ITS Schunk

Unie chce malým podnikům usnadnit financování investic

Evropská unie připravila nová pravidla v oblasti regulace státní podpory firemnímu sektoru. Ta by měla napravit nedostatky dosavadní legislativy týkající se možností financování rozvoje podniků a více přiblížit příslušné předpisy a nařízení upravující tuto oblast současným podmínkám. Novinky v právní úpravě by měly začít platit od pololetí letošního roku.

 

Motivem změn v předpisech EU týkajících se státních podpor byla skutečnost, že od začátku finanční krize v roce 2008 není přibližně jedna třetina malých a středních podniků v celé Evropě schopna získat finanční prostředky na svůj růst a rozvoj. Začínající a rozvíjející se firmy stále do velké míry závisejí na tradičních bankovních půjčkách, jejichž nabídka v důsledku úvěrové krize radikálně poklesla.

I dobrý úmysl může mít špatné důsledky
Toto tržní selhání ovlivnilo rozvoj podniků ve všech fázích (od zahájení podnikání po expanzi), omezilo možnost investovat do nových projektů a zároveň snížilo provozní kapitál zajišťující běžný chod firem. Pravidla EU týkající se státní podpory pro podniky (vypracovaná ještě před propuknutím úvěrové krize s cílem zajistit rovné podmínky pro podnikání) omezila možnost jednotlivých států Unie pomáhat podnikům, které nejsou schopny získat finanční prostředky ze soukromého sektoru.
Celkovým cílem současné iniciativy je proto zavést jednoduchá a flexibilní pravidla, která zvýší možnost malým podnikům využít rizikové financování, díky němuž budou moci inovovat a uvádět na trh nové výrobky. Nová pravidla, schválená po rozsáhlých konzultacích s jednotlivými členskými státy začnou platit od 1. července 2014. Jsou součástí širší revize předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže.

Stimulace růstu a zaměstnanosti
Nové pokyny Komise zjednoduší administrativní formality, pomohou odstranit nedostatek finančních prostředků a dovolí členským státům zavést další programy finanční podpory pro podniky, např. soukromý kapitál nebo záruky. Tyto vnitrostátní programy by měly zvýšit motivaci soukromých investorů vložit finanční prostředky právě do malých a středních podniků.
Přijaté změny jsou důležitou součástí snah EU o oživení hospodářského růstu v době, která je pro mnohé podniky velmi složitá. Jejich cílem je také podpořit tvorbu nových pracovních míst. Dále se zvýší objem podpory, který nebude podléhat kontrole ze strany Komise, a to až na 15 mil. eur na podnik. V současnosti tato maximální částka dosahuje 1,5 mil. eur na podnik za celý rok. Komise se díky těmto novým pravidlům bude moct více soustředit na případy, které mají skutečně zásadní dopad na hospodářskou soutěž.
Význam nových pravidel dokumentují následující vybrané pasáže, ve kterých se mj. uvádí:
- Na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie může Komise posoudit jako slučitelnou s vnitřním trhem státní podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Z důvodů uvedených v těchto pokynech zastává Komise názor, že rozvoj trhu rizikového financování a zlepšení přístupu malých a středních podniků a malých a inovativních podniků se střední tržní kapitalizací k rizikovému financování jsou velmi důležité pro hospodářství Unie obecně.
Podpora rozvoje a rozšiřování nových podniků, zvlášť těch inovativních a s vysokým růstem, může mít velký potenciál z hlediska tvorby pracovních míst. Proto je efektivní trh rizikového financování pro malé a střední podniky zásadní, aby podnikající společnosti měly přístup k nezbytným finančním prostředkům v každé fázi svého rozvoje.
- Navzdory svým vyhlídkám na růst se mohou malé a střední podniky potýkat při získávání přístupu k financím s potížemi, zejména v raných stadiích svého rozvoje. Jádrem těchto potíží je problém asymetrických informací: malé a střední podniky, zvlášť jsou-li nové, nejsou často schopny dokázat investorům svou úvěruschopnost nebo solidnost svých podnikatelských záměrů. Za těchto okolností nemusí typ aktivního mapování, jež investoři provádějí za účelem poskytnutí financí větším společnostem, stát v případě transakcí, které se týkají těchto malých a středních podniků, za investici, protože náklady na mapování jsou v poměru k hodnotě investice příliš vysoké. Bez ohledu na kvalitu svého projektu a na potenciál růstu proto tyto malé a střední podniky pravděpodobně nebudou schopny získat přístup k nezbytným financím, dokud se nebudou moci opřít o prokazatelnou historii a dostatečné zajištění. V důsledku těchto asymetrických informací nemusí trhy pro financování podnikatelské činnosti poskytovat nově vytvořeným malým a středním podnikům s potenciálně vysokým růstem potřebné kapitálové nebo dluhové financování. To vede k přetrvávajícímu selhání kapitálového trhu, jež brání vyrovnávání nabídky a poptávky při ceně přijatelné pro obě strany, což negativně ovlivňuje vyhlídky malých a středních podniků na růst. Se stejným selháním trhu se mohou za určitých okolností potýkat i malé a inovativní podniky se střední tržní kapitalizací.
- Opatření v oblasti rizikového financování musí být zaměřena na růstově orientované podniky, které nedokážou přilákat adekvátní objem financování od soukromých investorů, ale se státní podporou v oblasti rizikového financování se mohou stát životaschopnými. Avšak opatření, které stanoví založení veřejného fondu, jehož investiční strategie neprokazuje dostatečnou potenciální životaschopnost způsobilých podniků, ověření vyváženosti zřejmě nevyhoví, jelikož v tomto případě může investice v oblasti rizikového financování představovat grant.
 
