Revize pravidel pro vysílání pracovníků do jiného členského státu
Evropská komise v polovině března předložila do legislativního procesu návrh směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
Nová legislativní iniciativa Komise odráží závazek z politických směrů Komise J.-C. Junckera prosazovat zásadu, že za tutéž práci na témže místě by měli být pracovníci odměňováni stejným způsobem.
K vysílání pracovníků dochází při poskytování služeb přes hranice v rámci jednotného trhu. Vyslaný pracovník je zaměstnán v některém členském státě EU a jeho zaměstnavatel jej dočasně vyšle vykonávat práci v jiném členském státě. V letech 2010–2014 se počet takových vyslání zvýšil o téměř 45 %. V roce 2014 bylo do jiného členského státu vysláno asi 1,9 milionu evropských pracovníků. Vysílání pracovníků je časté zejména ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v odvětvích služeb, jako jsou osobní služby (vzdělávání, zdravotnictví a sociální práce) a služby pro podniky (administrativní, odborné a finanční služby).
Cíle revize
Cílem návrhu je usnadnit vysílání pracovníků v prostředí spravedlivé hospodářské soutěže a dodržování práv pracovníků, kteří jsou zaměstnáni v jednom členském státě, a jejich zaměstnavatel je dočasně vyšle pracovat do jiného členského státu. Nová iniciativa konkrétněji usiluje o zajištění spravedlivých platových podmínek pro pracovníky a rovných podmínek pro vysílající společnosti a pro místní společnosti v hostitelské zemi.
Předložená revize přináší změny ve třech hlavních oblastech: odměňování vyslaných pracovníků, včetně případů subdodávek, pravidla týkající se zaměstnanců agentur práce a dlouhodobého vysílání pracovníků.
Návrh směrnice mj. stanoví, že vyslaní pracovníci budou obecně profitovat ze stejných pravidel, kterými se řídí odměny a pracovní podmínky místních pracovníků. Přitom bude plně dodržována zásada subsidiarity, jakož i způsoby, jak tyto podmínky stanoví veřejné orgány a/nebo sociální partneři v daném členském státě. V současné době se již na vyslané pracovníky v některých oblastech, jako je bezpečnost a ochrana zdraví, vztahují stejná pravidla jako na zaměstnance hostitelského členského státu. Zaměstnavatelé však nejsou povinni platit vyslaným pracovníkům více než minimální mzdu stanovenou v hostitelské zemi. To vytváří mzdové rozdíly mezi vyslanými a místními pracovníky a potenciálně může vést k nekalé hospodářské soutěži mezi podniky. Znamená to, že vyslaní pracovníci jsou namnoze za stejnou práci odměňováni méně než ostatní pracovníci.
Od nynějška budou muset být i pro vyslané pracovníky zaručena všechna pravidla odměňování, která obecně platí pro pracovníky místní. Odměňování bude zahrnovat nejen minimální mzdu, ale také další prvky, jako jsou případné příplatky či příspěvky. Členské státy budou muset transparentním způsobem specifikovat různé složky, z nichž se skládá odměna na jejich území. Pravidla stanovená v právních předpisech nebo všeobecně použitelných kolektivních smlouvách začnou být závazná pro vyslané pracovníky ve všech hospodářských odvětvích. Návrh rovněž členským státům umožňuje stanovit, že subdodavatel musí svým pracovníkům poskytovat stejnou odměnu jako hlavní dodavatel. To však musí fungovat způsobem, který není diskriminační: pro vnitrostátní a přeshraniční subdodavatele musí platit totéž pravidlo.
Návrh rovněž zajistí používání vnitrostátních pravidel pro agenturní zaměstnávání v případě agentur zřízených v zahraničí, které vysílají pracovníky.
V neposlední řadě se budou v případech, kdy délka vyslání přesahuje 24 měsíců, muset v plné míře uplatňovat pracovněprávní podmínky hostitelských členských států, je-li to pro vysílaného pracovníka výhodné.
Závěr
Předložená reforma směrnice o vysílání pracovníků z roku 1996 doplní směrnici o prosazování předpisů v oblasti vysílání pracovníků z roku 2014, jež má být provedena ve vnitrostátních právních předpisech do června 2016. Směrnice o prosazování předpisů stanoví rovněž nové nástroje pro boj proti podvodům a zneužití a pro zlepšení administrativní spolupráce mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za vysílání pracovníků.
Předložené změny by v konečném důsledku měly zajistit lepší ochranu pracovníků, větší transparentnost a právní jistotu a umožní rovné podmínky pro domácí a vysílající podniky, přičemž současně budou plně dodržovány pravidla systémů mzdového vyjednávání jednotlivých členských států. Aktuálně se návrhem bude zabývat Rada a Evropský parlament.
/pm/