ITS Schunk

Evropská komise podpořila zavedení inteligentních silničních dopravních systémů

Evropská komise vypracovala a koncem října předložila k legislativní diskusi analýzu provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy. Cílem analýzy je dosažení shody na dalším uplatňování směrnice, a rovněž jejím rozvoje.

 

Předložený legislativní postup je přirozený v poměrech kritizovaného Bruselu, nikoliv však v Praze. V českých legislativních poměrech je postup Komise v zásadě novum, jelikož tuzemský zákonodárce ani exekutiva neposkytuje odborné veřejnosti průběžné rozbory dopadů právních předpisů ve snaze získat jejich názory před případnou změnou právní úpravy. Naopak – veřejnost staví rovnou před hotovou věc – předložením návrhů jejich změn či úplného přepracování přímo do Parlamentu ČR.
Směrnice o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy („směrnice o ITS“ či „směrnice 2010/40/EU“) vstoupila v platnost v srpnu 2010 poté, co prošla svižným legislativním procesem, který potvrdil ochotu normotvůrců dosáhnout v této nové oblasti rychlého pokroku. Do českého právního řádu byla transponována zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Cílem směrnice o ITS je zrychlení koordinovaného zavádění a využití inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě (a rozhraní s jinými druhy dopravy) v celé Evropě, přičemž za tímto účelem stanoví šest prioritních akcí (s termíny pro provedení):
a) poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii (4. čtvrtletí 2014);
b) poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé Unii (4. čtvrtletí 2013);
c) údaje a postupy pro, je-li to možné, poskytování bezplatných minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům (4. čtvrtletí 2012);
d) harmonizované poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii (4. čtvrtletí 2012);
e) poskytování informačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla (4. čtvrtletí 2012);
f) poskytování rezervačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla (4. čtvrtletí 2013).
Směrnice dále vyjmenovává prioritní oblasti, které Komise označuje za prioritní, a to: optimální využití dat o silniční síti, dopravním provozu a cestování (oblast I), návaznost služeb ITS v oblasti řízení provozu a nákladní dopravy (oblast II), aplikace ITS pro bezpečnost a ochranu před vnějšími hrozbami (oblast III) a propojení vozidla s dopravní infrastrukturou (oblast IV). Tyto oblasti odpovídají rovněž prvním čtyřem prioritním oblastem akčního plánu zavádění ITS.

Přijatá opatření k prioritním akcím
Komise splnila svůj úkol, pro nějž měla stanovenu lhůtu 27. února 2013, když dne 26. listopadu 2012 přijala první soubor specifikací pro prioritní akci d), a to nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 305/2013 o harmonizovaném poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii. Nařízení stanoví specifikace pro modernizaci infrastruktury center tísňového volání (PSAP) potřebné pro řádný příjem a vyřizování tísňových volání eCall, aby byla zajištěna kompatibilita, interoperabilita a návaznost služby eCall v celé Unii. Legislativní proces týkající se návrhu o schvalování typu pro palubní systém eCall ještě stále probíhá.
Pokud jde o prioritní akci c), dne 15. května 2013 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 o údajích a postupech pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně. Nařízení stanoví specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti, pokud jde o zavádění a provozní využití příslušných údajů a postupů pro definovaný soubor nehod v silniční dopravě. Ve stanoveném čase však nebylo možné specifikovat podrobné požadavky na kvalitu. Komise proto ustavila pracovní skupinu, která se má věnovat kritériím kvality a metodám sledování a hodnocení.
Pokud jde o prioritní akci e), Komise přijala dne 15. května 2013 nařízení (EU) č. 885/2013 o poskytování informačních služeb týkajících se bezpečných a chráněných parkovacích míst pro nákladní a užitková vozidla. Nařízení stanoví specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti za účelem zavádění a provozního využití informačních služeb. Všechny tři opatření (nařízení) byly připraveny v těsné spolupráci s členskými státy na zvláštních setkáních odborníků, na něž byl též pozván Evropský parlament a evropský inspektor ochrany údajů.

Práce na zbývajících prioritních akcích
V rámci přípravy práce na prioritní akci a) týkající se multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii bylo již zahájeno několik iniciativ, s cílem je přijmout nejpozději v roce 2015. Komise souběžně zahájila diskusi o možné iniciativě přístupu k multimodálním údajům v dopravě, což by mohlo vést k následnému předložení návrhu právního předpisu v příštím roce. Pokud jde o prioritní akci b), která se týká informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé Unii, Komise již uspořádala několik pracovních seminářů a setkání odborníků s cílem přijmout je do konce roku 2014. Pokud jde o specifikace pro prioritní akci f), která se týká poskytování rezervačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla, provedla Komise konzultace, z nichž vyplynulo, že existuje málo parkovišť, která by mohla v roce 2014 nabídnout rezervační služby (pouze 2 % parkovacích míst), a tedy v současné době nejsou specifikace a normy pro rezervace na parkovištích potřeba. Komise však bude sledovat další vývoj a v případě potřeby tuto otázku otevře znovu, a to v širším kontextu nadcházející iniciativy e-Freight.

