Věci se ale (možná) dávají do pohybu i kolem problematiky vysokorychlostní železnice - díky Německu, které má zájem o spolupráci v této oblasti a ocenilo by lepší spojení mezí Prahou, Drážďanami a Berlínem, takže projekt VRT, jak se zdá, opět ožívá. 

Ministerstvo dopravy si hodlá pořídit vlastní vlakovou flotilu a chce ve druhé polovině roku vypsat první soutěž na dodávku 30 motorových vlakových souprav, které by půjčovalo na tratích dopravcům ve smlouvách na 15 let. Podle vyjádření Jana Paroubka z MD ČR, který má tento projekt na starosti, by tak mělo dojít k významné obměně vozidel na české železnici. Firmy, které vzejdou z těchto tendrů jako vítězové, by mohli začít jezdit v roce 2018. První tendr na nákup vlaků vypíše ministerstvo dopravy na přelomu léta a podzimu. Většinu pořizovací ceny dodávky třiceti nových motorových souprav s kapacitou 120 lidí by byla financována z evropských fondů (v novém operačním programu Doprava je na tyto účely zatím určeno asi 20 mld. Kč), 15 % by se podílel stát (tzn. ministerstvo dopravy). Následovat by měla soutěž na 30letou údržbu nových vlaků, která by tak už neměla být závislá na infrastruktuře Českých drah, přičemž i ty se mohou o kontrakt ucházet. ČD se dosud připravovaly na pořízení vlaků z evropských fondů samy a vypsaly i tři tendry za více než 10 mld. Z toho předpokládaná cena 30 motoráků je zhruba čtyři miliardy. Jde však o rámcové smlouvy, které nezavazují dopravce k odebrání přesného počtu souprav, zatímco státní projekt počítá se závazným odběrem stanoveného počtu souprav, od čehož si slibuje i možnost dosažení výhodnější ceny.

 

Dočkáme se vysokorychlostní železnice?

Také dosavadní vývoj kolem možnosti zapojit se (resp. napojit) do projektů a sítí evropských vysokorychlostních tratí, označovaných zkratkou VRT získal nový impuls. Přišel po jednání českých vládních představitelů s německými kolegy. Z Prahy do Brna či Ostravy, nebo na jih a do Vídně asi budeme nadále jezdit maximální “stošedesátkou”, kterou umožňují zmodernizované či nově vybudované koridory, ale spojení do Německa, a odtamdud dále do Evropy už by se mohlo svištět rychlostí mnohem vyšší. ČR by se tak konečně napojila na systém evropských vysokorychlostních spojů, jinak hrozí, že Evropa s námi v této oblasti už příliš nebude nepočítat - mapy provozovaných a plánovaných VRT na kontinentu v různých variantách už Česko prakticky obcházejí. I sousední Polsko již studuje rámcový plán stavby vysokorychlostní železnice, kdy by harmonogram prací umožnil spojení tamních hlavních aglomerací (Varšava, Lodž, Poznaň a Wroclaw) prostřednictvím VRT v roce 2020.

Minulý měsíc se ale i ČR a Sasko dohodly na společném vybudování zcela nové vysokorychlostní železnice z Prahy přes Ústí do Drážďan, která by mohla být hotova v roce 2030. Německá studie navrhuje postavit na trase jeden z nejdelších železničních tunelů v Evropě, který by vedl pod Krušnými horami a podle zmíněné studie je jediným řešením, jak cestu výrazněji zkrátit, vzhledem k tomu, že podmínky trasy údolím Labe znemožňují zvýšit kapacitu i rychlost. V Německu se projekt posuzuje v rámci plánu spolkových dopravních cest a jak uvedl saský ministr dopravy Martin Dulig, v létě by měly být k dispozici výsledky analýzy, na jejímž základě bude projekt předložen spolkovému sněmu a do konce roku 2016 by mělo padnout rozhodnutí, zda bude schválen. „Je to velký generační projekt, o jehož významu musíme přesvědčit politiky i veřejnost,” zdůraznil ministr Dulig.

Premiér Sobotka označil spolupráci v oblasti dopravní infrastruktury, zejména železničního spojení Prahy a Drážďan a dále do Berlína a Hamburku, umožňující napojení ČR na západoevropskou železniční síť a propojení střední Evropy se severoněmeckými přístavy, za jednu z klíčových priorit. Tím vzrostla i naděje, že tento projekt se (mj. díky vážnému zájmu německé strany, pokud jej odsouhlasí Spolkový sněm) dočká i své realizace.

ČR se v rámci EU už zavázala k vysokorychlostnímu spojení Praha-Lovosice v rámci ramena pokračujícího dále na Drážďany. Základním parametrem stavby je maximální rychlost do 350 km.h-1. Ekonomičnost projektu nicméně musí ještě posoudit studie proveditelnosti.

 

Na české i zahraniční koleje

Kromě těchto velkých plánů a vizí ovšem úspěšně pokračuje i každodenní byznys českých firem zabývajících se výrobou a dodávkami služeb pro železniční sektor. A to jak na domácí půdě, tak v zahraničí, kam loni i letos směřovaly dodávky zařízení a kolejových vozidel vyrobených v Česku. Např. společnost CZ LOKO posiluje svou síť zahraničních filiálek o Itálii a nedávno představila i novou posunovací lokomotivu Efi Shunter. Lounský Legios zase připravil nový typ cisternového vozu, Škoda Transportation uzavřela významný kontrakt na dodávku tramvají pro lotyšskou Rigu, předala do Bratislavy poslední ze série 60 moderních vozidel ForCity Plus, a uspěla ve výběrovém řízení na kompletní elektrické výzbroje pro nízkopodlažní 5článkové tramvaje pro čínské město Suzhou. Společnost Pars nova ze skupiny Škoda Transportation předala ČD do provozu prvních 20 modernizovaných osobních vozů 2. třídy pro mezistátní a vnitrostátní spoje EuroCity, InterCity a rychlíky vyšší kategorie a také jubilejní padesátou skříň pro moderní jednopodlažní jednotky RegioPanter a InterPanter, které vyrobila v rámci kooperace se Škodou Vagonka. Ta předala ČD minulý měsíc poslední jednopodlažní elektrickou jednotku InterPanter z kontraktu na 14 nejmodernějších vlaků.

Své novinky budou čeští železniční výrobci a dodavatelé prezentovat tradičně na podzimním mezinárodním veletrhu InnoTrans v Berlíně, který je ve dvouletém cyklu stěžejní událostí v oblasti dopravy, zejména té železniční, ale mnohé z nich bude mít veřejnost možnost vidět ještě dříve - právě na červnové mezinárodní přehlídce Czech Raildays Ostrava 2016, která se koná od 14. do 16. 6.