Ceratizit SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Tiskárny nejen do kanceláře

I když tiskárny a kancelářská technika už svým názvem evokují své určení, může se vyskytnout i potřeba provozovat je v drsnějším prostředí, než nabízí útulné, klimatizované úřední prostory. Jak si vedou tato zařízení v podmínkách výrobních podniků, nám prozradil technický ředitel společnosti Oki Systems Ján Ftáčnik.

 

Lze vůbec běžné tiskárny používat i v podmínkách výrobních provozů? Řešili jste někdy takovéto případy?
Jsme firma zaměřené jak na koncové uživatele, tak - a to zejména - na firemní sféru. A i když převažují samozřejmě kancelářská zařízení, neznamená to, že pomíjíme oblast průmyslu. Příkladem může být třeba řešení, které jsme dělali pro uživatele, který potřeboval propojit tiskárnu s vyvažovacím strojem na pneumatiky. Zařízení mělo sice rozhraní, ale nešlo k němu tiskárnu zprovoznit. Většinou tkví problém v tom, že je tam zabudovaný PCL interface a zařízení očekává při konfiguraci tiskárnu s určitým rozhraním, a tomu je nutno se přizpůsobit - na straně toho zařízení není žádná flexibilita. Současný trend - chytré tiskárny vybavené vlastní inteligencí - tak nemusí pro některé případy vyhovovat. Proto děláme i malé černobílé tiskárny, které mají jak - dnes už prakticky raritní - paralelní port. Umí ale i PCL, a umožňují širší konfiguraci nastavení. A proto můžeme uspokojit i uživatele z průmyslu. Třeba tam, kde jsou různá laboratorní zařízení, která dělají tzv. hardcopy a je tam interface, na kterém není možné prakticky nic nastavit, neumožňují výběr z nabídky tiskáren, s některými prostě fungují a s jinými ne. Dost často nás volají právě k takovýmto případům, kdy je potřeba otestovat různé možnosti a nakonfigurovat optimální řešení.

Můžete uvést konkrétní příklad řešení pro průmyslový provoz?
Dělali jsme např. nahrazení laserových tiskáren přímo ve výrobě u truhlářské firmy, kde je prašné prostředí a běžná zařízení tam nefungovala. Měly špatné výtisky, „umírala“ elektronika… Firma chtěla proto přejít zpátky na jehličkové tiskárny, protože potřebovali tisknout čárové kódy. Laserové tiskárny čárový kód reprodukují s vysokou přesností a rozlišením, mají vše k tomu potřebné, precizní adresaci jednotlivých bodů atd. Jehličkové tiskárny k tomu přistupují trochu jinak, některé Oki tiskárny umí generovat čárové kódy samy. Přistoupili jsme k tomu tak, že místo reprodukce vzorku čárového kódu, jsme instruovali tiskárnu, že když má tiskovou hlavu přesně v určitém bodu, má vytvořit prvek čárového kódu. Čárové kódy jsou založeny na tom, že jsou škálovatelné, kombinují poměrné šířky černých a bílých čar a plošek. Takže jsme připravili řešení, které využívalo takovéto naškálování na správný EBI kód, tiskárny byly velice robustní a schopné vytvářet velice dobře čitelné značení čárovými kódy. V podstatě se příslušná grafika generovala přímo v té tiskárně. Toto řešení se ukázalo jako velice úspěšné.

Takže v době koncentrované na standardizovaná globální řešení si poradíte i s atypickými případy?
Příkladem takové aplikace je řešení, které Oki vyvinula pro lékařské účely. Lékaři mají různá speciální zařízení, která tisknou ve zvláštním protokolu, a ten je nutno realizovat softwarově a pak konvertovat na jiné tiskárny, které jej zvládnou, což je dost komplikované. Ve Francii mají lékaři povinnost pro pojišťovnu předkládat hardcopy, co bylo předmětem vyšetření a podobnou dokumentaci. Naše tamní partnerská firmy přímo do tiskáren Oki vyvinula a zabudovala příslušnou logiku zmíněného lékařského protokolu, takže není potřeba žádné další externí zařízení pro jeho konverzi. Tiskárny Oki mohou být tak přímo připojeny na různá lékařská zařízení, jako je např. rentgen a vytvářet požadované hardcopy výtisky.
 

 
Publikováno: 21. 10. 2014 | Počet zobrazení: 1610 článek mě zaujal 308
Zaujal Vás tento článek?
Ano