Normy
Od přijetí směrnice o ITS probíhá nebo bylo dokončeno několik normalizačních činností. Byly zatím přijaty normy pro eCall a očekává se, že v rámci Evropského výboru pro normalizaci se technická specifikace CEN/TS 16454 týkající se zkoušení shody „end-to-end“ komunikace eCall stane do konce roku 2014 řádnou normou CEN. Dále by měl být dokončen přezkum těchto norem, aby do nich byly zapracovány výstupy pilotních projektů HeERO, a to nejpravděpodobněji také do konce roku 2014.
Provádění normalizačního pověření M/453 týkajícího se spolupracujících systémů již značně pokročilo. Jak Evropský výbor pro normalizaci (TC 278 WG16) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (TC ITS), tak i další normalizační organizace poskytly normy s významem pro spolupracující ITS a spadající do oblasti působnosti pověření M/453.
Byly zjištěny také další potřeby normalizace v oblasti působnosti směrnice o ITS. Patří mezi ně zavedení služby eCall do vozidel jiných kategorií než M1 a N1, pokyny k ověřování systémů eCall (pro následný trh), dokončení úkolů vyplývajících z pověření M/453, architektura otevřené palubní platformy, integrace přesných (veřejných) údajů o silnicích do digitálních map, bezpečná integrace a provoz přenosných zařízení a městské ITS. Všechny tyto prvky byly přidány do průběžného plánu Komise pro normalizaci IKT z roku 2013, aby mohla být případně v budoucnu vydána normalizační pověření.

Účinnost a přiměřenost směrnice 2010/40/EU
Kontext, ve kterém byly specifikace přijaty, se výrazně liší a závisí zejména na míře pokročilosti unijních a vnitrostátních činností. Konkrétně – pokud jde o službu eCall, byly zásady iniciativy definovány již ve sdělení Komise nazvaném „Systém eCall: čas jej zavést“, a bylo také vydáno doporučení členským státům zacílené na provozovatele mobilních sítí. Také byly zahájeny pilotní projekty před zavedením, založené na již vydaných normách. Směrnice o ITS tedy posloužila zejména k doplnění stávajících iniciativ, neboť zaplnila prázdný prostor, pokud jde o centra tísňového volání.
V případě minimálních informací o bezpečnosti silničního provozu a informačních služeb pro parkování nákladních vozidel byla situace velmi odlišná. Neexistovaly speciální normy, ze kterých by mohly specifikace vycházet, třebaže v některých aspektech posloužily jako referenční materiály normy DATEX II, TPEG a RDS TMC [TPEG je specifikace Skupiny odborníků na dopravní protokol, které poskytují metodu pro přenos multimodálních údajů v dopravním provozu a dopravě; RDS: rádiový datový systém (Radio Data System); TMC je kanál dopravních zpráv (Traffic Message Channel)]. V členských státech nadto již byly v provozu různé služby. Avšak, vzhledem k poměrně úzkému rozsahu těchto dvou akcí však bylo možné přijmout specifikace v relativně krátkém čase.
U dvou zbývajících prioritních akcí, tedy u poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii (akce a)) a poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé Unii (akce b)) se ukazuje, že dosažení tohoto cíle bude náročnější. Je tomu tak zejména proto, že mají širší rozsah a zahrnují větší počet zúčastněných subjektů. Totéž platí pro další akce, u nichž může nastat potřeba komplexnějšího přístupu, nejen pouhého přijetí specifikací.

Závěr
Komise se domnívá, že přes uvedené relativní omezení dopadů směrnice a její aplikaci v praxi byla směrnice o ITS účinným nástrojem pro rychlé přijetí společných specifikací u prvních tří prioritních akcí. Práce na zbývajících dvou prioritních akcích (poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé Unii a poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii) bude dokončena před koncem pracovního programu v roce 2015. Pokud jde o rezervační služby pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla, není dle Komise v blízké budoucnosti třeba žádná další akce.
Pokud jde o další budoucnost, Komise uvádí, že s ohledem na nové dlouhodobé trendy (např. crowdsourcing v oblasti dopravních údajů, částečně automatické řízení, zavádění spolupracujících systémů), a na možnou potřebu stanovit vedle šesti nyní definovaných prioritních akcí a čtyř prioritních oblastí nové priority nad jejich rámec se jeví jako nezbytné v první fázi upřednostnit zbývající akce ve stávající oblasti působnosti směrnice o ITS a akčního plánu zavádění ITS. V další fázi pak bude přemýšlet o případném přezkumu směrnice o ITS a podpůrného akčního plánu zavádění ITS a začít jej připravovat.
Z pohledu českého právního prostředí je celý proces poučný, jelikož nejen opětovně stvrzuje jiné – a jistě inspirativní – legislativní postupy, ale rovněž naznačuje, že „Brusel“ se sice může jevit jako pomalý a těžkopádný. Jeho postup je však vytrvalý systematický – již přes padesát let…  /pm/
 

 
Publikováno: 6. 2. 2015 | Počet zobrazení: 1649 článek mě zaujal 320
Zaujal Vás tento článek?
Ano