Novela energetického zákona budí rozpaky
Sněmovna schválila 10. 4. 2015 rozsáhlou a kontroverzní vládní novelu energetického zákona. Novela prošla nejtěsnější většinou: hlasovalo pro ni 86 poslanců. Stejně rozporuplně se však k novele staví i energetičtí experti, kteří mají k přijatému znění nových regulačních předpisů pro energetiku řadu výhrad – např. ERÚ upozorňuje, že energetický zákon v nové podobě zhorší postavení těch, kteří platí energie.
Zákon také zřizuje Radu ERÚ, která má úřad řídit, s čímž nesouhlasila předsedkyně úřadu Alena Vitásková, která varuje, že zřízení rady sebou nese riziko následné politizace ERÚ.
Podle ministra průmyslu Jana Mládka zvýší novela výdaje státního rozpočtu zhruba o 5 mld. korun a odběratelé kvůli novému způsobu placení poplatku za obnovitelné zdroje nezaplatí víc než dosud, někteří by prý naopak mohli ušetřit. Poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů se bude nově, místo podle spotřeby, platit podle kapacity jističe odběratelů.
ERÚ zpochybňuje novinky
S číselnými argumenty ministerstva průmyslu však nesouhlasí mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jiří Chvojka, který prohlásil, že její dopad bude mnohem větší. „Je to dopad 5 mld., ale krát 17 let, po kterou se podpora bude platit. Ve skutečnosti to je podstatně větší číslo, skoro 90 miliard korun, které zaplatíme proto, že byla v minulosti špatně nastavena podpora obnovitelných zdrojů," řekl Jiří Chvojka s tím, že nebyla vyčíslena ani řada dalších dopadů, na které upozorňoval ERÚ i Nejvyšší kontrolní úřad.
Novela podle něj navíc obsahuje řadu sporných aspektů, které mohou zhoršit postavení těch, kteří platí energie – např. kvůli změnám, které přináší v oblasti předpisů upravujících problematiku stanovení cen elektřiny. V dosavadní, v současné době platné úpravě, tvoří u elektřiny více než polovinu konečné ceny tzv. regulovaná složka, v níž jsou zahrnuty např. poplatek za přenos a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečné ceny tvoří silová elektřina, která není regulovanou složkou, a její parametry si určují sami dodavatelé.
V novelizované úpravě budou moci firmy z oblasti energetiky, které ERÚ reguluje, po úřadu při stanovování tzv. regulované ceny požadovat započtení většího objemu svých nákladů než dosud, kdy si regulované subjekty mohly dát do nákladů jen omezenou část nákladů, což se změní. „Do budoucna budou moci tyto společnosti dát mnohem větší podíl nákladů do regulovaných složek a ERÚ jim bude muset ze zákona vyjít vstříc."
Ochrana proti špatným smlouvám a podpora střešní fotovoltaiky
Novela oproti dosavadní právní úpravě umožňuje rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do 10 kW, pro jejichž instalaci už nebude potřeba licence. Velikosti fotovoltaických zdrojů se týká i další zásadní krok v novelizaci energetického zákona: Poslanci zamítli sporný návrh, který by umožnil, aby se solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší a nepovažovalo by se to přitom za nové uvedení elektrárny do provozu. ERÚ v této souvislosti varoval, že solární elektrárny by se rozdělením mohly vyhnout odvodu solární daně. Zamítnut byl rovněž návrh, podle něhož mělo dojít ke zvýhodnění solárních elektráren vybudované v roce 2010, ale uvedených do provozu v lednu a únoru 2011 - tzn. těch, které se nepodařilo uvést do provozu do konce roku a nezískaly tak nárok na stejnou podporu jako fotovoltaické systémy, na něž se vztahují pravidla stanovená původními předpisy. Stejně tak nebyl přijat návrh, aby bylo v zákoně stanoveno postavení ombudsmana Energetického regulačního úřadu.
Sněmovna však naopak podpořila návrh výboru pro sociální politiku, který má více ochránit spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku a třeba v domácnosti, a který by měl čelit kontroverzním praktikám některých prodejců energií. U těchto smluv na dodávku elektřiny, plynu a tepla, sdružených smluv o dodávce elektřiny či plynu, by běžela 14denní lhůta umožňující odstoupení od smlouvy ode dne jejího uzavření. Pokud spotřebitel změní odběratele do 15. dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, by pak mohl uvedený druh smlouvy vypovědět bez sankce. Výpovědní lhůta by byla 15denní a začala by běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Některé problémy zůstávají
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů poukázal na to, že Sněmovnou schválený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích obsahuje několik chyb, z nichž za nejpodstatnější považuje faktické ignorování větrných elektráren, pro něž stát nenabízí adekvátní podporu, ačkoli elektřina z větru je považována za nejlevnější z obnovitelných zdrojů, zatímco na podporu neekologického a neobnovitelného fosilního zdroje, jakým je uhlí, je schopen dávat miliardy. Administrativní úleva pro malé tzv. mikrozdroje je dobrý krok, ale jen jedna z podmínek pomoci domácnostem k instalaci vlastních solárních panelů na střeše. Na druhou stranu však tuto stimulaci pro využívání ekologických obnovitelných zdrojů, podle šéfa Komory obnovitelných zdrojů, naopak podvazují jiné kontroverzní kroky, jako je např. odstranění podpory panelů z nedávno zveřejněného programu Nová zelené úsporám.
Poslanci také přijali řešení problémů s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Týká se to statisíců parcel, což by podle ERÚ mohlo kvůli souvisejícím nákladům zdražit plyn až o pětinu, takže Hospodářský výbor Sněmovny navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Jak už dříve uvedl ministr Jan Mládek, definitivně by měla tento problém vyřešit až novela katastrálního zákona.
614
