EuroBlech Murrelektronik

Od roku 2006 se počet všech vozidel na CNG zvýšil 5,6 krát

Jedním z hlavních témat tohoto čísla jsou alternativní pohony a mezi nimi začíná hrát v současné době významnou roli stlačený zemní plyn, Compressed Natural Gas neboli CNG. Na jeho nástupu do Čech mají zásluhu kromě státní podpory CNG jako ekologického paliva i plynárenské firmy sdružené v České plynárenské unii, jejíž manažerky Markéty Schauhuberové jsme se zeptali na aktuální vývoj v této oblasti.  

 

Jak vypadá současná situace v oblasti CNG u nás? Kolik vozidel využívající tento pohon je v ČR v provozu a kde všude se uplatňují?

V současné době jezdí u nás asi 3300 CNG vozidel, a statisticky vzato se počet osobních a užitkových vozidel na CNG u nás od roku 2006 zvýšil dokonce 7krát. Na CNG nejezdí jen autobusy a osobní či užitková vozidla, ale i např. traktory, komunální a svozová vozidla, v Táboře dokonce i kropicí vůz, v Liberci rolby na led nebo např. vysokozdvižné vozíky v areálu Poděbradky, které jezdí za poloviční náklady než ty naftové. Existuje dokonce i CNG tahač, který ujede 350 km, nebo třeba první CNG lokomotiva u nás, kde si strojvůdce pochvaluje nižší hlučnost v kabině. Pokud se vydáte do Karlových Varů, můžete jet CNG vláčkem po kolonádě a pokud máte raději hory, i na Černé jezero na Šumavu jezdí CNG autobus. Svoji dovolenou můžete spojit s CNG i tak, že si pořídíte nebo půjčíte CNG karavan.

A co zahraničí? Jakou oblibu mají CNG vozy v evropských zemích a z globálního pohledu? Kolik jich zhruba po světě jezdí?

V letech 1990-2000 stoupal počet CNG vozidel ročně o 20 %, posledních 5 let už v průměru o 30 % ročně. V tom nemá CNG mezi alternativními palivy žádnou konkurenci. Ve světě jezdí dnes na zemní plyn 13,5 miliónů vozidel v 77 zemích a odhaduje se, že v roce 2020 by měl podíl CNG vozidel na světě tvořit již 9 % ze všech vozidel, tedy 65 milionů CNG vozidel. To představuje nejen další každoroční nárůst kolem 18 %, ale především to znamená úsporu 7 milionů barelů ropy denně. Některé státy jsou samozřejmě výjimečné, třeba Pákistán nebo Brazílie, která má dnes 1,7 milionů CNG vozidel a samotné hlavní město Rio de Janeiro 750 000 CNG vozidel. Velký rozvoj je ale poslední dobou i v USA.

Jaký je podíl CNG na hromadné dopravě a stačí výrobci ekologických autobusů plnit požadavky trhu?

V současné době jezdí celkem na světě 13,5 milionu CNG vozidel a z toho přes 430 tisíc autobusů, to jsou asi 3 % ze všech vozidel. Ale známa jsou pouze tato čísla autobusů, v rámci hromadné dopravy jezdí i dodávky, mikrobusy a jiná vozidla, tedy to procento bude určitě vyšší. U nás jezdí už 336 autobusů, to je asi 10 % ze všech CNG vozidel. CNG autobusů je ale na celém světě už více než 10 % z autobusů na jakýkoliv pohon a za posledních 5 let se ve světě jejich počet zvýšil 5krát. Jen v Evropě jich jezdí téměř 157 000.

Postupně začíná přibývat i čerpacích stanic na CNG, jejich síť pomalu houstne. Ale možná až příliš pomalu, jak se daří naplňovat záměry v budování CNG čerpacích stanic, které byly deklarovány ve spolupráci s plynárenskými firmami?

