Ceratizit AMPER 2019

Průmysl bude vždy páteří naší ekonomiky A přes občasné problémy se mu daří

V polovině ledna byl oficiálně zahájen ambiciózní projekt na podporu rozvoje technických oborů v ČR: Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015. Hlavním záměrem akce, nad níž převzala záštitu česká vláda a na které spolupracují Svaz průmyslu a dopravy ČR, ministerstva průmyslu a obchodu, školství a ministerstvo práce, je zvýšit zájem veřejnosti o průmysl a o technické obory, prosadit koncepční a systémové změny v oblasti vzdělávání a také podpořit úsilí škol i firem o spolupráci. Jak vidí situaci v české industriální sféře Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek?

 

Má český průmysl stále dobrý zvuk, nebo už je to jen odlesk dávné tradice? Které průmyslové segmenty lze považovat za nejperspektivnější v současné době a do budoucna – jinými slovy, na co by se vyplatilo soustředit síly v získávání nových příležitostí a rozvoji těchto odvětví?
Průmysl vždy byl, je a bude páteří české ekonomiky, je rozhodujícím odvětvím pro vývoj naší ekonomiky. Na tvorbě její hrubé přidané hodnoty se v současné době podílí prakticky jednou třetinou. Překonali jsme recesi a od druhé poloviny roku 2013 obnovil český průmysl růst své produkce a  v růstové tendenci pokračoval i vloni. Proto očekáváme, že podle našich odhadů v minulém roce jeho produkce vzrostla přibližně zhruba o 5 %. O růst se zasloužilo zpočátku oživení zahraniční poptávky hlavně po dopravních prostředcích. To se postupně přeneslo i na většinu ostatních zpracovatelských oborů. Ve druhé polovině roku se pak přidala i domácí poptávka.
Dosažené výsledky jasně ukazují na dobrou kondici zpracovatelského průmyslu. Dominovala samozřejmě výroba motorových vozidel, která se na celkových tržbách průmyslu podílí více než čtvrtinou. Dobrých výsledků dosáhla ale i další odvětví zpracovatelského průmyslu, především chemický průmysl, výroba počítačů a zpracování ropy. Příznivý vývoj průmyslové produkce se odráží na růstu zaměstnanosti a produktivity práce. Pokračování těchto pozitivních tendencí očekáváme přes všechny vnější problémy i letos. Růst průmyslové výroby by se tak mohl udržet na úrovni předchozího roku, takže o „odlesku“ slávy let minulých není podle mého férové hovořit. Českému průmyslu se zkrátka daří.
Jistě, lze nalézt segmenty zpracovatelského průmyslu, které prošly více či méně hlubokou krizí. Jde o odvětví, která, ačkoli měla v naší zemi dlouholetou tradici, nebyla v porovnání s asijskými producenty a jejich levnou pracovní silou konkurenceschopná. Jde například o textilní obory, těžké roky má za sebou dřevozpracovatelský průmysl. Ale například tento týden jsem navštívil několik českých firem, vyrábějících letadla a komponenty pro letecký průmysl, setkal jsem se i s představiteli Asociace leteckých výrobců, a jsem si jist, že český letecký hi-tech průmysl v brzké době bude opět na výsluní.    
V rámci EU patříme jednoznačně mezi země s největším podílem průmysl na tvorbě HDP, zároveň se nám daří v oblasti exportu více než osmdesát procent produkce uplatňovat na náročných unijních trzích.
Mezi klíčová odvětví patří vedle výroby automobilů a dopravního strojírenství též kovovýroba, obory energetického strojírenství a výroba průmyslových chladících aklimatizačních zařízení. Všechny strojírenské obory v současnosti procházejí dynamickým rozvojem, který se vyznačuje intenzivním využíváním výzkumu, vývoje a inovací. Prostřednictvím tohoto procesu dochází k nenásilnému a zákonitému prolínání oborů, kdy v klasické strojírenské výrobě jsou využívány nejnovější poznatky z oblasti elektroniky, mikroelektroniky, nanotechnologií, mechatroniky, pokročilých výrobních technologií a pokročilých materiálů. Ministerstvo průmyslu a obchodu tento proces podporuje svými programy na podporu výzkumu a vývoje. Jedině touto cestou lze dosahovat konkurenceschopnosti českých strojírenských výrobků, protože naše ekonomika je jednoznačně proexportně zaměřená.   

