podvod tohoto výrobce se systémy na snižování emisí NOx a CO2 v dieselových vozidlech. Přezkum směrnice probíhal současně s činností vyšetřovacího výboru EMIS, který má stanovit slabé stránky a rozsah odpovědnosti evropských a vnitrostátních orgánů, jež umožnily vznik kauzy dieselgate a překračování emisních norem – u výrobců automobilů běžně rozšířené – v reálném provozu. K předložení nové právní úpravy současně dochází předtím, než v roce 2017 vstoupí v platnost testy emisí v reálném provozu (Real-world Driving Emissions, RDE) a nový protokol laboratorního testu WLTP, jež by měly vnést zásadní změny do boje s NOx a CO2, aniž by však byly dostačující.
V této souvislosti příslušný výbor Evropského parlamentu vyzval k zásadní reformě evropského systému schvalování a aby ho doplnil o dozor nad trhem, který zajistí dodržování norem po celou dobu životnosti vozidla. EP současně hodlá přinést konkrétní odpovědi na problémy vznesené kauzou dieselgate:
– vytvořením nového orgánu evropského dozoru, který by byl schopen vykonávat vysoce účinný dozor nad trhem na evropské úrovni, provádět testy ve svých laboratořích a brát v úvahu výsledky z nezávislých laboratoří, a to po vzoru americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA);
– posílením mechanismů kontroly a přístupu k informacím, vyjasněním a zavedením mnohem přísnějšího rámce pro techniky optimalizace a použití odpojovacích zařízení v průběhu fáze testování;
– systematizací postupů pro stažení z oběhu a sankce, aby výrobci nebyli v pokušení vozidla přehnaně optimalizovat, jako v případě automobilky Volkswagen, a porušovat pravidla hry;
– přisouzením stejné důležitosti tomu, že nejsou dodržovány environmentální normy, jako tomu, že nejsou dodržovány normy bezpečnostní, neboť znečištění ovzduší zabíjí a nese v Evropě odpovědnost za zhruba 600 000 případů předčasného úmrtí ročně;
EP by rovněž uvítal, kdyby byl v těchto třech aspektech učiněn výrazný pokrok, a tím se obnovila důvěra evropských řidičů a do budoucna se zabránilo nové kauze Volkswagen.
EP hodlá rovněž dosáhnout vysoce účinného dozoru nad trhem, k čemuž požaduje stanovit si ambiciózní cíle, pokud jde o testovaný vzorek, frekvenci provádění testů (zejména testů týkajících se emisí NOx a CO2), technologie používané v průběhu fáze testování, nezávislost laboratoří a předjímání nových technologií a nových způsobů používání, jako jsou auta bez řidiče či sdílení automobilů. Orgán dozoru musí mít podle EP prostředky odpovídající jeho ambicím, což zahrnuje: rozpočet adekvátní významu dané problematiky, dostatek specializovaných zaměstnanců, vlastní infrastruktury zajišťující nezávislé fungování a možnost využívat zvýšenou podporu Společného výzkumného střediska. Nový orgán dozoru by měl mít možnost od národních orgánů vyžadovat přinejmenším stažení vozidel z oběhu a zavedení režimu kompenzací a sankcí v případě špatně fungujícího vozidla.
EP rovněž vyzval, aby se zasadil o zřízení evropského orgánu dozoru nad trhy v Evropské unii, který bude schopen zajistit vysokou úroveň kontrol a sankcí, a tím chránit bezpečnost a zdraví evropských řidičů a občanů.

/pm/

 
Publikováno: 28. 3. 2017 | Počet zobrazení: 2116 článek mě zaujal 339
Zaujal Vás tento článek?
Ano