Ceratizit AMPER 2019

„Personalizované“ vozíky jsou efektivnější než anonymní technika

Optimální využití manipulační techniky závisí na řadě faktorů. Podstatnou část tvoří neustálá technická vylepšení a inovace nabízené výrobci, ale neméně významný podíl mají i lidé, kteří ji obsluhují, říká vedoucí oddělení intralogistiky firmy STILL ČR spol. s r.o. Ing. Jiří Ovesný, kterému jsme položili několik otázek.  

 

Uplatňují se v současné době v manipulační technice a logistické infrastruktuře nějaké výrazné nové trendy?

Lze říci, že všechny trendy v manipulační technice současnosti odrážejí zejména potřebu optimalizace nákladů. Právě tato stimulace tak přináší na trh vyspělé sofistikované technologie jak v samotné manipulační technice, tak v podpůrných systémem například pro řízení parku manipulační techniky.

Jaké jsou hlavní motivy pro využití nových technologií jako jsou např. lokalizační služby, bezdrátové a bezkontaktní snímání a přenosy dat apod. ve firemních flotilách?

Jednoznačně hlavním motivem je eliminovat zdroje zvyšující náklady spojené s provozováním manipulační techniky. Každý uživatel očekává maximální vytížení potenciálu techniky, kterou má k dispozici s náklady, které očekává, tzn. PHM a běžná údržba. Bohužel ve většině případů jsou vozíky stále ovládány lidmi a právě obsluha daného vozíku má významný vliv na všechny klíčové faktory generující náklady. Ať již způsobem jízdy, nebo samotným způsobem používání. Proto má dnes většina provozovatelů manipulační techniky snahu zejména odstranit anonymitu uživatelů vozíků a samozřejmě aktivně řídit disponibilní park k maximálnímu využití. Tyto požadavky tak vyžadují systémy pro identifikaci řidičů s možností sběru provozních dat.

Jaké benefity přináší taková technologie uživatelům manipulační techniky? Jinými slovy: kdy se vyplatí přejít z již zaběhnutého a třeba léta dobře fungujícího systému na novou úroveň, zahrnující různé inovativní technologické prvky?

Každá inovace aplikovaná do dlouho trvajícího systému zpravidla přináší větší, či menší zlepšení. U manipulační techniky to platí beze zbytku zejména při využití identifikačních systému, neboť nám zkušenost potvrzuje, že řidič razantním způsobem mění své chování a návyky ve vztahu k vozíku, který používá, poté co ztrácí anonymitu. Již tento fakt sám o sobě přináší markantní snížení nákladů na PHM a servis, zejména v prvním roce používání. Známe případy z praxe, kdy úspory meziročně dosáhly až 40 %. Pokud tedy uživatel dokáže mít pod naprostou kontrolou, kdo s vozíkem pracuje, pak už stačí pouze získat informace, zda je daný vozík používán skutečně efektivně. Pokud dáme uživateli nástroj pro získání těchto informací, jakým je například systém FleetManager od firmy Still, pak v poměrně krátkém čase dokážeme identifikovat potenciál pro optimalizaci daného parku manipulační techniky.

Kdy a kde má vyžití takové technologie smysl? Uplatní se modernizace využívající technologické novinky univerzálně ve fleetech všech velikostí, nebo jsou dány určité hranice? Při jaké velikosti či složení flotily je vhodné využit modernější, ale zpravidla dražší řešení?

Obecně lze říci, že využití těchto technologií má znatelné přínosy již při velikosti pěti vozíků. Samozřejmě že s rostoucím počtem vozíků roste také objem výše úspor, neboť platí, že čím větší flotila, tím náročnější způsob její kontroly a větší riziko neefektivního provozu. Stejně tak pokud budeme brát v úvahu místo použití. U větší flotily s více, od sebe vzdálenými místy využívání, jsou takovéto systémy žádoucí o to více, neboť umožňují soustředit informace pro potřeby následné analýzy v jednom místě.

Podstatným faktorem jsou i provozní náklady. Podle čeho se volí konkrétní skladba? Každé řešení má své výhody i slabiny, je např. výhodnější elektřina, plyn, nebo klasická paliva? Podle jakých kritérií se lze dopracovat k optimální variantě?

Ano, provozní náklady jsou dnes alfou a omegou všude a v manipulační technice tomu není jinak. V posledních letech prošla branže manipulační techniky po technické stránce bouřlivým vývojem zejména v kategorii elektrických čelních vozíků, které se tak v současnosti staly takřka plnohodnotnou náhradou motorových vozíků avšak při výrazně nižších provozních nákladech. Elektrický čelní vozík je dnes schopen poskytnout uživateli stejný výkon jako motorový vozík v porovnání za takřka třetinové náklady. Samozřejmě nelze pro všechny aplikace jednoznačně využít elektrické čelní vozíky. Každý provoz má svá specifika a také čelní elektrické vozíky mají své limity – jejich využití není vhodné například v provozech s extrémními nerovnostmi podlah/komunikací, kde je baterie vystavena značným otřesům a vibracím což významně ovlivňuje její životnost.
Pozvolna přicházejí do segmentu manipulační techniky také technologie hybridního pohonu, kde je lídrem trhu společnost STILL, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá. Dnes jsou již běžně dostupné například motorové vozíky s plně hybridním pohonem – technologií, která přináší další úsporu provozních nákladů a je šetrná k životnímu prostředí.
Obecně lze říci, že každý větší uživatel/provozovatel manipulační techniky má potenciál optimalizace a sní spojených úspor provozních nákladů. Je však důležité vybrat si pro řešení partnera se zkušeností v dané problematice a řešit interní logistiku pokud možno jako celek, nikoli pouze manipulační techniku samu o sobě.
 

 

 
Publikováno: 4. 1. 2012 | Počet zobrazení: 2584 článek mě zaujal 463
Zaujal Vás tento článek?
Ano