Chceme dát dětem do života kvalifikaci, kterou mohou uplatnit
Za Svaz průmyslu a dopravy, z jehož iniciativy projekt Roku průmyslu a vzdělávání vzešel, a který je dalším z jeho klíčových účastníků, jsme se na dané téma zeptali jeho viceprezidenta Radka Špicara.
Podle zjištění SP ČR až čtyři pětiny firem v krajích postrádají lidi v technických profesích. Jde podle vás o obecný nedostatek technických pracovníků, nebo lidí pro určitou danou profesi v konkrétních případech v rámci firmy?
Je potřeba si uvědomit, že Česká republika je v Evropské unii země s nejvyšším podílem průmyslu. Společně s dopravou tvoří téměř 38 % českého HDP a zaměstnává kolem 30 % práceschopného obyvatelstva. Proto je poptávka po lidech z technických oborů, až už jde o učně bez maturity, s maturitou či absolventy technických vysokých škol, větší než jinde.
Problém je v tom, že vzdělávací systém se za poslední čtvrt století vydal jiným směrem, než potřebuje trh práce a než jsou požadavky zaměstnavatelů. Navíc do důchodu odcházejí technicky vzdělaní lidé z minulého režimu a průmysl se postupně zotavuje z ekonomické recese, což znamená, že poptávka po lidech začíná opět výrazně růst. Firmy sice hledají pracovníky i ve světě, ale naše dosavadní migrační politika je diplomaticky řečeno, mizerná. Dostat do firmy zahraničního technika trvá dlouhé měsíce, zatímco v jiných evropských zemích jen týdny.
Takže problém je plošný, chronický a mnohým firmám komplikuje život a omezuje jejich potenciální zakázky. I proto jsme se rozhodli, že tento rok vyhlásíme Rokem průmyslu a technického vzdělávání, kdy chceme důrazněji poukázat na tento problém firem a vlastně i občanů.
Co si od kampaně slibuje Svaz průmyslu a dopravy, a jak se na ni bude podílet?
Stručně řečeno, záměrem je zvýšit zájem veřejnosti o průmysl jako moderní součást ekonomiky 21. století a o technické obory. Chceme dále prosazovat systémové změny v oblasti vzdělávání a zvýšit zájem škol i firem o spolupráci. Celý projekt jsme odstartovali 15. ledna v Národním technickém muzeu v Praze za účasti předsedy vlády Bohuslava Sobotky, ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, ministra školství Marcela Chládka a dalších. Slavnostního zahájení se zúčastnil i Pavel Kysilka, šéf České spořitelny, která je generálním partnerem Roku, či Bohdan Wojnar, člen představenstva Škoda Auto a další osobnosti. V politice a napříč byznysem má tedy kampaň výraznou podporu. Naší druhou cílovou skupinou jsou však zejména rodiče a děti. Chystáme proto otevření webové stránky, která by měla shrnout co možná nejvíce informací o průmyslu a technickém vzdělávání. Podporujeme řadu soutěží, například s Technologickou agenturou, soutěží Manažer roku a dalšími institucemi.
SP ČR navázal v tomto ohledu i spolupráci s ministerstvem školství, čeho se bude týkat? Podílí se Svaz např. na přípravě nového vzdělávacího systému, o kterém se už nějakou dobu hovoří?
Spolupracujeme velmi intenzivně. Zaměřujeme se na systémové změny ve vzdělávání na všech stupních. Co firmy a nás zajímá, je téma financování a efektivita využívání veřejných prostředků. Konkrétně jde například o navázání počtu otevíraných tříd oborů technického vzdělávání na očekávané uplatnění na trhu práce. Chceme odbourat honbu za každým žákem jen proto, že jsou školy placeny „na hlavu“.
Druhým systémovým tématem je kvalita a relevanci vzdělávání na všech stupních. Chceme, aby se nastavily podmínky, za kterých mohou žáci a studenti pokračovat na dalším stupni. Požadujeme také, aby se podpořilo zlepšování učitelů a jejich spolupráci s praxí. Podporujeme třeba návrat důrazu na exaktní předměty jako je matematika, fyzika, přírodopis a jiné, a u středních škol také užší spolupráci zaměstnavatelů na tom, co a jak se žáci učí.
A v neposlední řadě tlačíme na spolupráci všech aktérů ve vzdělávání. Je nutné, aby se mohli odborníci z firem zapojovat do výuky na středních, ale i vysokých školách. Hodně očekáváme od závěrů a doporučení systémového projektu POSPOLU, který by měly být zveřejněny v průběhu května. Věříme, že jeho výsledky přesvědčí vládu o nutnosti znovuzavedení systému duálního vzdělávání u nás.
Dosavadní projekty na zlepšení technického vzdělávání byly chápány spíše jako záležitost technických vysokých škol, ale současná kampaň míří ještě dále, zahrnuje i nejmladší věkové skupiny, jsou pro budoucnost opravdu tak důležité? Jde o horizont mnoha let, ale průmysl by potřeboval řešit nedostatek techniků, který je akutní právě teď...
Máte pravdu, že to je běh na dlouhou trať. Ale nezačíná se od nuly. Firmy byly za poslední období nuceny nastavit si sami spolupráci s vysokými školami, posun je na úrovni středního vzdělávání. Kde se postupně začíná, je spolupráce se základními školami. Zajímavým počinem je projekt Technických školek.
Rád bych zdůraznil, že akcent na podporu technického vzdělávání neznamená naši snahu nahnat děti na „učňáky“, ale dát jim do začátku jejich života takovou kvalifikaci, kterou můžou na pracovním trhu uplatnit. To, že budou nuceni tuto první kvalifikaci poté i několikrát změnit nezpochybňujeme – ostatně proto budujeme systém dalšího vzdělávání Národní soustavu kvalifikací. Je to nástroj rekvalifikace části populace na obory, po nichž je akutní poptávka.
Nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků podle všeho není jen problém ČR, zjišťovali jste, jak vypadá situace v jiných zemích? Řešíte možnosti jak jej zvládnout také např. s našimi sousedy, nebo v unijním rámci?
Průmyslově vyspělé evropské státy opravdu řeší úplně stejný problém jako my. Například jen v Německu podle tamních médií chybí v letošním roce 25 tisíc učňů v technických oborech. Evropa si tento problém uvědomuje a snaží se ho řešit. Jednou z iniciativ, která by mohla pomoci, je její ambice reindustrializovat Evropu a podpořit klíčové průmyslová odvětví. Konkrétní evropské projekty v téhle oblasti skrze naše zástupce v Bruselu pečlivě sledujeme, a to samé co se snažíme prosadit u nás doma, prosazujeme skrze Business Europe i na úrovni Evropské unie.
Radek Špicar, M. Phil.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a ředitel Aspen Institute Prague. Bývalý náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku a později člen managementu ŠkodaAuto. Přednáší na Institutu ekonomických studií FSV UK a Diplomatické akademii MZV a je rovněž předsedou správní rady Vysoké školy umělecko-průmyslové a členem Corporate Council nadace Forum 2000.