- Protože k zajištění toho, aby výběr konečných přijímajících podniků vycházel z komerční logiky, jsou nezbytné podmínky týkající se komerční správy a rozhodování řízeného kritériem zisku, které jsou vymezeny v ustanoveních o rizikovém financování v obecném nařízení o blokových výjimkách, nelze se od uvedených podmínek podle těchto pokynů odchýlit, včetně případů, kdy se opatření týká veřejných finančních zprostředkovatelů.
- Investiční fondy malého rozsahu s omezeným regionálním zaměřením a bez adekvátních systémů správy a řízení budou analyzovány, aby se předešlo riziku zachování neúčinných tržních struktur.
Regionální režimy v oblasti rizikového financování nemusí kvůli nedostatečné diverzifikaci spojené s absencí dostatečného počtu způsobilých podniků jakožto investičních cílů disponovat dostačující velikostí a působností, což by mohlo snížit efektivitu takových fondů a vést k poskytování podpory méně životaschopným společnostem. Takové investice by mohly narušit hospodářskou soutěž a poskytnout některým podnikům nepatřičné výhody. Tyto fondy mohou být navíc méně přitažlivé pro soukromé investory, zejména pro institucionální investory, jelikož mohou být vnímány spíše jako nástroj, který slouží regionálním politickým cílům, než jako životaschopná podnikatelská příležitost, jež nabízí přijatelnou návratnost investic.
- Na úrovni konečných příjemců bude Komise posuzovat, zda má opatření rušivý účinek na výrobkové trhy, kde uvedené podniky soutěží. Opatření může například narušovat hospodářskou soutěž, je-li zaměřeno na společnosti v neefektivních odvětvích. Hospodářskou soutěž by mohlo zvlášť nepatřičně narušit výrazné rozšíření kapacit vyvolané státní podporou na neefektivním trhu, jelikož vznik nebo udržování nadměrné kapacity by mohly vést k omezení ziskového rozpětí, ke snížení investic soutěžitelů, či dokonce k jejich odchodu z trhu. Taková situace může také bránit společnostem ve vstupu na trh. To vede k neefektivním tržním strukturám, které v dlouhodobém horizontu škodí také spotřebitelům. Pokud trh v cílových odvětvích roste, existuje obvykle méně důvodů k obavám, že podpora negativně ovlivní dynamické pobídky nebo bude nepatřičně bránit výstupu či vstupu. Proto bude Komise analyzovat úroveň výrobních kapacit v daném odvětví ve světle potenciální poptávky. Aby Komise mohla toto posouzení provést, členské státy musí uvést, zda je opatření v oblasti rizikového financování určeno pro konkrétní odvětví nebo upřednostňuje určitá odvětví před jinými.
 - Státní podpora může bránit tomu, aby tržní mechanismy přinášely efektivní výsledky tím, že odměňují nejefektivnější výrobce a vyvíjí tlak na ty nejméně efektivní, aby se zlepšili, restrukturalizovali nebo opustili trh. Obdrží-li podporu neefektivní podniky, může to jiným podnikům bránit ve vstupu na trh, nebo v expanzi a oslabit motivaci soutěžitelů inovovat.
Zásady stanovené v nových pokynech bude Komise uplatňovat při posuzování slučitelnosti veškeré podpory v oblasti rizikového financování, jež by měla být poskytnuta od 1. července 2014 do 31. prosince 2020. Podpora v oblasti rizikového kapitálu, jež bude poskytnuta neoprávněně, nebo jež by podle plánu měla být poskytnuta před 1. červencem 2014, bude posuzována v souladu s pravidly platnými k datu poskytnutí podpory.
Členské státy musí vést o všech opatřeních podpory podrobné záznamy, které musí obsahovat veškeré potřebné informace prokazující, že byly dodrženy podmínky způsobilosti a maximální objemy investic. Tyto záznamy se musí uchovávat po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory a musí být na vyžádání předloženy Komisi.
Plné znění dokumentu (včetně českého textu) je k dispozici na 

 
Publikováno: 17. 3. 2014 | Počet zobrazení: 2098 článek mě zaujal 449
Zaujal Vás tento článek?
Ano