V České republice je v současné době asi 50 CNG plnicích stanic, z čehož je 34 veřejných. Dalších 8 je momentálně ve výstavbě a budou otevřeny v nejbližších měsících. Širšímu rozvoji brání i některé přetrvávající legislativní komplikace, nicméně, na jejich odstranění se intenzivně pracuje. Velkou zásluhu na stavbě ale nemají jen plynárenské společnosti a podpora státní správy, ale i podnikatelská sféra, která pochopila, že CNG představuje dobrý a výnosný byznys a podařilo se jí vytvořit v oblasti CNG konkurenci. Čerpací stanice zemního plynu pro automobily pod názvem CNG vitall vybuduje třeba společnost Vítkovice Machinery Group. První stojany s výdejem CNG se letos objeví i u vybraných čerpacích stanic Benziny, prodej CNG plánuje ve své síti Lukoil a Čepro ve svém řetězci EuroOil. Dalším cílem je, aby se CNG vozidla stala běžnou součástí života ať již městské či veřejné nebo osobní dopravy a jednou z možností pro dosažení tohoto cíle bude i používání bioplynu, resp. biomethanu, jakožto obnovitelného zdroje energie. Tuto dodávku bioplynu do plnících stanic na CNG zahájila letos v březnu energetická společnost E.ON. Dodává do svých plnicích stanic stlačený zemní plyn s dvacetiprocentní příměsí bioplynu.

Podpoří nástup CNG výroba a nástup malých plnicích stanic, případně „domácích“ plniček? Co naše srovnání se světem?

Určitě, u nás je mezi uživateli již téměř 100 domácích plniček a jejich počet rychle stoupá. Co se týče plnicích stanic, tam opravdu ještě trochu zaostáváme. V Německu je motoristům k dispozici 900 plnicích stanic a v Rakousku je jich 221.

Velcí dodavatelé energie, jako např. ČEZ či E.ON rozšířili své aktivity i do oblasti plynárenství. Co si od toho lze slibovat? Může současná „elektrománie“, tzn.  rozvoj mohutně mediálně podporované elektromobility, ohrozit podporu CNG? 

Domnívám se, že zatím nemůže. Elektromobily mají ještě hodně nevyřešených problémů, které má CNG již dávno za sebou. Není vyřešeno rychlé dobíjení, neexistuje síť dobíjecích míst, nejsou vhodná legislativní opatření, je potřeba snížit ceny těchto vozidel, protože elektromobil dnes stojí o 10 000 až 15 000 eur více než vozidlo na benzín nebo CNG, je tedy trojnásobně dražší. Ceny elektřiny před zdaněním jsou srovnatelné s cenami benzínu nebo nafty, nikoliv poloviční jako CNG. Také je tu otázka dojezdu, protože elektromobil na jedno dobití baterie ujede jen asi 150 kilometrů, zatímco auta na CNG 900 až 1000 km. Osobně navíc nemohu auta jezdící ve městě na elektřinu vyrobenou z uhlí za městem považovat za ekologická, protože emise ze spalování uhlí stejně vznikly, pouze na jiném místě. A např. u aut jezdících na vodík vyrobený ze zemního plynu, který se mohl v CNG autě spálit přímo a bez energetických ztrát, nevidím zase výhody ekonomické. Je tedy opravdu těžké v případě alternativ spojit ekologii a ekonomii dohromady, to se ale CNG dávno povedlo.

Neubere případný konkurenční souboj těchto technologií např. prostředky na další výzkum apod. jedné či druhé straně?

To je jako kdyby CNG auta ubrala prostředky na vývoj benzinových nebo benzinová naftovým. Zkrátka vozy na alternativní paliva tu dnes jsou, je o ně zájem a počítá se s nimi. Těch 13,5 milionu vozů tu již jezdí, mají dojezd 1000 kilometrů, plynové lahve jsou umístěné pod vozem, tak aby nezabíraly žádné místo v kufru, mají stejná zrychlení jako benzinová auta, ve voze zkrátka nepoznáte, že jedete na CNG. O investicích do této technologie svědčí i světový rychlostní rekord ve voze poháněném stlačeným zemním plynem, který drží Audi A4 se svými 522 kW (700 koní), který dokázal jet rychlostí 364,6 km.h-1.
Za čtyři roky má jezdit 29 milionů aut na CNG. Pro Českou republiku, kde podle nedávno publikované zprávy Sdružení automobilového průmyslu je již více než sedm milionů všech motorových vozidel, by to mohlo znamenat během deseti let asi čtyři sta tisíc vozů na stlačený zemní plyn. I podle studie Asociace petrolejářského průmyslu vzroste loňských 10 milionů metrů krychlových spotřebovaného CNG u nás na 1,8 miliardy metrů krychlových v roce 2030. Ve srovnání s objemem prodaných ropných pohonných hmot jde sice zhruba jen o čtvrtinu, ale žádné jiné alternativní palivo podle studie nečeká takový růst.

