Budoucnost ražená laserem

Klíčem k tomu byla investice do nákupu výkonnějších zařízení, laserové techniky pro zpracování kovů a rozšíření výrobních prostor, s nimiž jim jako finanční partner pomáhala společnost GE Money Bank (GEMB) s bankéřkou Milenou Panýrkovou, která má spolupráci s oseckou firmou na starosti.

Co je předmětem nové investice?
J. Benedikt: Nová technologie slouží hlavně k rozvoji výroby i k dosahování vyšších výkonů, protože původní stará technologie už toho nebyla schopna. Snažíme se mít vybavení na odpovídající úrovni, což znamená i pořizování nových strojů. Minulý rok jsme koupili další laser, aby doplnil a posílil ten stávající, který máme od roku 2008. Běžel 24 h denně o sobotách i nedělích a situace už byla neúnosná, nestačili jsme reagovat na požadavky zákazníků. Proto jsme se rozhodli pořídit další laser splňující naše požadavky. Koupili jsme jej přímo z Německa a v této souvislosti musím velmi kladně hodnotit našeho finančního partnera GEMB, neboť úvěr na pořízení nového laseru jsme měli vyřízený do týdne od naší návštěvy německého partnera. Laser splňuje veškeré naše požadavky a pálí plechy do 20 mm, nerez a hliník do 12 mm, také má zařízení na pálení profilů „Rotolas“, což jsou přednosti, kterými nedisponují všechny firmy, takže jsme se mezi zákazníky dobře zapsali. Výroba se v roce 2014 rozběhla takovým způsobem, že jsem za celou dobu 20 let nezažil takový vzestup. Z důvodu navyšování zakázek jsme se rozhodli v srpnu roku 2014 pořídit, opět za pomocí GEMB, třetí laser a také v roce 2014 přibrat o 10 zaměstnanců více.
Na druhou stranu musím podotknout, že je trochu problém s nedostatkem šikovných řemeslníků, protože učňovská střediska byla často zrušena a výchova mladých je tak omezena. Naštěstí disponujeme tou výhodou, že náš vedoucí výroby má základní školskou aprobaci a můžeme si tak brát učně ze zdejšího rokycanského učiliště, kde se učí obráběči kovů, svářeči a zámečníci. Spolupracujeme s nimi od třetího ročníku, minulý rok jsme měli tři a z toho dva u nás po vyučení zůstali. Je to výhoda, protože kluci už znají prostředí včetně strojů, na kterých budou pracovat. Tím pádem máme i mladý kolektiv, věkový průměr je mezi 30 a 40 lety. Protože kvalitní firmu tvoří dobře sehraný tým, chtěl bych tímto také poděkovat všem našim zaměstnancům za jejich píli a aktivitu.

Firmy si ale právě z důvodu nedostatku kvalitních lidí někdy zaměstnance přetahují. Zvláště na průmyslovém Plzeňsku, kde je vysoká potřeba technicky zaměřených pracovníků, asi nebude situace jednoduchá…
J. Benedikt: Samozřejmě máme obavy, že někdo, koho si „vypipláme" a kdo se u nás vyučí i získá praxi, nám pak odejde, ale snažíme se vytvořit takové podmínky - jak prostředím, tak finančně - aby u nás zůstali. I když samozřejmě zahraničním firmám konkurovat v tomto ohledu nemůžeme, tam mají úplně jinou politiku, založenou hlavně na vysokém odměňování.
J. Píšová: U nás jsou zaměstnáni místní lidé, ale i lidé z blízkého okolí, kteří oceňují to, že nemusí za prací daleko cestovat.

První laser, jak jste zmiňoval, jste pořizovali v roce 2008, což je ale doba, kterou má většina firem spojenou s počátkem poslední hospodářské krize, která znamenala nástup několika skutečně krušných let… 
J. Benedikt: V té době jsme pořizovali první lasery, i když už jsme věděli, že bude zle. Díky spolupráci se zahraničím jsme měli indicie, že něco přichází. Ale právě nákup nové technologie, která v té době stála dost peněz, nás v podstatě zachránilo, protože jsme mohli konkurovat dalším firmám a udrželi jsme se tak na trhu.

V době, kdy firmy investice už spíše tlumily, to bylo docela zásadní rozhodnutí...
J. Benedikt: Ano, v té době jsme koupili laser za několik  milionů korun. Ale byla to nutnost. Kdybychom to řešili pomocí kooperací, byly by vstupy daleko dražší a naše produkce by byla tím pádem neprodejná.

