zoomatech murr Schunk

Soudní dvůr EU rozporoval ustavení Soudu pro evropské patenty a patenty Společenství

Úsilí o celoevropskou soudní patentovou ochranu zasáhla nečekaná rána. Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku totiž vydal 8. března 2011 posudek, v němž konstatoval, že návrh dohody, kterou se zřizuje Soud pro evropské patenty a patenty společenství, není slučitelná s právem Evropské unie.      

 

Cílem návrhu mezinárodní dohody, který takto neprošel prvním zásadním testem na své cestě k aplikaci, se má zřídit Soud pro evropské patenty a patenty Společenství, který by sestával ze soudu prvního stupně – zahrnujícího ústřední soud, jakož i místní a regionální soudy – z odvolacího soudu a společné soudní kanceláře.
Předložený návrh dohody je součástí obecnějšího rámce zavádění jednotného systému pro evropské patenty a patenty Společenství vydávané Evropským patentovým úřadem. V současnosti je situace na první pohled funkční, nicméně pouze na první pohled. Stav je totiž takový, že i když v současnosti je postup pro vydávání evropského patentu jednotný, je tento patent jen souborem jednotlivých národních patentů, které spadají do působnosti vnitrostátního práva států, které majitel patentu označil. Naproti tomu budoucí patent Společenství by měl mít jednotnou a autonomní povahu se stejnými účinky v celé Evropské unii a bylo by jej možno udělit, převést, prohlásit za neplatný nebo by mohl zaniknout pouze ve vztahu k tomuto území.
Návrh mezinárodní dohody, která by měla být uzavřena mezi členskými státy, Evropskou unií a třetími státy, které jsou smluvními stranami Evropské patentové úmluvy, o vytvoření soudu příslušného rozhodovat ve sporech týkajících se evropských patentů a patentů Společenství, vypracovala a předložila Soudnímu dvoru EU k posouzení Rada Evropské unie, jako její nejvyšší orgán. Cílem posouzení bylo vydání potvrzení Soudního dvora, jakožto nejvyššího soudního orgánu EU, o slučitelnosti návrhu mezinárodní dohody s právem Evropské unie. O složitosti posuzování svědčí i skutečnost, že do tohoto řízení vstoupilo 21 členských států jako vedlejší účastníci, přičemž Soudní dvůr EU byl o vydání posudku požádán ještě v červnu 2009.

Posuzování Soudním dvorem

Soudní dvůr ve svém stanovisku zejména zdůraznil, že právě Soudní dvůr EU je při výkonu svých funkcí pověřen výkladem a použitím práva Evropské unie. Tudíž právě jemu přísluší právo posouzení souladu návrhu mezinárodní smlouvy s právem EU.
Soudní dvůr při svém posouzení vycházel z faktu, že podle navržené dohody je Soud pro evropské patenty a patenty Společenství orgánem, který stojí vně institucionálního a soudního rámce Evropské unie. Je tudíž organizací nadanou vlastní právní subjektivitou podle mezinárodního práva. Předložený návrh mezinárodní dohody mu svěřuje výlučnou příslušnost k rozhodování o značném počtu žalob podaných jednotlivci ve věcech patentů, zejména o žalobách týkajících se:
- skutečného nebo hrozícího porušování patentů,
- zrušení patentu a
- náhrady škody s příslušenstvím nebo směřujících k přiznání jiné náhrady.