Firmy si často stěžují na nedostatek kvalifikovaných technických odborníků. Jak vnímá MPO situaci v českém průmyslu, pokud jde o jeho konkurenceschopnost z tohoto pohledu. Nehrozí ČR, že zaostane za světem a bude odkázána na roli montovny pro vyspělejší země?
Na nedostatek kvalifikovaných techniků a řemeslníků si stěžují zástupci oborových organizací i jednotlivých firem především ve strojírenství. Vyřešit tuto situace, kterou jsme bohužel zdědili po předešlých vládách, ale není možné mávnutím kouzelného kantorského ukazovátka. Proto od začátku našeho vládního angažmá spolupracujeme s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a velmi úzce též se zástupci zaměstnavatelů a odborů a společně se snažíme tomuto černému scénáři předejít, dokud je ještě čas. Proto jsme také podpořili naše partnery ze Svazu průmyslu a dopravy při vyhlášení roku 2015 „Rokem průmyslu a technického vzdělávání“.
Připravujeme novou, reprezentativnější podobu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu. Budeme podporovat soutěže a přehlídky odborných dovedností žáků a studentů technických oborů, ať se jedná o České ručičky, Zlatou jehlu, Olympijské hry řemesel a další projekty, které považuji za vynikající nástroj pro popularizaci technických oborů. Před několika dny jsem u nás na ministerstvu přivítal vítěze Soutěže mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů a chtěl bych z této soutěže vytvořit do budoucna tradici.
Rád bych proto v tomto roce technického vzdělávání slyšel co nejvíce pozitivních zpráv o spolupráci škol a firem, o vzniku nových sektorových dohod. Doufám, že své uplatnění v renesanci technických oborů budou hrát třeba i moderní stavebnice, používané ve výuce ve školách a školkách, že se ještě více rozvine metodická podpora pedagogům a obecně podpora smysluplného využití volnočasových aktivit jako jsou technické kroužky.  V práci s dětmi vidím velký potenciál pro získávání kvalitních žáků pro technické obory.

Podle všeho nejde však jen o čistě český problém, s podobnou situací se potýkají i jiné evropské země, zabývali jste se někdy se svými zahraničními kolegy tímto tématem, případně možnostmi zda a jak ho řešit na nadnárodní úrovni?
Odborníci z Ministerstva průmyslu a obchodu několikrát v této věci navštívili Spolkovou republiku Německo, setkali se s kolegy ze Slovenska a předpokládáme, že v rámci českého předsednictví Visegrádské skupiny se i s ohledem na právě zahájený projekt „Roku průmyslu a technického vzdělávání“ budou zkušenosti a problémy technického vzdělávání a lidských zdrojů probírat na mnoha úrovních. Důležité ale je, abychom poznatky dokázali velmi rychle převést do praxe, do předškolních a školních zařízení i do podniků, které by měly participovat na rozvoji duálního školství u nás.
Stěžejní roli bude mít nastavení systému vzdělávání, který by zohledňoval technické obory, což je sice primárně práce jiného resortu, ministerstva školství, nicméně praktické aspekty související s průmyslovou stránkou věci a možnostmi uplatnění absolventů jsou trochu i záležitostí MPO. Spolupracuje ministerstvo v tomto ohledu s Vašimi kolegy z ministerstva školství, případně dalšími subjekty (technickými univerzitami apod.)?
Samozřejmě, s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy spolupracujeme intenzivně na bázi odborných pracovních skupin. Snažíme se tvořit most mezi školstvím a zaměstnavateli, Podporujeme například ty české podniky, které se aktivně snaží o výchovu svých vlastních technických kádrů tím, že provozují vlastní školy a učiliště. Spolupracujeme i s některými vysokými školami technického zaměření, například s Vysokým učením technickým v Brně.

Ing. Jan Mládek CSc.
Ministr průmyslu a obchodu ČR je zkušeným vládním činitelem, ve vládních a ministerských funkcích působil již v uplynulých letech (1. náměstek ministra financí, ekonomický poradce předsedy vlády, či ministr zemědělství, a zároveň předseda presidia Pozemkového fondu ČR). Kromě toho si do svého profesního CV může připsat i další významné funkce - např. viceguvernér Mezinárodního měnového fondu pro ČR (1999 -2001), nebo ředitel Českého Institutu Aplikované Ekonomie.

 

 
Publikováno: 3. 3. 2015 | Počet zobrazení: 1440 článek mě zaujal 227
Zaujal Vás tento článek?
Ano