Auta budou díky novým předpisům úspornější, ale možná podraží

Obě nařízení byla sice původně projednávána souběžně, u osobních automobilů ale situaci zkomplikovalo právě úsilí Německa, které se snažilo předejít příliš tvrdému dopadu nařízení na své automobilky a kvůli lobby automobilek se připravovanou legislativu dlouho snažilo upravit podle jejich potřeb.

Dobrá zpráva pro ekology, horší pro výrobce
Nová pravidla zní sice lákavě environmentalistům, ale jsou nepříjemnou záležitostí hlavně pro výrobce větších vozů, což zahrnuje zejména německé automobilky (např. BMW, Daimler, nebo Audi), kteří mají ve svém portfoliu vozy s vyšší spotřebou paliva (e emisemi) a jsou tudíž nucení investovat do vývoje nových technologií, které by jim umožňovaly stále přísnější požadavky splnit. Lobby této skupiny výrobců proto poukazovala, že přísnější emisní limity favorizují hlavně francouzské výrobce - jako Renault, PSA/Peugeot Citroën, či italský Fiat, kteří nabízejí převážně menší vozy s nižší spotřebou. A tím i snáze dosažitelnými emisními limity, než německé vozy s výkonnými motory produkujícími tudíž také větší objem emisí - podle údajů Mezinárodní organizace pro ekologickou dopravu (International Council on Clean Transportation - ICCT) se emise u německých benzínových aut pohybují v průměru na úrovni 147 g/km.
V současné době platí v Evropě pro lehká užitková vozidla - tzv. dodávky - emisní limit ve výši 203 g CO2/km. Podle nového nařízení, které schválili europoslanci, by tato vozidla neměla do roku 2020 vypouštět více než 147 g CO2 na ujetý kilometr. To zároveň znamená i nižší spotřebu paliva (nové dodávky by tak svým uživatelům v EU měly v budoucnu ušetřit až 17 % nákladů na palivo).
Podle ochránců životního prostředí by přitom mohlo být snížení limitu ještě výraznější. Jak např. uvedl již dříve předseda Dopravní federace Pavel Přibyl, ekologické organizace by si představovaly cíl ve výši 135 g CO2/km, a výraznější omezení emisí by uvítala i řada europoslanců, kteří o nových pravidlech na svém lednovém zasedání rozhodovali. Například Carl Schlyter, švédský europoslanec za Zelené se vyjádřil, že „schválené nařízení bohužel pouze potvrzuje málo ambiciózní limity pro rok 2020, které byly stanoveny už v roce 2011 na základě neúplných údajů.“
Podle jiných zákonodárců je ale výsledný cíl přiměřený a odpovídá dostupným technologiím, ale nehrozí, že by mohl mít pro automobilový průmysl prakticky likvidační následky jako některé předchozí, nezřídka velmi radikální a přísné návrhy. Nicméně vývoj automobilového průmyslu a budoucího trhu nová legislativa určitě ovlivní, a to nejen po technologické stránce, ale promítne se pravděpodobně do té obchodní. Výrobci automobilů upozorňují, že změny se mohou projevit v ceně vozů. Jak uvedl ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu (SAP) Antonín Šípek, i když zejména menší dodávky mohou v řadě případů využít toho, co bylo vyvinuto pro osobní automobily, protože technologie jsou podobné, můžeme pravděpodobně očekávat v segmentu lehkých užitkových vozů zdražení. To by se mohlo nepříznivě projevit ve sféře malých podnikatelů a živnostníků, kteří citlivě reagují na cenu, a pro něž jsou dodávky významným nástrojem pro podnikání.

Superkredity a realističtější měření emisí
Nové nařízení se má vztahovat na automobilky, které vyrobí více než 1000 vozidel za rok. Situaci jim má ulehčit systém tzv. superkreditů, které zvýhodňují ekologičtější vozidla v nabídce automobilky. V celkovém součtu emisí jednotlivých automobilek má tento systém v příštích letech zvýhodňovat vozy, které budou vypouštět méně emisí. Kompromisní řešení přijaté proto původním přísnějším návrhům dává šanci výrobcům velkých aut s vyšší spotřebou “kompenzovat” v konečném sčítání emisí tyto automobily „zelenějšími“ modely, především pak elektromobily. V praxi to tedy bude vypadat tak, že auta s emisemi pod 50 g CO2/km budou mít v konečném sčítání váhu jako 2 „normální“ vozy.
“Superkredity" budou pro osobní vozy povoleny v letech 2020 - 2022, zároveň však budou v tomto období „zastropovány“ ve výši 7,5 g/km. Platit budou následující postupně se snižující multiplikátory: vozidlo, které bude vypouštět méně než 50 g/km, bude v roce 2020 počítáno jako dvě osobní vozidla, v roce 2021 jako 1,67 osobního vozidla, 1,33 osobních vozidel v roce 2022, a jako jedno osobní vozidlo v roce 2023.
Poslanci poukázali rovněž na to, že znamenávají, jak se podle nedávných studií výrobci snaží využívat nedostatků dosavadních zkušebních postupů, díky kterým jsou oficiální údaje o spotřebě a emisích mnohem nižší než čísla reálně odpovídající běžnému provozu. Oficiální údaje automobilek o emisních parametrech vycházely nezřídka z ideálních „laboratorních“ a v praxi nerealistických podmínek, které se výrazně (o 10 – 30 %!) lišily od hodnot naměřených při testování v běžném reálném provozu. Podle studie ICCT, zahrnující analýzu údajů téměř půl milionu soukromých i firemních aut po celé Evropě byly skutečné emise v průměru o 25 % (tzn. o čtvrtinu!) vyšší, než údaje uvádí výrobci.
Nový světový zkušební postup pro lehká užitková vozidla (WLTP), rozvíjený v rámci OSN, který lépe odpovídá skutečnému provozu, by měl být do práva Unie zapracován co nejdříve, Evropská komise by ráda dosáhla toho, aby se tak stalo do roku 2017. Nová pravidla musí pro jejich vstup v platnost ještě schválit Rada ministrů EU, a pokud se na nich tato instituce shodne a dá jim svůj souhlas, stanou se závazná pro výrobce automobilů a jejich produkty.

Úspornější, byť dražší vozy mohou ušetřit
Podle britských konzultačních společností Cambridge Econometrics a Ricardo-AEA, zdvihnou inovace potřebné ke snižování emisí do roku 2020 náklady na jedno vyrobené auto asi o 1000 eur. Tyto náklady by však měly být vyváženy úsporami na pohonných hmotách, kdy by mohl uživatel vozu díky ekologičtějšímu motoru ročně ušetřit asi 400 eur, zatímco nyní naopak rozdíly mezi výrobci uváděnou a skutečnou spotřebou studie stojí motoristy i stovky eur ročně. Podle propočtů analytiků by tak celkové úspory za předpokladu, že všechny osobní automobily i dodávky provozované v EU dosáhnou tohoto nového standardu, měly činit až 35 mld. eur ročně.
 

Publikováno: 14. 4. 2014 | Počet zobrazení: 3244 781