Banky v těžkých časech bývají opatrnější, jak vám v té době pomohly?
J. Benedikt: Pokud jde o spolupráci s GE Money Bank, musím říci, že nám v letech 2012-13 opravdu velice pomohli s nákupem dalšího laseru, dnes už vlastně máme celkem třetí investiční úvěr a jsme rádi za spolupráci na takovéto úrovni. Samozřejmě se snažíme, abychom i my veškeré závazky řádně plnili v termínu, což se nám právě i díky novým investicím daří. 

Když jste si vybírali banku a možnosti financování, proč jste si zvolili právě GEMB?
J. Píšová: Měli jsme osobní zkušenost. V počátcích jsme prošli čtyřmi nebo pěti bankami, ale ty nám nevycházely tak vstříc. V jedné z dosavadních bank, která financovala nákup prvního laseru, jsme spolupracovali s paní Panýrkovou, která poté přešla do GE Money Bank. Tato banka nám nabídla opravdu zajímavé podmínky pro naše další nové projekty a pokud vám stávající partner podobným způsobem pomáhá a vychází vstříc, není důvod hledat někoho jiného. Důležité jsou i osobní vztahy, není nad dobrou zkušenost s člověkem, na kterého je spolehnutí. 

Hrálo kromě finančních podmínek roli třeba i to, že se banka vyzná v oboru lehkého průmyslu? Že je hodně orientována i na průmyslový segment a má zkušenosti a přehled o dění v branži?
J. Benedikt: Určitě. Když jsme jednali o podmínkách, už při prvním a druhém úvěru bylo jednání na takové úrovni, že splňovali všechny naše požadavky. Vyšli nám vstříc a poskytli lepší podmínky, než v předchozí bance. A hlavně se osvědčili, pokud jde o nezbytné papírování, které je běžným problémem u jiných bank. Když se žádá o úvěr, jsou potřeba různé odborné odhady, posudky, audity, trvá to týdny a měsíce, stojí to všechno nemalé peníze. Tady to šlo opravdu rychle. Jednali skutečně profesionálně.
Co jde, se snažíme financovat z vlastních zdrojů. Koupili jsme např. dva CNC stroje, horizontku, obráběcí centrum nebo trafostanici. Když se pouštíme do takovéto rozsáhlé akce, musíme se na tom podílet i vlastními prostředky.

Jakým způsobem je projekt financován?
M. Panýrková: Spolupráci se Strojírenskou výrobou HBH banka navázala už v roce 2012. Pořízení nového laseru v roce 2013 jsme financovali s využitím programu EU, konkrétně úvěrem EU investice (EUI) se zárukou Evropského investičního fondu. Hlavní výhodou bylo rychlé a snadné poskytnutí úvěru zejména v návaznosti na jednoduchý způsob zajištění. V letošním roce jsme obdobným způsobem poskytli další dva investiční úvěry se zárukou EIF.
Prvním úvěrem byla financována výstavba nové výrobní haly, druhým pak nákup dalšího v pořadí již třetího laseru.
U zjednodušeného financování projektu výstavby nové výrobní haly banka po klientovi nepožadovala např. předložení tržního ocenění, neboť výše úvěru a deklarovaná splatnost splňovaly parametry projektu EUI. Následný investiční úvěr, určený na pořízení nové technologie, tzn. repasovaného laseru, který je ve zmíněné hale umístěn, byl řešen obdobným způsobem jako nákup laseru v roce 2013.
Navíc je pro banku podstatné, že si HBH velkou část svých investičních záměrů je schopna průběžně financovat z vlastních zdrojů, což vypovídá o kvalitě firmy a jejích záměrech. Banka si samozřejmě velice váží skutečnosti, že se může spolupodílet na tomto dynamickém rozvoji společnosti. 
J. Benedikt: Díky těmto investicím a navýšením počtu zaměstnanců, se nám zvýšil obrat a tím můžeme investovat do dalších technologií.

