Výsledky péče o oleje
Olej můžeme chápat jako pracovní médium, které si potřebuje uchovat dlouhou dobu své optimální parametry. Na jejich změnu působí mnoho faktorů, které lze obecně nazvat procesem „stárnutí“. Ten nelze zcela zastavit, můžeme ale velmi úspěšně ovlivňovat jeho důsledky, především tvorbu nečistot.
Péče o olej je souborem činností, vedoucích k dosažení a udržení jeho maximální čistoty. Dosažená čistota má svoje ekonomické opodstatnění, protože významně ovlivňuje náklady výroby. Péče o olej má proto smysl pouze tehdy, pokud přináší jejich významnou úsporu.
1. Nečistoty
Všeobecně se předpokládá, že největším problémem v olejových, nebo obecněji v kapalinových systémech jsou nečistoty definovatelné geometricky, velikostí a tvarem. Málo se přihlíží k tomu, že se nelze na problematiku nečistot dívat zjednodušujícím, černobílým pohledem. Za prvé je zřejmé, že čím menší částice chceme sledovat, tím větších počtů se dobereme. Za druhé je nutné počítat s tím, že olej proudí v olejovém systému. Nečistoty velikosti pod jeden mikron nejsou inertní netečné částice. Jsou to polární látky v nepolárním prostředí a podle toho se také chovají. Nerozpouštějí se, ale naopak se v systému usazují. Předpokládaný objem usazených nečistot může činit až 60 % celkových nečistot v systému. Nelze je odstranit výměnou oleje. Vznik úsad v olejových systémech je trvalý proces, a proto mu musíme čelit trvalou, systémovou péčí. Ideálním prostředkem je využití elektrostatického čištění. To umožňuje zajistit jímání všech nerozpustných částic a to už od velikostí přibližně 0,01 µm. Opakované, pravidelné elektrostatické čištění je schopné zajistit trvalé snížení a stabilizaci nečistot a postupné odstranění úsad ze systému.
2. Hodnocení výsledků péče
Správně nastavený systém péče se musí projevit jak při gravimetrickém hodnocení, kódem čistoty i pomocí kolorimetru hodnotou MPC (Membrane Patch Colorimetry). Aby byl nastavený systém péče hodnocen pozitivně i v komerčním firemním prostředí, je nutné dávat do souvislostí dosažené výsledky čistoty oleje s ekonomickými přínosy. Např. u lisu na lemování hliníkových trubek byly v roce 2011 zaznamenány náklady na náhradní díly a prostoje více než 600 000 Kč. Průměrná hodnota nečistot hydraulického oleje byla 593 mg/kg. Pokles nečistot na 27 mg/kg přinesl úsporu přesahující částku 420 000 Kč.
Také otázku, kdy je vhodné zavádět péči, je dobré zodpovídat v kontextu s konkrétními příklady. Zcela jednoznačně se pak ukazuje, že pokud se zabrání vzniku úsad už u nového stroje, nedochází k nárůstu jeho poruchovosti. Proto je vhodné pečovat o oleje a potažmo o stroje ihned po uvedení do provozu. V péči o procesní kapaliny hraje nejdůležitější roli srovnání nákladů na nákup nového a vyčištění použitého oleje. Stupeň dosažené čistoty je relativní, protože za dostačující čistotu můžeme považovat stav, kdy stav oleje nezpůsobuje nárůst zmetkovitosti. Péče o maloobjemové nádrže by měla vycházet z jejího základního cíle, tedy zajištění bezporuchového chodu stroje, nikoli prodlužování životnosti oleje. Např. zavedení péče o 2 l vývěvového oleje přináší roční úsporu v řádech miliónů korun ročně.
3. Vstřikování plastů
Obor vstřikování plastů si zasluhuje mimořádnou pozornost. Moderní hydraulické vstřikovací lisy jsou velmi citlivé na nečistoty v oleji. Dlouhodobý sběr dat o jejich poruchovosti spolu s trendováním nečistot umožňuje získat velmi efektivní nástroj ke snížení nákladů na prostoje a spotřebu náhradních dílů. Firma vyrábějící klimatizace do automobilů rozdělila poruchy lisů do šesti základních skupin. Jejich identifikace je vidět na přiloženém grafu. Dlouhodobé sledování umožňuje relativně přesně specifikovat podmínky bezporuchového provozu lisu. Pokud se daří držet celkové nečistoty dlouhodobě v průměrných hodnotách pod úrovní 30 mg/kg je poruchovost tohoto konkrétního lisu nulová. Tento závěr ale nelze zobecnit. Každý stroj je jiný a bude i jinak reagovat na úrovně znečištění. Stanovení obecně definovatelných limitů „bezpečné“ úrovně znečištění je sice možné, ale ekonomicky nevýhodné.
Pravidelné a dlouhodobé sledování souvislostí mezi znečištěním a poruchovostí umožňuje udělat si představu o citlivosti jednotlivých hydraulických prvků na nečistoty a jejich změny. Nejcitlivějším prvkem jsou bezesporu proporcionální ventily. Nárůst nečistot se projeví téměř okamžitě nárůstem poruch pohybu. Poruchy pohybu, kdy lis nenajede do výchozí polohy nebo neuzavře formu jednoznačně, předchází právě poruše ventilu. Překvapivě se nečistoty v oleji mnohem později projeví na četnosti poruch hydrogenerátorů, tedy hydraulických čerpadel.
3. Závěr
Průmyslový olej se chová jako každá jiná přírodní látka - stárne. Je to jev, který probíhá neustále. Péče o olej proto musí být trvalá a pravidelná. Její úspěšnost nelze hodnotit pouze dosaženou čistotou, ale návratností vložených prostředků. Příklady z praxe ukazují, že v případech vhodně zvoleného systému péče, se dosažené úspory pohybují v řádech statisíců i miliónů korun.
Ing. Milan Soukup, KLEENTEK spol. s r.o.
559
