Ceratizit AMPER 2019

Čeká evropskou energetiku „válka sítí“?

Problémy otřásající společnou měnou a fiskální politikou či napjatými rozpočty nemusí být jediné, které vyvolávají napětí mezi zeměmi evropského společenství. Podobným neuralgickým bodem se v brzké době může stát i energetika.  

 

Přenosová soustava ČR je opakovaně a stupňovaně zatěžována neplánovanými evropskými toky elektřiny ve směru sever – jih. Zatímco v minulých letech šlo spíše o náhodné občasné a relativně krátkodobé stavy, loni četnost nestandardních kolizních situací prudce vzrostla. Dispečeři ČEPS stále častěji řeší krizové stavy v elektrizační soustavě, při nichž se pohybují na hranici dodržování kritéria spolehlivosti provozu.

Ekologické, ale nebezpečné větrníky
Česká energetická soustava musí kvůli masivnímu zapojení obnovitelných zdrojů energie v Německu čelit velkým výkyvům. V závislosti na tom, jak v sousední zemi fouká vítr, je síť příliš zatížena změnami výkonu. Ve větrných dnech se její tranzit zvyšuje až desetinásobně proti obchodním plánům. Nejnáročnější situaci čelila přenosová soustava ČR koncem loňského roku v období mezi 25.11. a 16.12. 2011, a to zejména kvůli neplánovaným zvýšeným tranzitním tokům elektřiny přes naše území. V nejkritičtějších situacích se přes naši soustavu valilo až 3500 MW elektrického výkonu, což je více než trojnásobek obvyklé hodnoty, která se pohybuje kolem 1000 MW. ČEPS upozorňuje, že za této situace nebylo možné kvůli přetokům německé elektřiny dodržet základní bezpečnostní kritérium „n-1“: pravidlo, podle kterého se při náhlém výpadku jednoho vedení nesmí přetížit ta další.
Ke krizovým situacím v přenosové soustavě dochází obvykle vlivem souhry několika faktorů. V tomto konkrétním případě se k původní příčině, větrným parkům na severu

Německa s výrazným nárazovým výkonem ve větrných dnech, přidaly ještě následující faktory:
- Odstavení osmi jaderných elektráren na severu a jihu Německa.
- Nárůst instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách v Německu.
- Intenzivní obchodování s elektřinou zejména na spotových trzích.
- Nedostatek vody ve vodních elektrárnách na Balkáně a v Rakousku, který zvýšil dovozy elektřiny do této oblasti.

Co vydrží přenosová soustava?
ČEPS aktivně spolupracuje a jedná o tomto stavu již delší dobu na evropské, regionální i národní úrovni. Komunikuje a prosazuje koordinaci provozu evropských elektroenergetických přenosových soustav a jejich dispečerského řízení. Společnost proto přijímá řadu opatření a zavádí nové nástroje, které by měly umožnit kritické situace identifikovat a předvídat. Připravují se mj. i investice do posílení sítě a její zásadní rozšíření. Základní část přenosové soustavy s nejvyšším napětím (400 kV) se má do roku 2023 zvětšit o pětinu.
ČEPS rovněž loni stanovil na základě analýzy technických možností naší přenosové soustavy tzv. limit bezpečného využívání sítě. Podle jeho představitelů bude letos možné k tuzemské elektrizační soustavě připojit další solární a větrné elektrárny o výkonu až 65 MW. Instalovaný výkon českých solárních elektráren je nyní zhruba 2 GW, větrných přes 200 MW.

Pohraniční pevnosti vystřídají transformátory
Problémy, které působí toky elektřiny ze severu Německa na jih, nemá ČR sama. Podobné situaci musí čelit i sousední Polsko (odkud ovšem „tranzitní“ energie z německých větrníků putuje dál opět přes tuzemskou soustavu). V závislosti na tom, jak fouká vítr, se množství energie dodávané od větrných elektráren na Baltu zvyšuje a vzniká krátkodobé zatížení sítě. Poláci jsou na tom však ještě o poznání hůře. Vzhledem k tomu, že jejich energetická infrastruktura nemá tak robustní přenosovou síť jako ČR, chtějí se proto nevítanému bránit a oznámili záměr instalovat na svých hranicích s Německem speciální transformátory, jimiž toky elektřiny z tamních větrných parků výrazně omezí. Kazimierz Kulaga z vedení provozovatele polské sítě, firmy PSE – Operator, na konci minulého roku uvedl, že výběrové řízení na instalaci transformátorů by mělo být vyhlášeno už během ledna, a transformátory mají být hotové do dvou tří let. O co méně bude ovšem zatížena polská síť, o to se zvýší nápor na českou přenosovou soustavu. Proto i čeští energetici zvažují možnost instalovat na hranicích tuzemské sítě obdobný obranný systém. Instalace dvou velkých transformátorů, umožňujících omezit náhlé toky by stála asi dvě miliardy korun. Jak ale uvedl generální ředitel provozovatele soustavy ČEPS Vladimír Tošovský instalace transformátorů je krajním řešením, firma se především snaží s německou stranou dohodnout, aby dodržovala bezpečný provoz soustav a investovat do posílení sítě.
Pokud by ovšem Češi a Poláci energii na své území nepouštěli, měli by problémy Němci, protože síť vedoucí od větrníků v baltické zóně na jih není příliš silná, a přebytečná část energie, která se nyní přelévá do sousedních zemí, by ji mohla skolit. Německo je tak nyní v paradoxní situaci: V době, kdy se demonstrativně odklonilo od jaderné energetiky a usiluje o maximální zapojení obnovitelných zdrojů, má právě s těmito zdroji největší problémy. Větrnou energii bez vstřícnosti sousedů (která má ovšem do slova a do písmene své hranice) asi nezvládne, a tamní výrobci solární techniky bankrotují anebo omezují výrobu. Na trhu je jich příliš, navíc musí čelit levné asijské konkurenci, a státní podpora, kterou se Německo snažilo přechod k „zelené“ energii podpořit, se také dramaticky snížila.
 

 

 
Publikováno: 13. 2. 2012 | Počet zobrazení: 2362 článek mě zaujal 378
Zaujal Vás tento článek?
Ano