EuroBlech Murrelektronik

Města s přídomkem “inteligentní”

Téma inteligentních měst – smart city – se stává stále aktuálnějším s ohledem na potřebu měst využívat ke svému rozvoji možnosti, které nabízejí moderní technologie. Týká se to všech základních oblastí infrastruktury smart city: energetiky a služeb, mobility a informačních a komunikačních systémů. Pro projekty inteligentních měst se navíc v řadě případů nabízejí možnosti financování ze zdrojů EU nad rámec operačních programů.  

 

Aktuální situací v této oblasti je věnována odborná konference Smart city v praxi s podtitulem „Co nabízí inteligentní město občanům a průmyslu“, která se koná 15. března 2016 od 9:00 hodin na Výstavišti Brno v pavilonu P, sál P4. Konference se koná v rámci doprovodného programu veletrhu AMPER SMART CITY pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Sdružení dopravních podniků ČR. Mnohé technologie a chytrá řešení pro města, které budou na konferenci představeny, si bude možné následně na veletrhu i naživo prohlédnout (např. na stáncích společností ABB a TECO), nebo se projet s elektromobilem Nissan či novým elektrobusem Electron firmy Ekova Electric. Program konference je rozdělen do dvou bloků. V prvním bloku „Smart city jako partnerství měst a průmyslu“ budou prezentovány zajímavé zkušenosti z oblasti inteligentních měst a možnosti financování investičních projektů, jimiž se koncept inteligentního města naplňuje, druhý blok s názvem „Nové technologie pro smart city“ je zaměřen na příklady konkrétních technologií pro infrastrukturu těchto projektů.
Jedním z přednášejících na zmíněné odborné konferenci je i Ing. Martin Machek, který působí jako manažer rozvoje ve společnosti ČEZ ESCO s odpovědností za rozvoj oblasti Smart City. V rámci Skupiny ČEZ byl projektovým manažerem strategie Smart Grids a projektu Smart Region Vrchlabí a na veletrhu Amper představí zkušenosti z pilotního projektu Smart Region Vrchlabí a ČEZ Smart City.

V loňském roce byl završen výzkumný pilotní projekt Smart Region Vrchlabí, lze už charakterizovat získané výsledky? Podařilo se naplnit záměry a cíle projektu, a budou na něj navazovat případně další podobné aktivity v budoucnu?
Cíle projektu se podařilo naplnit, což bylo i konstatováním zástupců Evropské komise v rámci mezinárodního projektu Grid4EU (http://www.grid4eu.eu), jehož jsme členy.
Mezi cíli bylo testování nových konceptů na úrovni distribučních sítí (automatizace na hladině vysokého i nízkého napětí, ostrovní provoz), na úrovni testování inteligentních měřidel a související infrastruktury i na úrovni testování provozu a dopadů elektromobility. Součástí byla také výstavba a provoz kogeneračních jednotek, které poskytují teplo pro síť centrálního zásobování teplem ve městě a v průmyslu a také dodávají el. energii do distribuční sítě.
V budoucnu chceme navázat na aktivity a pokračovat v testování distribučních konceptů (např. zvyšování kvality dodávek el. energie pomocí řízení jal. výkonu výroben) nebo rozvoji energetického managementu ve spolupráci s městem Vrchlabí.

Součástí projektu bylo i testování různých způsobů výroby energie a jejich vzájemná spolupráce. Jaká jsou hlavní úskalí připojování lokálních zdrojů do distribuční sítě, nebo je výhodnější např. ostrovní režim, tedy relativně samostatné a případně izolované enklávy s relativní energetickou soběstačností?
Cílem testování ostrovního provozu nebylo úplné fyzické oddělení od nadřazené distribuční sítě na hladině vn, jako spíše příprava na kritické stavy v distribuční síti (výpadek nadřazeného napájení, apod.). Ukazuje se, že technologie na přímý přechod do ostrovního provozu, resp. start ze tmy, jsou připravené. Nicméně celý systém, (tzn. v zásadě velmi rychlé komunikační propojení mezi distribuční soustavou, výrobními zdroji, požadavky dispečerů, udržení vyrovnané bilance mezi spotřebou a výrobou, atd.) je velmi náročný na vzájemnou koordinaci a přesné nastavení a vyladění. Cílem je vždy dodržet bezpečnost a spolehlivost dodávek zákazníkům.
Takto koncipované systémy nejsou v současné době ekonomicky návratné, mj. z důvodu nejasného nastavení legislativy, rolí a odpovědnosti subjektů a s tím souvisejícího rozdělení nákladů a výnosů.

V současné době se hodně mluví o tzv. Internetu věcí (IoT) a zařízení vzájemně komunikujících mezi sebou, což např. pro smart metering v rámci chytrých sítí už není novinka. Jak ale může ovlivnit nástup IoT další rozvoj Smart Grids?
Nástup IoT ovlivní celou řadu oblastí běžného života, energetiku nevyjímaje. Rozvoj Smart Grids, tedy inteligentních distribučních sítí bude nicméně vždy spojen se spolehlivostí, kvalitou a bezpečností dodávek el. energie. Velký důraz tedy bude kladen na zabezpečení datových protokolů i komunikačních technologií. Zcela jistě bude zachována určitá robustnost dodávek (tzn. např. spolehlivostního kritéria N-1 pro důležitá distribuční vedení). Zajímavou, a právě v rámci projektu Smart Region Vrchlabí testovanou funkcionalitou, je automatizace vymezení místa s poruchou na co nejmenší úsek, což přináší efekty v podobě růstu spolehlivosti dodávek i snížení nákladů.
IoT výrazně vnímáme v rozvoji a propojování různých oblastí života měst v rámci konceptu Smart City. Je to např. využití naměřených a agregovaných dat k optimalizaci provozu budov ve vlastnictví samospráv, jsou to služby spojené s elektromobilitou (sdílení elektromobilů, aplikace pro uživatele), zajímavé budou také monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci poruch v městské infrastruktuře včetně využití IoT a dat v rámci provozu dohledových dispečinků.

Detailní informace o projektu a jeho dosavadních výsledcích budou prezentovány na konferenci Smart city v praxi, na kterou vás redakce TechMagazínu jako mediální partner veletrhu srdečně zve.
 

 
Publikováno: 12. 5. 2016 | Počet zobrazení: 1026 článek mě zaujal 170
Zaujal Vás tento článek?
Ano