Co lze považovat za hlavní trumfy, hlavní výhody CNG, a v čem je z pohledu běžného uživatele perspektivní?

Měla bych říct, že je to ekologie, protože spalováním zemního plynu vzniká prakticky pouze voda a oxid uhličitý. Prachové částice, polyaromatické uhlovodíky, oxidy síry a dusíku při spalování téměř nevznikají. Ale je to hlavně finanční výhodnost. Jednoduše jezdíte za polovinu, navíc neplatíte ani silniční, ani spotřební daň, cena vozu je stejná jako vozu dieselového. Uvedu jeden příklad: Městská policie Ostrava se rozhodla investovat částku 1,18 milionů korun na přestavbu celé poloviny vozového parku. Z 36 služebních vozidel Škoda Octavia a Škoda Fabia bude jezdit 18 vozů na CNG. Finanční úspora na pohonných hmotách by podle propočtů, vycházejících z počtu kilometrů najetých služebními vozidly včetně aktuální spotřeby pohonných hmot, měla pro ně za rok činit asi 700 000 korun. Pak jsou tu ale i další výhody. Patří k nim třeba vyšší oktanové číslo 130. Motor má tak jednak vyšší výkon, ale i jeho chod je ve vyšších otáčkách klidnější. CNG obecně snižuje hlučnost motoru a je vůči motorům šetrnější. A další nezanedbatelnou výhodou je, že zemní plyn nelze ukrást, domů v kanystru si ho prostě nikdo neodnese…

Ekologické výhody CNG
- ekologická pohonná hmota – splňuje nejpřísnější ekologické požadavky
- výrazné snížení škodlivých emisí ve výfukových plynech
- nulové emise pevných částic
- nulové emise aromatických uhlovodíků a aldehydů
- minimální emise oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého
- emise NOx o 60 % nižší
- nemožnost kontaminace půdy palivem
- nižší emise hluku
- emise CO2 sníženy až o 30 %

Výhody zemního plynu

- Je levný, náklady na provoz automobilu na CNG jsou nižší proti tradičním pohonným hmotám.

- Má vysoké oktanové číslo, nemá problémy se současnými i budoucími emisními limity. Do zemního plynu se nepřidávají aditiva ani karcinogenní přísady.

- Zaručená kvalita zemního plynu v celé ČR.* Technologie zemního plynu je plně vyvinutá a v dlouholeté praxi vyzkoušená.

- Ekologická zátěž je několikanásobně nižší. Produkce emisí pevných částic a oxidů síry je prakticky nulová. Spalováním zemního plynu rovněž nevznikají karcinogenní látky jako polyaromatické uhlovodíky (PAU), aldehydy a aromáty. Výrazně nižší jsou emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého.

- Náročný test německého autoklubu ADAC prokázal, že CNG automobily jsou naprosto bezpečné.

- Vozidla na CNG jsou podle nezávislých bezpečnostních analýz bezpečnější než vozidla používající benzin, naftu či LPG.

- V případě úniku se zemní plyn, který je lehčí než vzduch, např. v garážích okamžitě odvětrává. Nehromadí se pod vozidlem.

- CNG umožňuje zamezit únikům nafty ze systému - zemní plyn si nikdo domů neodnese v kanystru ani ho jednoduše nepřelije do nádrže jiného vozidla.

- Zemní plyn nekontaminuje půdu v důsledku úniku ze zásobníku - šíří se směrem vzhůru.

- CNG vozidla již dnes splňují normu Euro V i Euro VI.
 

 

 
Publikováno: 11. 12. 2011 | Počet zobrazení: 2435 článek mě zaujal 380
Zaujal Vás tento článek?
Ano