Jak se odrazily ve vývoji firmy jako takové? Došlo k nějaké zásadní změně?
J. Píšová: Firma se v počátečních letech svého působení orientovala hlavně na zahraniční zákazníky. Před krizí jsme byli z 90 %, možná i více, exportně zaměřená firma, která svou produkci vyvážela. A tam už signály, že se blíží krize, byly daleko dříve než v Čechách. I přes ujišťování politiky, že nás se krize nedotkne, jsme věděli, že to tak rozhodně nebude. Zákazníci už začali snižovat odběry, neobjednávali, takže jsme začali shánět výrobu, která by výpadky nahradila.
J. Benedikt: Stáli jsme i před otázkou, co s lidmi. Museli jsme v té době dokonce nějaké i propustit. Díky novému stroji, který jsme pořídili prakticky v době vypuknutí největší krize, v březnu 2008, jsme našli partnery tady na domácím trhu a ti od nás odebírali. Byli ve stejné situaci jako my, potřebovali práci, levnější dodavatele i kooperaci. A to jsme jim mohli nabídnout díky rozmachu technologie laserového vypalování, která už nebyla omezena jen na pár prakticky monopolních firem, a my jsme tím byli zajímaví pro řadu výrobců. Byli jsme nová firma vlastnící tuto technologii a získali jsme tím nové zákazníky. Situace se tak v podstatě obrátila a dnes máme převážnou většinu, zhruba 90 % českých zákazníků. Samozřejmě řada z nich funguje jako subdodavatelé pro zahraniční firmy, takže naše výrobky ve finále stejně putují do zahraničí, do Německa, Itálie, a dalších zemí. Zbytek, zhruba desetina jsou zahraniční klienti. Stále vyvážíme do Německa a Anglie, ale tyhle zakázky tvoří už jen malou část našeho celkového obratu. Například v Německu, kde máme asi 10% podíl obratu, máme už řadu stálých odběratelů, se kterými spolupracujeme už léta, známe se třeba už 20 let.
Pokud jde o české zákazníky, naštěstí neděláme pro stavebnictví, kde je platební morálka horší, ale pro strojírenskou výrobu. Tam je situace lepší, i když to také není úplně stoprocentní. Firem, které by neplatily nebo nehradily své závazky včas, je minimum. A i když se taková situace může vyskytnout, dá se s tím žít... Za poslední rok jsme se třeba nesetkali s tím, že by nám někdo dlužil, jako třeba v roce 2012.

Noví zákazníci si vás chtěli jen vyzkoušet, nebo už se z některých stali pravidelní odběratelé?
J. Benedikt: Dá se říci, že většinou už jsou z nich stálí zákazníci, kteří si nás na počátku jednoduše potřebovali otestovat a vyzkoušet. Podobně menší firmy jako jsme my si získávají klienty jedině pružností, kvalitou výroby a samozřejmě zajímavou cenou. To jsou tři základní věci, které rozhodují. U nás je zvykem, že si zákazník objedná výrobky v pondělí, a chce je dodat ve středu. Navíc jsme firma skutečně rodinného typu, která nemá složitě strukturovaný management, v řízení firmy je nás tu šest, přesněji řečeno čtyři v kancelářích, a pak mistři na provozech, vedení skladu a expedice, takže rozhodování je rychlé.

Zakázková výroba, která figuruje ve vašem programu, bývá náročnější, lépe ji obvykle zvládají menší pružné firmy, ale na druhou stranu nese i určité riziko…
J. Benedikt: Do roku 2008, když jsme dělali pro zahraničí, jsme měli výhled na určitý časový úsek, třeba půlroční, roční, kdy se vyráběly zakázkové série. Mohla se tudíž plánovat výroba, kolik lidí bude potřeba, jaký materiál... Nyní, až na několik větších firem, které mají plánovanou výrobu, je to složitější. Není jasně dané, co bude třeba v prosinci, nebo je pevně dáno jen malé procento výroby, ale přesto se to vždy naplní tak, že pomalu nevíme, co dělat dříve. Jde o to, že ostatní menší zákazníci obvykle nemají také pevně stanovený výhled, ale stále od nás odebírají.
J. Píšová: U zakázkové výroby pracujeme pořád se stejnými partnery, se kterými už máme osvědčenou, sehranou spolupráci. Objednávají si podle toho, co zrovna potřebují, což je náročnější a složitější. Ale i tady je vidět pozitivní vývoj, protože díky stále většímu objemu zakázek už materiál nenakupujeme po kusech nebo po tyčích, ale odebíráme ho ve větším množství po paletách a balících. Stali jsme se už zajímaví i pro dodavatele materiálů a nabízejí nám lepší podmínky.
 

Publikováno: 18. 11. 2014 | Počet zobrazení: 3314 638