murr Schunk

Kde se pivo vaří...

...tam hledej systém, mohla by znít parafráze tradičního popěvku hospodských štamgastů. Výrobu populárního nápoje už řídí prakticky u všech značek moderní elektronika a automatizované systémy. K dodavatelům těchto odvětvových řešení patří i automatizační divize společnosti Siemens. V případě piva je to konkrétně kontrolní systém Braumat.

 
Mezi oblasti, kde se automatizace prosazuje v čím dál větší míře, nepatří jen továrny, ale výrobní procesy obecně, a to i v tak tradičních oborech jako je např. pivovarnictví. Klasické spilky a kádě, v nichž kvasí zlatavý či tmavý mok už v podstatě patří minulosti, a to nejen ve velkých pivovarských provozech, které už připomínají spíše průmyslové továrny, ale v řadě případů i u menších soukromých pivovarů. A právě pro ně má počítačový systém zajišťující dokonalé řízení technologických procesů nemenší význam. Ovšem problémem je v tomto případě hlavně cena takovéhoto systému, která představuje investici, jež je přijatelnější pro velké firmy. Systém totiž umožňuje dokonalý monitoring (a také zpětné sledování tzv. backtracking) všech prováděných operací. To umožňuje třeba experimentování s různými recepturami, vaření speciálních piv i v malých sériích, nebo podle přesného zadání a požadavků (např. určitý stupeň alkoholu, hořkosti či nastavení jiných chuťových a dalších senzorických parametrů nápoje), a jejich detailní zaznamenání, takže není problém kdykoli na základě těchto informací vyrobit zcela identickou várku konkrétního druhu piva. A také - pokud se vyskytne nějaký problém - zjistit kde vznikl, a zajistit, aby se už neopakoval. Což je mimořádně důležité právě pro pivovary, kdy jedna často zcela zbytečná chyba může znamenat, že je zničena celá várka a může se vylít do odpadu. V principu se řešení pro potravinářské aplikace neliší příliš od systémů používaných pro řízení technologických procesů v jiných výrobních odvětvích, ale v některých aspektech musí respektovat určitá specifika daná jak charakterem výroby, tak množstvím přísných pravidel a standardů, které musí potravinářské provozy splňovat - od hygienických norem až po bezpečnostní předpisy.
 
Virtuální pivovary budoucnosti
Manažer Siemensu pro nápojářský průmysl Christian Maurer je expertem na tato branžová řešení, jejichž stěžejní součástí je digitální model, tzv. digitální dvojče (digital twin) pivovaru, jeho technologií i produktů. Přesná data umožňují replikovat či různě modifikovat jak vaření piva, tak i samotný pivovar nebo výrobní linku apod. A také provádět jejich různé modifikace, ale i plánovat a modelovat další fáze, jako např. marketing, etiketování a balení, distribuci apod. Díky tomu je možné virtuálně detailně simulovat výrobní proces i možné dopady změn na různé jeho části od úprav receptury po kapacitní vytížení linky a navazující distribuci. Systém má propojit simulaci vaření se skutečnou výrobou. 
Ale nejde jen o samotnou výrobu piva, chytrá řešení řídí i jeho další putování, distribuci a kontrolu nad jeho cestou ke konečnému spotřebiteli - prakticky až po výčepní stolici a pokladnu, kde řídicí systém navazuje na ten pokladní. A kde by takovýto systém mohl najít lepší uplatnění, než na pivní megaudálosti, jakou je tradiční mnichovský Oktoberfest?
V obřím stanu pivovaru Paulaner, resp. v jeho o pár desítek metrů vzdáleném technickém zázemí, dohlíží technik s pomocí řídicího systému na to, zda má pivo dobrou teplotu (dodává se předchlazené tak, aby si během uskladnění po celou dobu čepování až do vyprázdnění tanků udrželo teplotu jako má mít pro konzumaci). Displej zobrazuje stav čtveřice nádrží a distribuci piva z nich 240metrovým potrubím až k pípám ve stanu, z nichž každá umožňuje načepovat až 15 „tupláků“ za minutu. Tedy každé čtyři sekundy jednu obří litrovou sklenici, které servírky v typických bavorských krojích - dirndlech - vzápětí roznášejí mezi hosty. Systém hlídá zásoby, a pokud začne objem klesat pod definovanou úroveň, hlásí, že je čas objednat příjezd další cisterny s novou dodávkou piva. I tato dokonalá synchronizace procesů je jedním z triků, jak se obejít bez v pohostinstvích jinak nezbytného chladicího zařízení, jehož instalace v pivních stanech by byla technicky komplikovaná a samozřejmě by to zajištění pivního svátku také prodražovalo. A tak, přestože systém samotný není úplně levná záležitost, se provozovatelům vyplatí - na Oktoberfestu, kde se v jednom stanu vytočí desítky tisíc “tupláků” denně (v nejvytíženějších horkých dnech to může být i 50 - 70 000 l piva denně), používají řídicí systém tři z největších pivních stanů a zkušenosti s ním chodí studovat k Paulanerům i další, takže Siemens možná získá pro příští Oktoberfest i nové zákazníky.
 
Hi-tech ve službách „kolotočářů“
A ještě jedna stopa značky Siemens se vine Oktroberfestem jako příslovečná červená nit, a to tam, kdy byste hi-tech aplikace tohoto typu nečekali: u pouťových atrakcí, které jsou nedílnou součástí podzimní mnichovské pivní show. Řídicí systémy Simatic kontrolují správný chod a fungování řady z nich. Některé dokonce bývalí zaměstnanci firmy Siemens sami provozují. Jako např. inženýr Andreas Kunz, který si do důchodu pořídil strašidelný zámek. Jak říká, tradiční rekvizita zábavních parků a poutí a naprogramování všech bubáků a strašidelných postav, zvuků a dalších efektů, např. optických, je skutečnou výzvou. Dnes už v tom ovšem vydatně pomáhají i digitální technologie, a tak není výjimkou, že kromě klasických kostlivců, umrlců, upírů a dalších “lekaček”, které na vás vybafují při cestě vozíku strašidelnou budovou, se můžete setkat i s nejmodernějšími triky v podobě kouzelných zrcadel a dalších vizuálních efektů, jako vystřižených z holywoodských thrillerů či kouzelnické ságy ze světa Harryho Pottera.
Dalším příkladem je tropický ráj, projížďka vodním světem v čtyřmístných kabinkách na toboganové skluzavce, kde je řídicí systém Simatic vystaven drsnému prostředí, v němž o vlhkost rozhodně není nouze a tak musí vykazovat i patřiční stupeň odolnosti. A do třetice jej nejdeme i v zákulisí jedné z nejdramatičtějších moderních atrakcí pod názvem Cyberspace, která nabízí krkolomné zážitky v podobě hrátek s gravitací, při nichž se účastníci každou chvíli ocitnou hlavou dolů v 50metrové výšce (proto se ještě před nástupem a přikurtováním bezpečnostními rámy musí odložit do úschovny všechny předměty, které by mohly při pohybu překonávajícím zemskou tíži vypadnout z kapes či odpadnout z výstroje návštěvníků - včetně např. dámských bot). Tady už jde v trochu přeneseném smyslu doslova o život, a provoz systému musí vykazovat 100procentní, navíc ještě násobně jištěnou spolehlivost. I to je významná reference, nevím ovšem, zda zrovna tuto “case study” Siemens vykazuje ve svých nabídkových katalozích…
 
Publikováno: 29. 12. 2016 | Počet zobrazení: 1306 článek mě zaujal 213
Zaujal Vás tento článek?
Ano