V uvedeném rozsahu pak soudy členských států pozbývají příslušnost rozhodovat o těchto žalobách, a zachovávají si pouze příslušnost ve věcech, které nespadají do výlučné příslušnosti Soudu pro evropské patenty a patenty Společenství. Jde tedy o naprosto nový koncept, který přesouvá soudní ochranu patentů na orgán vně Evropské unie.
Pokud jde o samou podstatu věci, tak Soudní dvůr nicméně uvedl, že předložená mezinárodní dohoda, která počítá s vytvořením soudu pověřeného výkladem ustanovení této dohody, v zásadě není s právem Unie neslučitelná. Připustil rovněž, že mezinárodní dohoda může mít dopady na jeho vlastní pravomoci za podmínky, že jsou splněny zásadní podmínky zachování jejich povahy a není ohrožena autonomie právního řádu Unie. Avšak na rozdíl od jiných mezinárodních soudních systémů, o nichž Soudní dvůr rozhodoval v minulosti, je Soud pro evropské patenty a patenty Společenství pověřen výkladem a použitím nejen zamýšlené mezinárodní dohody, ale také právních předpisů Unie.
Soudní dvůr dále konstatoval, že vytvoření tohoto soudu by vnitrostátní soudy připravilo o možnost, nebo případně i povinnost předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ve věcech patentů, jelikož návrh dohody stanoví mechanismus pro předkládání předběžných otázek, který vyhrazuje možnost předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Soudu pro evropské patenty a patenty Společenství, ale upírá uvedenou možnost vnitrostátním soudům.
Soudní dvůr dále připomněl, že současný systém zavádí přímou spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem, v jejímž rámci se tyto soudy úzce podílejí na správném použití a jednotném výkladu práva Unie, jakož i na ochraně práv přiznaných tímto právním řádem jednotlivcům. Funkce svěřené na jedné straně vnitrostátním soudům a na straně druhé Soudnímu dvoru jsou zásadní za účelem zachování samotné povahy práva Unie.
V tomto ohledu Soudní dvůr připomněl zásadu, podle níž je stát povinen poskytnout náhradu za škodu způsobenou jednotlivcům v důsledku porušení práva Unie, která jsou mu přičitatelná, a to bez ohledu na orgán tohoto státu, i soudní, jehož jednáním nebo opomenutím bylo porušení způsobeno. Stejně tak pokud se porušení práva Unie dopustí vnitrostátní soud, může být u Soudního dvora zahájeno řízení za účelem určení, že se dotyčný členský stát takového nesplnění povinností dopustil.
Soudní dvůr nicméně poukázal na to, že by rozhodnutí Soudu pro evropské patenty a patenty Společenství, kterým by bylo porušeno právo Unie, nemohlo být předmětem řízení pro nesplnění povinností, ani by nemohlo zakládat majetkovou odpovědnost členského státu nebo členských států.
Za těchto podmínek – jak uvádí stanovisko − má Soudní dvůr za to, že by zamýšlená dohoda tím, že přiznává výlučnou příslušnost k rozhodování o značném počtu žalob podaných jednotlivci ve věcech patentů Společenství, jakož i k výkladu a použití práva Unie v této oblasti mezinárodnímu soudu, který stojí vně institucionálního a soudního rámce Unie, připravila soudy členských států o jejich pravomoci v oblasti výkladu a použití práva Unie. Dohoda by rovněž zasahovala do pravomoci Soudního dvora rozhodovat o předběžných otázkách položených vnitrostátními soudy. Z tohoto důvodu by dohoda zasahovala do samotné podstaty pravomocí svěřených orgánům Unie a členským státům, které jsou zásadní za účelem zachování samotné povahy práva Unie.
V důsledku výše uvedených argumentů Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že předložený návrh dohody o vytvoření Soudu pro evropské patenty a patenty Společenství není slučitelný s právem Unie.
K uvedenému je vhodné dodat, že každý členský stát EU, Evropský parlament, Rada nebo Komise si mohou vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti jakékoliv zamýšlené dohody se Smlouvami. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, nemůže zamýšlená dohoda vstoupit v platnost, pokud nedojde ke změně dohody nebo ke změně Smluv.

Evropská komise přivítala posudek Soudního dvora

Evropská komise hned ve stejný den, v němž vydal svůj posudek Soudní dvůr Evropské unie, vydala prohlášení, v němž přivítala posudek, který vydal Soudní dvůr ohledně slučitelnosti zamýšlené dohody o Soudu pro evropský patent a patent EU se Smlouvami EU. Komise současně dodala, že nyní podrobí vydaný posudek důkladné analýze a pokusí se najít ze vzniklé situace vhodná řešení. Celoevropská soudní ochrana patentů EU a patentů Společenství je totiž strategickým cílem politiky Evropské unie, avšak při zachování principu subsidiarity.
Pro úplnost je vhodné dodat, že také jednání o vytvoření patentu EU skončila na konci roku 2010 neúspěchem, protože členským státům se nepodařilo dospět k jednomyslné dohodě o systému používaných jazyků. Dne 14. prosince 2010 Evropská komise na základě žádostí dvanácti členských států předložila návrh na schválení posílené spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany. Zatím o účast v systému posílené spolupráce požádalo 25 členských států a Evropský parlament.
Slova Evropské komise o zesíleném úsilí potvrdil i další vývoj, když posudek Soudního dvora neměl vliv na rozhodnutí členských států dne 10. března na zasedání Rady pro konkurenceschopnost v návaznosti na souhlas, jímž Evropský parlament schválil přechod k posílené spolupráci v oblasti jednotné patentové ochrany. Vytvoření jednotné patentové ochrany je přitom po právní stránce něco jiného než vytvoření Evropského patentového soudu. Podle Evropské komise je nutné v rámci posílené spolupráce dovést celý proces k rychlému a zdárnému řešení.
 

 

 
Publikováno: 18. 4. 2011 | Počet zobrazení: 3776 článek mě zaujal 818
Zaujal Vás tento článek?
Ano